TRHACÍ PRÁCE PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH, TĚŽBĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU

(2) Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistr, který má u sebe evidenční záznam o jejich množství.

e) prostředky první pomoci,

d) oddělený prostor pro přepravu pomůcek,

c) pevně přichycené dřevěné oplechované schránky pro přepravu rozbušek,

b) oddělený prostor pro přepravu trhavin,

a) kabinu pro přepravu osob,

Společná ustanovení

(1) Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí mít:

f) dva vhodné hasicí přístroje umístěné na vnější straně dosažitelné ze země.

Používání výbušnin při geofyzikálních pracích

(1) V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.

(2) Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná v náloži.

(3) Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla narazit zátěžka.

(4) Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.

(5) V technologicky odůvodněných případech smí střelmistr spojit v jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně.

(2) Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému roznětu nálože.

(3) Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem materiálu.

(1) Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak, aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob. Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.

a) obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,

b) vyjmutím, vypláchnutím nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,

c) odpálením pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průměru do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průměru nad 50 mm.

(4) K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka, jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.

(5) Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná osádka pracuje pod dozorem střelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistra. Při zapouštění nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průměr koncovky nesmí být menší než průměr nálože.

(6) Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajištěno proti rotaci.

a) ve vrtu není selhávka,

b) vrt je průchodný,

c) vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny.

(1) Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby

(2) Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena bezpečnost osob a majetku.

(1) Organizace provádějící trhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery, kaverny a vrty byly ihned po trhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.

(2) O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se uschovávají pět roků.

(1) Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění se musí určit v dokumentaci trhacích prací.

(2) Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.

(3) Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistr kontrolní okruh ihned odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala.

(3) Stabilní nabijárny musí vyhovovat těmto základním požadavkům:

(4) V místnostech, kde se pracuje s výbušninami, není dovolena manipulace se zařízením na elektrický proud, kromě schválených elektrických měřicích přístrojů.

(5) Pomůcky a zařízení používané při přípravě a nabíjení perforátorů musí být z antistatického nejiskřícího materiálu.

(6) V místnosti pro uskladňování nabitých perforátorů je dovoleno přechodně uskladňovat kumulativní náložky v expedičních obalech, nejvíce však 60 kg výbušnin.

(1) Pojízdné nabijárny mohou být umístěny na automobilovém nebo vlečném podvozku a musí vyhovovat těmto základním požadavkům:

(2) Stanoviště pojízdné nabijárny na místě použití určí střelmistr, jeho vzdálenost od ústí vrtu musí být minimálně 30 m.

(1) Perforátory se smějí zkoušet jen ve vrtech nebo v jámách, které musí být tak hluboké, aby horní náložka perforátoru byla nejméně 1,5 m pod úrovní terénu.

(2) Při zkoušce průraznosti náložek kumulativních perforátorů podle podnikové normy (technických podmínek) se musí náložka položit na zkušební ocelový plech tak, aby při odstřelu působil kumulativní účinek ve svislém směru do země. Zkušební ocelový plech s náložkou musí být při odstřelu umístěn v ochranném valu, jehož horní hrana je nejméně 80 cm nad náložkou.

(1) Před zahájením perforačních nebo jádrovacích prací se musí karotážně perforační souprava uzemnit uzemňovací elektrodou.

(2) Před zapouštěním perforátoru nebo jádrovače na místo určené k perforaci nebo k odběru bočního jádra musí být přívodní napájecí kabel soupravy odpojen od zdroje elektrické energie a zabezpečen proti náhodnému zapojení. Rovněž musí být kabel odpojen před zahájením vytahování perforátoru nebo jádrovače z vrtu.

(3) Není-li v technologickém postupu nebo v projektu vrtu stanoveno jinak, musí se vrt naplnit až po ústí výplachem o předepsaných hodnotách.

(4) Konstrukce vrtné věže musí být trvale vodivě spojena s kolonou pažnic.

(1) Pro nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití se musí zřídit nabíjecí stůl se žlábky pro uložení perforátorů.

(2) Nabíjecí stůl musí být vzdálen nejméně 30 m od ústí vrtu a od jiných objektů (pozemní komunikace, elektrické vedení apod.). Musí se umístit tak, aby osa tělesa perforátoru směřovala k ústí vrtu. Místo pro nabíjení perforátoru na místě použití určí střelmistr.

(1) Rychlost zapouštění a vytahování perforátoru učí střelmistr v závislosti na typu perforátoru a podmínkách ve vrtu. Tato rychlost nesmí být větší než 3 m.s^-1. Zapouštění nebo vytahování perforátoru musí být plynulé.

(2) V případě, že perforátor při zapouštění před požadovanou hloubkou ve vrtu uvízne, může se jeho zapouštění opakovat, avšak pozvolna, a to nejvíce třikrát. Když se výsledku nedosáhne, práce se musí přerušit a vrt znovu připravit.

(1) Tlakuvzdorná (pancéřovaná) rozbuška, která se používá k iniciaci trhavin v přímém tlaku kapaliny ve vrtu, musí zajistit přenos detonace v místě jejího použití.

(2) Pancéřování rozbušky se musí provést v určené místnosti nabijárny, ve které se zároveň nesmějí provádět jiné práce.

(3) Obaly na pancéřování rozbušek zhotovené z nově dodaného materiálu se musí zkoušet nejméně na tlak, jemuž budou vystaveny v místě jejich použití; zkoušet se musí nejméně 10 obalů.

(1) Perforační práce ve vrtu pod tlakem se mohou provádět jen přes zařízení zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování kabelu s perforátorem (lubrikační zařízení).

(2) Při perforačních pracích pod tlakem v plynovém prostředí je třeba zajistit, aby se nemohla vytvořit výbušná směs ve vrtu.

(3) Karotážně perforační souprava musí být postavena ve vzdálenosti nejméně 30 m od ústí vrtu.

(4) Motory pomocných zařízení umístěné v bezprostřední blízkosti vrtu se smějí uvést do chodu jen po úplném uzavření ústí vrtu a po zjištění, že se v bezprostřední blízkosti vrtu nenachází výbušná směs plynů.

(1) Obal hermetického torpéda se musí před použitím vyzkoušet nejméně na tlak, jemuž bude vystaven v místě jeho použití.

(2) Vnější průměr torpéda se musí volit tak, aby se torpédo mohlo spustit nenásilně do požadované hloubky.

(3) Konce torpéda musí být opatřeny nájezdovými kužely.

(1) Torpéda se sypkými trhavinami se smějí nabíjet jen na místě použití, přičemž se musí používat nálevka z nejiskřícího materiálu. Torpéda s plastickými, litými nebo lisovanými trhavinami se mohou nabíjet i ve zvláštních místnostech mimo místo použití.

(2) Druh výbušniny použité v torpédu se musí určit zejména s ohledem na teplotu a tlak ve vrtu.

(1) Torpédo se smí adjustovat jen na místě jeho použití.

(2) Roznětná náložka se smí vsunovat do torpéda jen pomocí nabijáku.

(3) V jednom torpédu se mohou použít nejvýše dvě roznětné náložky. Elektrická rozněcovadla těchto náložek se musí zapojit paralelně.

(1) Před torpédováním se musí vrt překontrolovat šablonou, jejíž průměr a délka musí odpovídat použitému torpédu. Jako šablona může sloužit i prázdný obal torpéda.

(2) Rychlost zapouštění torpéda do vrtu nesmí překročit 1 m.s^-1; zapouštění musí být plynulé.

(3) Po odpálení torpéda je třeba vytahovat kabel se zvýšenou opatrností do výšky asi 20 m nad místo odstřelu. Po zjištění, že kabel je ve vrtu volný, může se ve vytahování pokračovat předepsanou rychlostí.

(1) Jestliže se zjistí, že torpédo ve vrtu nevybuchlo, musí se přívodní vedení po posledním pokusu o odpal ihned odpojit od roznětnice.

(2) Nevybuchlé torpédo se smí vytáhnout z vrtu až po uplynutí čekací doby. Čekací doba se počítá od posledního pokusu o odpal torpéda a nesmí být kratší než 10 minut.

(3) Rychlost vytahování torpéda nesmí překročit 1 m.s^-1; při ústí vrtu nesmí překročit rychlost 0,5 m.s^-1.

(1) Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu, musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.

(2) Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.

a) umývání, rozebírání a kontrolu perforátorů,

b) opravy a montování mechanických částí perforátorů,

c) vlastní nabíjení perforátorů,

d) uskladňování nabitých perforátorů,

e) přípravu výmětných náloží (elektrických můstků) a pancéřovaných tlakuvzdorných rozbušek.

a) místnost pro vlastní nabíjení perforátorů musí být rozdělena na samostatné kabiny nebo musí mít pracoviště nabíječů vzájemně oddělena ochrannou přepážkou vysokou nejméně 1,7 m. Místnost se musí stále udržovat v čistotě. Stěny musí být omyvatelné,

b) v místnostech nabijárny musí být kromě potřebného počtu vhodných hasicích přístrojů též hadice připojená na vodovod. Není-li vodovod k dispozici, musí být při vchodu do místnosti sud o obsahu nejméně 100 litrů vody,

c) v místnosti pro vlastní nabíjení perforátorů musí mít každý nabíječ svůj pracovní stůl,

d) elektrická instalace ve všech místnostech mimo místnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) musí odpovídat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,⁶)

e) místnosti musí mít ústřední vytápění, jehož tělesa nesmí být žebrovitá. Teplota v místnostech nabijárny nesmí překročit 33 °C. Pro kontrolu teploty musí být v nabijárně teploměr.

a) manipulační prostor musí být nejméně 1,7 m vysoký a nejméně 0,8 m široký,

b) vytápění může být jen nepřímé, a to z agregátu umístěného mimo vlastní prostor pro nabíjení,

c) elektrická instalace musí vyhovovat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,⁶)

d) musí být vybaveny prostředky první pomoci a na vnější straně nejméně dvěma vhodnými hasicími přístroji dosažitelnými ze země.

Perforování vrtů
Torpédování vrtů
Používání výbušnin při perforování, torpédování a při jádrovacích a jiných pracích
Společná ustanovení

(1) Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovi písemné prohlášení, že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.

(2) Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny perforačních a torpedovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést.

(1) Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.

(2) Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.

(3) Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního kabelu. Karotážně perforační souprava a prameny karotážního kabelu musí být uzemněny.

(1) Trhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování jsou zakázány při bouřce, vichřici, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155.

(2) Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracích.

(3) Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech, kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích prací, se tyto smějí provést jenom pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostoru musí být osvětleno.

(1) Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní přístroje (dále jen „perforátory“) se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách. V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.

(2) Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné uložení perforátoru a jeho součástí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.

(3) Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru nebo náložky v jednom expedičním obalu.

(4) Náložky pro kumulativní perforátor umístěné na pracovním stole musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsti nebo jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tělíska byla chráněna před náhodným nárazem cizím předmětem.

(5) Před nabíjením perforátoru se musí zkontrolovat izolační stav přívodních vodičů k rozbušce a izolační stav přechodové hlavice (elektropřechodky).

(6) Kontrola roznětného okruhu perforátoru se smí provést až po jeho zapuštění do hloubky nejméně 50 m, u kratších vrtů až do místa odstřelu.

(1) Stabilní nabijárny pro přípravu a nabíjení perforátorů musí být suché, světlé a od ostatních objektů, v kterých se pravidelně zdržují lidé, vzdálené nejméně 30 m. Musí mít tyto samostatné místnosti pro:

(2) Pokud bude nabijárna sloužit jenom k nabíjení perforátorů v menším rozsahu, může mít jen jednu místnost, která vyhovuje pro vlastní nabíjení perforátorů, během kterého je zakázáno provádět v této místnosti jiné práce.