POSKYTOVÁNÍ LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE OSOBÁM ZÁVISLÝM NA ALKOHOLU NEBO NA JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTCE VČETNĚ NIKOTINU
Poskytování ambulantní péče
Poskytování ústavní péče

(1) Ambulantní péči osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce s výjimkou závislých na nikotinu (dále jen „závislá osoba“) poskytují ordinace, které se zřizují v rámci poliklinických psychiatrických oddělení nemocnic s poliklinikou podle místa trvalého pobytu, popřípadě místa, kde tato osoba pracuje nebo se zdržuje.

(2) Činnost ordinace lze zaměřit na úzce specializované úseky odborné péče, zejména na ochranu dětí, mladistvých a žen před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, popřípadě pro ně zřídit samostatné ordinace nebo k zabezpečení komplexní péče i specializovaná střediska, včetně anonymního poradenství.

(1) Ordinace provádějí v rámci poskytované ambulantní péče vyšetření za účelem zjištění, zda jde o závislé osoby. Vyšetření se provádí u osob, které se přihlásily k poskytnutí péče samy nebo na návrh

(2) Podnět k lékařskému vyšetření osoby mohou ordinaci podat zejména rodinní příslušníci, organizace, u níž je osoba v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, škola, jsou-li jejími žáky, orgány Sboru národní bezpečnosti, prokuratury nebo soudu, sbory národních výborů pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a sociální kurátoři.

(3) Podle výsledků lékařského vyšetření a získaných poznatků ze sociálních šetření a návštěvní služby zařazuje ordinace závislé osoby do své evidence, popřípadě do své péče, jestliže to vyžaduje jejich zdravotní stav.

(1) Nepodrobí-li se osoba, u níž byl návrh k podrobení se ambulantní péči shledán odůvodněným, péči dobrovolně, odmítá-li ji nebo ztěžuje, podá ordinace návrh řediteli okresního ústavu národního zdraví na vydání rozhodnutí o povinné ambulantní péči.

(2) Jestliže by ambulantní péče nebyla účelná nebo se ukázala neúčinnou, navrhuje z podnětu ordinace ředitel okresního ústavu národního zdraví příslušnému okresnímu národnímu výboru vydání rozhodnutí o povinné ústavní péči, popřípadě o následné ambulantní péči.

(3) Ordinace spolupracuje se zařízeními ústavní protialkoholní a protitoxikomanické péče. Po skončení ústavní péče pokračuje ordinace v doléčování podle pokynů zařízení ústavní péče a sleduje, zda léčená osoba zachovává abstinenci.

(4) Ordinace poskytuje péči i osobám, kterým uložil soud ochranné léčení.⁹)

(1) Léčebně preventivní péče osobám závislým na nikotinu se poskytuje formou ambulantní péče, pokud se jí dobrovolně podrobí.

(2) Ambulantní péči poskytují osobám závislým na nikotinu protikuřácké poradny zřízené v rámci poliklinických oddělení nemocnic s poliklinikou podle místa trvalého pobytu, popřípadě místa, kde osoba pracuje nebo se zdržuje.

(1) Ordinace vede odděleně evidenci osob závislých na alkoholu a odděleně evidenci osob závislých na jiné návykové látce, s výjimkou osob závislých na nikotinu, podle převládající návykové látky.

(2) Při změně pobytu evidované osoby zasílá ordinace dokumentaci ordinaci příslušné podle místa nového pobytu.

(3) Z evidence se vyřazují na návrh odborného ošetřujícího lékaře osoby, které abstinují nejméně dva roky.

(1) Ústavní péči poskytují závislým osobám oddělení pro protialkoholní a protitoxikomanickou péči (dále jen „oddělení“) psychiatrických léčeben a pracoviště pro protialkoholní a protitoxikomanickou péči (dále jen „pracoviště“) psychiatrických oddělení nemocnic s poliklinikou.

(2) Zdravotnická zařízení uvedená v odstavci 1 poskytují ústavní péči závislým osobám:

(1) Závislá osoba je povinna podrobit se povinné ústavní péči v termínu, který určí příslušné oddělení psychiatrické léčebny nebo pracoviště psychiatrického oddělení nemocnice s poliklinikou.

(2) Délku povinné ústavní péče navrhuje zdravotnické zařízení ústavní péče, které má závislou osobu v péči, a to nejvýše v délce 11 měsíců.

(3) Po ukončení ústavní péče předává zdravotnické zařízení závislou osobu ordinaci k poskytování následné ambulantní péče směřující ke komplexní rehabilitaci.

a) obvodního územního nebo závodního lékaře, dorostového lékaře, popřípadě lékaře jiného zdravotnického zařízení státní zdravotní správy, lékařské krajské vojenské správy u odvedenců povolaných k výkonu vojenské základní (náhradní) služby či lékařů zdravotnického zařízení ozbrojených sil při propouštění osob z vojenské činné služby,

b) záchytné stanice.

a) s obvodními lékaři, lékaři zdravotnické služby ozbrojených sil a s lékaři železničního zdravotnictví;

b) s obvodními dětskými a dorostovými lékaři, kterým neprodleně oznamuje evidované nedobrovolně se léčící závislé osoby do 18 let, a vyměňuje si s těmito lékaři poznatky o zdravotních, sociálních a výchovných podmínkách dětí a mladistvých;

c) se soudně lékařskými pracovišti;

d) s orgány péče o dítě a sociálními kurátory národních výborů a se školami;

e) s odděleními zdravotní výchovy ústavů národního zdraví;

f) se sbory pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi národních výborů a posádkových správ;

g) s útvary Sboru národní bezpečnosti v otázkách odnímání a vracení řidičských oprávnění a oprávnění k držení střelných zbraní;

h) s pověřenými příslušníky Sboru národní bezpečnosti a s komisemi pro účelnou farmakoterapii na úseku péče o osoby závislé na jiné návykové látce;

i) se soudy při výkonu ochranného léčení uloženého soudy, při změně ochranného ambulantního léčení na léčení ústavní a při ukončení ambulantního léčení a

j) s dalšími orgány zúčastněnými na ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

a) které se léčí dobrovolně;

b) které se léčí povinně na základě rozhodnutí okresního národního výboru;

c) kterým bylo uloženo ochranné léčení soudem,⁹) avšak nebylo realizováno v průběhu výkonu trestu odnětí svobody.