(1) Podle rozhodnutí vedoucího organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem lze pružnou pracovní dobu zavést, uplatňovat, zastavit nebo dočasně přerušit v celé organizaci nebo v její části, popřípadě u vybraných pracovníků; přitom se bere zřetel především na ekonomické zájmy organizace, zejména na zvýšení efektivnosti práce důslednějším využíváním pracovní doby a snížením rozsahu práce přesčas, na situaci v dopravě a energetice,¹²) na oprávněné zájmy pracovníků a provozní a pracovní podmínky uvedené v odstavci 2.

(2) Pružnou pracovní dobu lze uplatňovat pouze u pracovníků, u nichž jsou vytvořeny spolehlivé podmínky pro evidenci odpracované doby, zejména o příchodu na pracoviště a odchodu z něj, o překážkách v práci a práci přesčas. Pružná pracovní doba se neuplatní zejména při vyslání pracovníka na pracovní cestu, při nutnosti zabezpečení operativního nebo naléhavého pracovního úkolu v rámci pracovní směny, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,¹) nebo brání-li jejímu uplatnění zájem na řádném zabezpečení prodeje zboží a poskytování jiných služeb nebo jiné provozní důvody; v takových případech pro pracovníka platí předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do pracovních směn, jejichž pevný začátek a konec stanovila organizace.¹),²),³)