§ 10
Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
(k § 24 odst. 3 a k § 40 odst. 3 zákona)
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty částky 1000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 1000 Kčs se provede příslušným kursem stanoveným pro prodej deviz v kursovním lístku Státní banky československé platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí. U ostatních měn stanoví přepočítací poměry Státní banka československá.
(2) Plnění zákonné vyživovací povinnosti podle odstavce 1 se může uskutečnit jen do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného, nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí tyto převody za podmínky vzájemnosti.
(3) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. Devizový tuzemec musí prokázat, že zákonná vyživovací povinnost trvá. Za tím účelem odevzdá devizovému peněžnímu ústavu, jehož prostřednictvím se převod provádí, potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže.