(1) Stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku.

(2) Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné.

(3) Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(4) Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.¹)

(5) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.¹)

(6) Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, jsou povinny ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(7) Družstvo a společný podnik rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání. V souvislosti s tím berou na sebe přiměřené hospodářské riziko.

(8) Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.