ETAPY A KOMPLEXNOST GEOLOGICKÝCH PRACÍ

(1) Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa geologických prací je vymezený úsek realizace geologického záměru odpovídající jeho účelnému členění podle zásady postupného poznávání; je vyjádřen geologickým úkolem.

(2) Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně organizovat poznávací proces, získávat postupně soubory poznatků využitelné v plánování a rozhodování a snížit riziko sledovaného geologického záměru. Není-li členění poznávacího procesu z těchto hledisek účelné, lze geologické práce uskutečňovat bez členění na etapy nebo etapy spojovat.

(3) Cíl geologických prací dané etapy vyjadřuje projekt geologických prací. Výsledky geologických prací provedených v rámci jejich projektu mohou však překročit cíl etapy v důsledku příznivějších geologických poměrů, technologických vlastností nerostů ložiska, popřípadě ekonomických podmínek.

(4) Jestliže je uskutečnění následující etapy podmíněno vyřešením některé zvláštní otázky, např. možnosti odvodnění ložiska nerostu, vyřešení technologie úpravy a zpracování, možností a způsobu vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních vod, jejíž řešení je nad rámec souboru geologických prací dané etapy, řeší se tato zvláštní otázka již v této etapě.

(5) Etapu geologických prací lze uskutečnit v úsecích (fázích), jestliže to sníží riziko prací a přispěje k jejich dalšímu usměrnění. Členění geologických prací na úseky (fáze) je třeba v projektu geologických prací příslušné etapy vymezit a zdůvodnit.

(1) Geologický výzkum zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se

(2) Geologický výzkum je samostatnou etapou geologických prací.

(1) Ložiskový průzkum⁴)

(2) Etapa vyhledávacího ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

(3) Etapa předběžného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

(4) Etapa podrobného ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jejichž účelem je

(5) Etapa těžebního ložiskového průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se během dobývání ložiska upřesňují znalosti o množství a kvalitě zásob ložiska a o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání k převodu zásob nižších kategorií do vyšších nebo se objasňují zvláštnosti vývoje ložiska, popřípadě podmínky jeho racionálního využití.

(1) Hydrogeologický průzkum⁸) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a doplňkového průzkumu.

(2) Etapa vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod a k ověření jejich využitelných zásob v kategorii C2 (příloha č. 3) s orientačním hodnocením jejich jakosti a ke zjištění zdrojů znečištění, popřípadě ke zjištění geologických podmínek pronikání škodlivin do podzemních vod.

(3) Etapa předběžného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření zdroje podzemní vody, k získání podkladů k posouzení jeho vhodnosti pro vodohospodářské, balneologické nebo jiné využití, k ověření jeho využitelných zásob v kategoriích C2 a C1 (příloha č. 3) a k řešení ochrany podzemních vod před jejich znečištěním včetně návrhu na předběžné stanovení ochranných pásem, popřípadě s posouzením možnosti vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(4) Etapa podrobného hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro daný vodohospodářský, balneologický či jiný záměr, a to alespoň zčásti v kategoriích B a A (příloha č. 3). Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu výstavby vodohospodářského díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod.

(5) Etapa doplňkového hydrogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se při výstavbě, popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich vydatnosti.

(1) Inženýrskogeologický průzkum⁹) se člení na etapu orientačního, předběžného a podrobného průzkumu.

(2) Etapa orientačního inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací potřebných ke zjištění základních charakteristik geologických, inženýrskogeologických, geotechnických a hydrogeologických poměrů území a k zásadnímu posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor těchto prací musí vyloučit území k výstavbě nevhodná a navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť přicházejících v úvahu. U sesuvných území se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace.

(3) Etapa předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a podmínek její realizace. U sesuvných území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba jejich stabilizace a rámcově se stanoví postup jejich sanace.

(4) Etapa podrobného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací, které z hlediska inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace sesuvného území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností potřebnou pro zpracování projektu stavby nebo sanace.

(1) Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru geologických prací v časové vazbě metody a prostředky potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě veškeré získané geologické poznatky a výsledky.

(2) Při provádění a vyhodnocování geologických prací se dokumentují a hodnotí zjištěné geologické skutečnosti potřebné pro řešení geologického úkolu a litologické, petrologické, mineralogické, stratigrafické a tektonické poznatky významné pro geologickou stavbu zkoumaného území nebo z vědeckého hlediska. V nezbytném stupni musí být přitom zhodnoceny zjištěné výskyty ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, i když jejich vyhledávání a průzkum nebyly cílem geologických prací. Je-li cílem geologických prací vyhledat a prozkoumat ložisko nerostů, je třeba při jeho vyhodnocení uvést kromě sledovaného využití zjištěné nerostné suroviny i jiné možnosti jejího hospodárného využití a doložit je výsledky zkoušek.

(3) Jestliže se zjistí při provádění geologických prací vědecké nebo hospodářské poznatky přesahující cíl geologických prací sledovaný projektem a tyto poznatky vyžadují podrobnější ověření, oznámí to řešitelská organizace zadavateli geologických prací a Českému geologickému úřadu.

a) zkoumá vznik a působení geologických procesů, které podmiňují geologickou stavbu území, jakož i tvorba a přeměny jejích složek (nerosty, horniny);

b) zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území a objasňují její zákonitosti; tato stavba se zobrazuje na mapách a řezech zkoumaného území;

c) řeší úkoly k upřesnění znalosti zákonitostí a prvků geologické stavby zkoumaného území, ke stanovení a kvantifikaci prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod a k jejich ochraně, k hodnocení horninových struktur z hlediska vhodnosti pro podzemní skladování plynů, kapalin a odpadů a k hodnocení geotechnických charakteristik území a geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů se člení na etapu vyhledávacího, předběžného, podrobného a těžebního průzkumu,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry¹) se člení na etapu vyhledávacího, předběžného a podrobného průzkumu,

c) při průzkumu starých důlních děl²) se omezuje zpravidla na etapu vyhledávacího průzkumu.

a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, zjistit je, ověřit jejich přibližný rozsah a splnit požadavky na zařazení zásob ložiska do kategorie C2;⁵) je-li ložisko rozsáhlé, může být v kategorii C2 ověřena jen jeho část, přičemž se v ostatních částech ložiska zpřesňují prognózní zdroje nerostů,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování od ostatního prostředí,

c) při průzkumu starých důlních děl zjistit a ověřit jejich výskyt, rozsah, možnost jejich vlivu na povrch a geologické podmínky pro jejich zajištění nebo likvidaci, pokud ohrožují celospolečenský zájem.

a) při průzkumu ložisek nerostů ověřit průmyslový význam ložiska s podrobností a v rozsahu potřebném pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti ložiska k uvažovanému využití; přitom se ověřují zásoby ložiska v množství potřebném k jeho uvažovanému využití, a to ve stanovené části v kategorii C1 a v ostatních částech v kategorii C2. U ložiska nerostů třetí skupiny⁶) se upřesňují zásoby kategorie C2 v množství potřebném pro uvažované využití ložiska,

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry ověřit geologické poměry vhodných horninových struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah a podmínky jejich izolování od ostatního prostředí, a to s podrobností potřebnou pro získání podkladů k posouzení technické možnosti a hospodářské vhodnosti vybudování uvažovaného zařízení.

a) při průzkumu ložisek nerostů získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby dolu nebo lomu a pro otvírku, přípravu a dobývání ložiska; přitom musí být dosažen poměr kategorií bilančních zásob určený pro využití ložiska a musí být splněny zvláštní podmínky přípravy ložiska k využití,⁷)

b) při průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry získat a ověřit údaje pro zpracování projektu výstavby zařízení k uskladňování plynu, kapalin nebo odpadů, popřípadě průmyslového využívání tepelné energie zemské kůry včetně návrhu způsobu likvidace odpadní vody.