Hospodářská činnost podniku
Finanční hospodaření a ceny
Zahraničně hospodářská činnost
Tvorba a ochrana životního prostředí a racionální využívání přírodních zdrojů
Sdružování prostředků a činností

(1) Podnik je povinen sestavovat pětiletý a roční plán hospodářského a sociálního rozvoje jako základní nástroj řízení své činnosti.

(2) Plán hospodářského a sociálního rozvoje podniku musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy. Dále zajišťuje rozvoj podniku a vychází z objednávek, průzkumu trhu a z vlastních záměrů podniku.

(3) Při tvorbě a plnění svých plánů hospodářského a sociálního rozvoje musí podnik zejména efektivně využívat veškeré použitelné zdroje a kapacity, především zdroje vědeckotechnického pokroku, uplatňovat progresivní normy spotřeby práce, surovin, materiálů, energie a paliv a trvale usilovat o snižování vlastních nákladů, zvyšování produktivity práce a růst použitelného zisku.

(4) Podnik sestavuje své plány hospodářského a sociálního rozvoje za široké účasti pracovního kolektivu, který se aktivně podílí na tvorbě, plnění a kontrole těchto plánů.

(1) Hospodářské smlouvy jsou základem hospodářských vztahů mezi podniky navzájem a mezi podniky a dalšími subjekty, zabezpečují plnění úkolů, vyplývajících z plánů hospodářského a sociálního rozvoje podniku a změn v poptávce na vnitřním a zahraničním trhu; současně jsou jedním ze závazných podkladů pro tvorbu plánů hospodářského a sociálního rozvoje podniku.

(2) Hospodářské smlouvy jsou pro podnik závazné a podnik je povinen je dodržovat. Jejich plnění se promítá do konečných hospodářských výsledků a ovlivňuje tvorbu podnikových fondů a odměňování pracovního kolektivu. Za neplnění hospodářských smluv nese podnik plnou majetkovou odpovědnost.

(1) Zavádění vědeckotechnických poznatků do hospodářské činnosti a trvalé zvyšování technickoekonomické úrovně a jakosti zboží je základním předpokladem toho, aby podnik uspokojoval vzrůstající potřeby socialistické společnosti.

(2) K zabezpečování vědeckotechnického pokroku buduje podnik podle potřeby svá vlastní výzkumná, vývojová, konstrukčně projekční a obdobná pracoviště a spolupracuje s pracovišti akademií věd, výzkumnými ústavy, vysokými školami a jinými výzkumnými pracovišti a s orgány a pobočkami Československé vědeckotechnické společnosti.

(3) Podnik je povinen soustavně uskutečňovat technickou modernizaci a rekonstrukci svých výrobních, technologických, technických a jiných zařízení a likvidovat zastaralé technologie a technická zařízení.

(1) Podnik ve spolupráci s jinými podniky a dalšími subjekty zabezpečuje materiálově a technicky své výrobní a jiné potřeby tak, aby plynule uskutečňoval svoji hospodářskou a sociální činnost a aby hospodárně a účelně nakládal se svými zdroji. K tomu účelu podnik samostatně organizuje svůj nákup a sám si volí své nákupní cesty se zřetelem na nutnost racionálního oběhu výrobků, surovin a materiálů v národním hospodářství.

(2) Podnik prodává zboží a poskytuje služby; tím získává prostředky pro plnění svých povinností, pro zabezpečování svého dalšího efektivního rozvoje a pro uspokojování potřeb svého pracovního kolektivu. Samostatně volí nejvhodnější způsoby a organizaci prodeje zboží.

(3) V případech stanovených zákonem zabezpečuje podnik svůj nákup a prodej v souladu s opatřeními příslušných státních orgánů.

b) rezervní fond, určený ke krytí ztrát a rizik a financování výkyvů hospodaření podniku,

(1) Podnik vytváří tyto fondy:

c) fond kulturních a sociálních potřeb, určený zejména k zabezpečování potřeb sociálního rozvoje pracovního kolektivu podniku,

a) fond rozvoje, určený zejména k financování vědeckotechnického rozvoje, investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků zásob,

d) fond odměn, určený k osobní hmotné zainteresovanosti na výsledcích hospodářské činnosti podniku.

(2) Podnik si může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy podle svého uvážení.

(3) Podnik vytváří majetkové fondy a v případech stanovených zvláštními předpisy i účelové fondy, tvořené z nákladů, popřípadě z dalších zdrojů.

(4) Prostředky fondů vytvořené podnikem mu nelze odejmout; podnik o jejich použití rozhoduje samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

(1) Podnik aktivně používá úvěru pro svoji hospodářskou a sociální činnost.

(2) Podnik je odpovědný za hospodárné a účelné využití úvěru a za jeho návratnost v dohodnuté lhůtě. Úvěr lze používat pouze k účelu, k němuž byl poskytnut.

(1) Podnik je povinen hospodárně využívat dotace a subvence k účelu, k němuž byly poskytnuty.

(2) Pokud nejsou dotace nebo subvence obsaženy ve výstupech státního plánu, rozhoduje o jejich poskytnutí příslušný státní orgán podle pravidel stanovených vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik.

(1) Podnik prodává zboží a poskytuje služby za ceny stanovené státními orgány, popřípadě pověřenými organizacemi. V případech a za podmínek stanovených státními orgány má podnik právo používat smluvní ceny, sjednané dohodou s odběratelem (spotřebitelem).

(2) Při tvorbě a změnách cen je podnik povinen zajišťovat nebo navrhovat ceny ekonomicky odůvodněné z hlediska vývoje společensky nutných nákladů, respektujících vliv zapojení do mezinárodní dělby práce a užitné vlastnosti zboží, jakož i podmínky realizace zboží na trhu.

(3) Podnik je povinen dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je podnik neprodleně nevrátí poškozenému odběrateli, odvede do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně je podnik postihován podle obecně závazných právních předpisů.

(1) Podnik využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

(2) Podnik může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

(1) Podnik má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává podnik podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti podniku, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů, poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené podnikem mu nelze odejmout; podnik o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

(1) Podnik je povinen uskutečňovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránil životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, zejména aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

(1) Podnik je povinen racionálně využívat a chránit přírodní zdroje.

(2) Za využívání přírodních zdrojů jako části národního majetku platí podnik stanovené poplatky.

(2) Podnik je povinen hospodárně a účelně využívat odpady ze své hospodářské činnosti jako zdroje druhotných surovin a energie, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem je povinen odpady evidovat, shromažďovat je na vhodných místech a chránit je před znehodnocením nebo odcizením. Nelze-li odpad hospodářsky využít, je podnik povinen likvidovat jej způsobem neohrožujícím životní prostředí.

(1) Podnik přednostně zavádí do své hospodářské činnosti bezodpadové technologie.

(1) Za účelem aktivního působení na celou činnost podniku a způsoby, metody a formy jejího rozvoje, k zajištění efektivního řízení a plnění plánovaných úkolů je podnik povinen podle zvláštních předpisů zpracovávat a vést sociálně ekonomické, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).

(3) Vyžadovat předkládání informací od podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(2) Podnik, popřípadě jeho vnitřní organizační jednotka je povinen poskytovat informace příslušným orgánům ve stanovených termínech a zajišťovat jejich věrohodnost.

(1) Podnik je povinen vytvořit účinný systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou kontrolu zajištění výstupů státního plánu a jakosti výroby, ochrany národního majetku, ochrany životního prostředí a kontrolovat chod své hospodářské činnosti. Kontrola musí být prováděna jako nedílná součást řízení, sloužit k jeho upevňování a přispívat k vytváření souladu rozvoje podniku se zájmy společnosti a kolektivu pracujících.

(2) Kontrolu činnosti podniku provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské a sociální činnosti podniku.

(3) Zřizování závodních komisí lidové kontroly upravuje zákon.⁷)

(1) Podniky mohou navzájem nebo spolu s národními výbory a dalšími socialistickými organizacemi dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu.

(2) Podniky sdružují své prostředky a činnosti na základě smlouvy o sdružení.

(3) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o sdružení vznikne takový monopol, je smlouva neplatná.⁸)

(2) Smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

(1) Smlouva o sdružení vymezí účel sdružení, dobu, na kterou je uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení, práva a povinnosti účastníků, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti, důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení, jakož i podmínky, za nichž může účastník od smlouvy o sdružení odstoupit, popřípadě převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci.

d) z jiných důvodů, uvedených ve smlouvě.

c) dohodou účastníků sdružení,

b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto účelu nemožným,