ZAKLADATEL PODNIKU, VZNIK A ZÁNIK PODNIKU

Zakladatel podniku
Zvláštní režimy hospodaření

Vznik a zánik podniku

(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.

(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.

(1) Zakladatel navrhuje zpravidla na základě konkursního řízení kandidáty na funkci ředitele; může podat návrh na odvolání ředitele.

(2) V případě, že podnik svým hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně snižuje své jmění nebo není schopen plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo není schopen vytvářet povinné podnikové fondy ve stanoveném rozsahu nebo vykazuje-li hospodářskou ztrátu po dobu delší jednoho roku, je zakladatel postupně povinen:

a) uplatnit v podniku konsolidační režim podle konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a sledovat jeho plnění;

b) ustavit na dobu nejvýše tří let přímou správu;

c) rozhodnout o sloučení nebo splynutí podniků nebo rozhodnout o rozdělení nebo zrušení podniku, jestliže opatření uvedená pod písmeny a) a b) nevedla k odstranění příčin, pro něž byla přijata.

(3) Zakladatel může rozhodnout o sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku rovněž:

a) na základě programu strukturálních změn národního hospodářství (rozvoje nebo útlumu odvětví nebo oboru), schváleného příslušnou vládou;

b) na návrh podniku, popřípadě podniků, o jejichž sloučení, splynutí nebo rozdělení se jedná.

(4) Zakladatel může z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a) podnik též zrušit.

(5) Zakladatel může rozhodnout o uložení útlumového programu (§ 15) v podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a).

(6) Zakladatel je povinen před rozhodnutím o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení podniku přihlédnout k návrhům a stanoviskům podniku a projednat tato opatření s příslušným národním výborem a orgánem Revolučního odborového hnutí.

(7) Zakladatel potvrzuje roční účetní závěrku podniku a splnění závazných výstupů státního plánu.

(1) Útlumový program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících v daném podniku k utlumení výrobní nebo jiné hospodářské činnosti v určeném odvětví nebo oboru.

(2) Útlumový program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

(1) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících k obnovení schopností podniku plnit stanovené hospodářské funkce.

(2) Konsolidační program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

(1) Přímá správa podniku spočívá v přechodu řízení podniku z dosavadních řídících orgánů na správce ustanoveného zakladatelem. Při výkonu přímé správy je správce podřízen zakladateli.

(2) Ustavení přímé správy a ustanovení správce se zapisuje do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel. Působnost dosavadních řídících orgánů podniku přechází na správce dnem zápisu; tímto dnem zaniká funkce ředitele, zanikají orgány socialistické samosprávy a určení zástupce, popřípadě zástupců ředitele podniku (§ 26 odst. 3).

(3) Správce jedná jménem podniku ve všech jeho věcech a odpovídá za výkon své funkce zakladateli, kterému podává čtvrtletní a roční zprávy.

(4) Před skončením přímé správy předloží správce zakladateli závěrečnou zprávu o výsledcích přímé správy. Na jejím základě podá zakladatel návrh na výmaz přímé správy podniku z podnikového rejstříku nebo rozhodne o zrušení podniku.

(5) Po skončení přímé správy, nedojde-li k zániku podniku, zabezpečí zakladatel do 90 dnů ustanovení řídících orgánů podniku (§ 25). Do dne nástupu zvoleného ředitele do funkce vykonává funkci ředitele dosavadní správce.

(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:

a) zakládací listinu,

b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti (podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(3) Zakladatel je povinen projednat vznik podniku s příslušným národním výborem. Je-li zakladatelem podniku federální ústřední orgán státní správy, projedná vznik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(4) Druh, organizační formu a velikost podniku volí zakladatel diferencovaně s ohledem na poslání podniku; přitom účelně využívá a propojuje prvky kombinátních, koncernových, oborových i územních a dalších principů organizování tak, aby vytvořil co nejširší prostor pro socialistickou podnikavost.

(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.

(2) Zakládací listina musí obsahovat:

a) označení zakladatele;

b) název, sídlo podniku a jeho identifikační číslo;⁴) název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací;

c) vymezení základního předmětu činnosti (podnikání), popřípadě v jeho rámci vymezení povinného předmětu činnosti (podnikání);

d) určení jmění podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a závazků na podnik;

e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán.

(1) Zjistí-li podnik nebo jeho vnitřní organizační jednotka, že k efektivnímu zabezpečování některých hospodářských činností by bylo vhodné založit další podnik, může takový návrh předložit příslušnému zakladateli.

(2) Zakladatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 6 měsíců, posoudit návrh na založení dalšího podniku ve všech politických, ekonomických a sociálních souvislostech a své rozhodnutí sdělit navrhovateli.

(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Při zápisu těchto změn postupuje zakladatel (zakladatelé) přiměřeně podle § 18 odst. 2.

(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.

(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající podnik.

(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.

(1) Podnik zaniká:

c) uplynutím doby, na kterou byl založen, nebo splněním úkolu, ke kterému byl založen.

a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez likvidace;

b) likvidací zrušeného podniku;

(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1 dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.

(3) Při zániku podniku uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo při jeho zrušení bez likvidace učiní zakladatel opatření o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle zvláštních předpisů.⁵)

(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s příslušným národním výborem. Rozhoduje-li o zániku podniku zakladatel, který je federálním ústředním orgánem státní správy, projedná zánik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) se vyjadřuje příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(1) Podnik, na který přešel majetek a závazky zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.

(2) Zanikne-li podnik uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel; při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.

(1) Týká-li se sloučení nebo splynutí podniků několika zakladatelů, rozhodují tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.

(2) Při rozhodování o splynutí podniků se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.