ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Účel zákona

Vymezení pojmů

Devizové orgány a jejich působnost

§ 1

Účelem tohoto zákona je v devizové oblasti vytvořit podmínky pro účinnější zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce, pro rovnováhu platební bilance a stabilitu kupní síly československé měny s cílem postupného dosažení její směnitelnosti a zabezpečit ochranu celospolečenských zájmů.

§ 5

Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům. Devizové povolení se uděluje na žádost devizového tuzemce nebo devizového cizozemce. Týká-li se žádost o devizové povolení úlevy z povinnosti stanovené tímto zákonem, toto povolení se udělí, jestliže trvání na jejím dodržení by vedlo k újmě žadatele, jež by byla v nepoměru k cílům sledovaným tímto zákonem.

(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně.

(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.

(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů [§ 3 odst. 1 písm. a)].

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumějí:

a) zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžité plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.),

c) cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účastí na majetku (akcie, podílové listy apod.), převoditelné dílčí dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupóny a talóny,

b) zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením,

e) devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu,

f) devizovým účtem zúročitelný majetkový účet devizového tuzemce u devizového peněžního ústavu, na němž jsou uloženy devizové prostředky.

d) zahraničními cennými papíry cenné papíry, týkající se majetku v zahraničí, nebo které byly vydány v zahraničí,

(2) Ustanovení tohoto zákona, týkající se devizových hodnot platí i pro platební dokumenty, s nimiž je spojeno právo na peněžité plnění v zahraničí v československé měně.

(1) Devizovým peněžním ústavem se pro účely tohoto zákona rozumějí banky a spořitelny se sídlem v tuzemsku, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů.1) Banky a spořitelny bez tohoto povolení mají při směnárenské činnosti, kterou jsou oprávněny vykonávat podle zvláštních předpisů,2) práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizovému peněžnímu ústavu.

(2) Jiné právnické osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami nebo k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů,3) mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizovému peněžnímu ústavu.

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde zdržují nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku, a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci.

(2) Za devizové cizozemce se považují rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku zřízené nebo vyvíjející činnost v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,4) pokud jejich činnost nemá výhradně podnikatelskou povahu.

(3) Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se v tuzemsku zdržují déle než jeden rok, cizí státní příslušníci, kteří jsou

c) pracovníky obchodního zastupitelství devizového cizozemce nebo podniků se zahraniční majetkovou účastí působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;

a) registrováni u federálního ministerstva zahraničních věcí jako členové nebo pracovníci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu cizího státu, členové jejich rodin nebo jejich soukromé služební osoby, je-li zaručena vzájemnost v tomto cizím státu;

b) zaměstnanci mezinárodních organizací, institucí nebo orgánů na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;

d) v tuzemsku pouze přechodně a výhradně k provedení určitých prací, za účelem studia na československých školách, léčení, k získání praxe nebo k vykonávání činnosti v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy, jakož i členové jejich rodin, dokud tyto osoby neobdržely od příslušných československých orgánů povolení k trvalému pobytu.

(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí, cen a mezd republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není v jednotlivých ustanoveních stanoveno jinak,

c) ministerstvo financí, cen a mezd republiky ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a společenským organizacím v působnosti republiky, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště nebo pobyt na území této republiky.

a) Státní banka československá ve vztahu k právnickým osobám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 písm. b) a c) a ve vztahu ke všem právnickým osobám na úseku jejich hmotných dovozů,

b) federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a společenským organizacím v působnosti federace, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností,

(3) Ministerstva financí, cen a mezd republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích, zajišťují vnitrostátní uspořádání majetků vypořádaných na základě mezistátních jednání a vykonávají další úkony související s mezistátním jednáním o majetkoprávních nárocích.