Větrání plynujících a uhelných dolů

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie:

a) neplynující doly,

b) plynující doly.

(2) Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 % a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen „plyny“) 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

(3) Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy nebezpečí.
Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů.
Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí, oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu.

(5) Na základě výsledků měření podle odstavce 2 nebo na základě oznámení podle odstavce 4 zařadí obvodní báňský úřad neplynující důl do kategorie plynujících dolů a plynující důl I. třídy nebezpečí do II. třídy nebezpečí. Plynující důl nemůže být zpětně přeřazen mezi doly neplynující.

(6) Při zařazení dolu mezi plynující nebo při přeřazení dolu do vyšší třídy nebezpečí obvodní báňský úřad současně stanoví lhůty kontrolních měření.

(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl
Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.

a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,

b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,

c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem), která je v ochranném pilíři jámy.

(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

(6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.

(1) Důl, kromě případů uvedených v § 82 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém. Způsob větrání dolu musí být sací.

(2) Důl musí být větrán uměle a nepřetržitě kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu metanu a plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu hlavního ventilátoru a jeho napájecí sítě. V jiných nutných případech je přerušení větrání nutno předem projednat s obvodním báňským úřadem.

(3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.

(1) V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny hrázové objekty^24a). V případě, že hrázové objekty jsou vybaveny hrázovými dveřmi, musí být postaveny v takovém počtu a vzdálenosti od sebe, aby alespoň jeden byl vždy zavřen. Na neplynujících dolech postačí k izolaci větrní objekty^24b).

(2) Spojit větrní systémy dolů bez izolace je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu za podmínek jím stanovených na návrh závodních dolů doložený potřebnými opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr, omezení koncentrace metanu, zajištění stability větrání a možnosti rychlého uzavření předmětného větrního propojení.

(3) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému jsou závodní dolů nebo jimi určení pracovníci povinni bezodkladně projednat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší, a na zdolávání havárií ohrožujících sousední důl nebo vyžadujících součinnost spojených dolů. Plánované změny musí být projednány v dostatečném předstihu. O těchto projednáních musí být učiněn záznam.

(4) Vytvoření nového větrního spojení dolů nebo změna jeho zapojení ve větrním systému dolů se považuje za podstatnou změnu větrání.

(5) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému bez izolace určí organizace odborně způsobilou osobu^24c) zodpovědnou za koordinaci činnosti vedoucích větrání jednotlivých spojených dolů.

DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY

(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:

oxid uhelnatý	(CO)	19 ppm	0,0019 %,
oxid uhličitý	(CO2)	4923 ppm	0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý	(NO2)	0,5 ppm	0,00005 %,
oxid dusnatý	(NO)	2 ppm	0,0002 %,
oxid dusný	(N2O)	98,4 ppm	0,00984 %,
sirovodík	(H2S)	4,9 ppm	0,00049 %.

(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší.

(3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit
současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.

a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a

b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší,

(4) Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.

(5) Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, může dát závodní dolu na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se zvýšením koncentrace metanu
Zvýšenou koncentraci metanu zapříčiněnou nedostatečným průřezem větrních cest může závodní dolu dovolit jen pro práce k odstranění tohoto stavu.

a) až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě porubů s úpadním vedením důlních větrů (§ 95 odst. 3) a celkového výdušného větrního proudu,

b) až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat nejvýše na 6 měsíců.

(6) V písemném souhlasu podle odstavce 5 je závodní dolu povinen uvést dobu, na kterou se tento vydává, a současně určit

a) technická opatření pro snížení koncentrace metanu a zabránění vzniku metanových vrstev,

b) způsob a intervaly kontrol koncentrace metanu, odběr vzorků důlního ovzduší v nejnepříznivějších místech nejméně jednou za 14 dní a v úpadně vedeném výdušném větrním proudu také měření rychlosti důlních větrů nejméně jednou za 14 dní,

c) kontrolu koncentrace metanu v důlním ovzduší kontinuálními analyzátory metanu se signalizací. V důlních dílech s elektrickým zařízením musí být tyto analyzátory registrační a vybaveny zařízením pro automatické vypínání elektrických zařízení při překročení určené meze. Umístění odběrových sond nebo čidel analyzátoru určí organizace,

d) kontrolu pověřenými techniky nejméně jednou v každém pracovním dni spojenou s kontrolou koncentrace metanu v důlním ovzduší a správnosti údajů kontinuálních analyzátorů metanu, zneškodňování uhelného prachu a stavu protivýbuchových uzávěr, protipožárního vybavení a zařízení pro rozvod větrů. Touto kontrolou nesmějí být pověřeni směnoví technici.

(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně
Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková, aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není zabráněno jinak.

a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,

b) 0,2 m.s^-1 v ústí komor,

c) 0,5 m.sec^-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší než 0,5 %,

d) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených v § 95 odst. 3.

(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,

b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,

c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY

(1) Na plynujícím dole musí být hlavní ventilátor umístěn na povrchu při ústí hlavního výdušného důlního díla, na ostatních dolech u hlavního výdušného důlního díla.

(2) Hlavní výdušné důlní dílo plynujícího dolu musí být vybaveno nejméně dvěma stejně výkonnými hlavními ventilátory, z nichž jeden je záložní. Na neplynujícím dole a na takovém plynujícím dole, u něhož je možné, aby jiná výdušná jáma včas převzala větrní oblast ventilátoru zastaveného pro poruchu, stačí jeden hlavní ventilátor se záložním pohonem a záložním převodem hnací síly.

(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu (deprese) se signalizací náhlé změny do dispečinku. Odběrová sonda musí být umístěna tak, aby snímala tlakový spád celé větrní oblasti.

(4) Hlavní ventilátor musí mít dvě přívodní vedení elektrické energie. Každé z nich musí zajistit provoz všech hlavních ventilátorů s dodržením jejich schválených parametrů.

(5) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika. Provozní charakteristika musí být také ověřena nejméně jednou za 7 let.

(6) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

(7) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.

(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního ventilátoru je závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povinen určit potřebná bezpečnostní opatření.

(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(1) Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považuje za podstatnou změnu větrání.

ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ

(1) Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.

(2) Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně. Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost větrního proudu bude vyšší než 0,6 m.s^-1 a budou splněny požadavky § 182 odst. 1 písm. b).

(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny.

(2) Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V písemném příkazu je organizace povinna určit

a) místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků důlního ovzduší k rozborům,

b) vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací plynných škodlivin,

c) způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou,

d) časové omezení jeho platnosti.

(3) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší než 4 m². Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole II. třídy nebezpečí menší než 8 m².

(4) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

(5) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

(1) Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla.

(2) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo dobývka. V důlních dílech spojujících vtažné a výdušné větry uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové objekty.

(4) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním schématu a označeny v důlních dílech.

(1) Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech tvořících nežádoucí spojení (zkraty)
Větrní proudy musí být izolovány hrázovými objekty, větrními objekty nebo jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty, případně zásobníky.

a) mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy,

b) mezi samostatnými větrními odděleními,

c) mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vtažným nebo výdušným větrním proudem,

d) mezi spojenými vtažnými a výdušnými větrními proudy,

e) uvnitř samostatného větrního oddělení.

(2) Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) hrázové objekty. V ostatních případech postačí větrní objekty.

(4) V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně signalizace zajistit stálou hlídkou.

(1) Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.

(2) Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí organizace potřebná bezpečnostní opatření.

(3) Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 % a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s^-1.

(1) Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

(2) V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být hrázové dveře dálkově ovladatelné.

(3) Hrázový objekt s průchodem pro dopravník se může používat jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu. Při vydání souhlasu určí závodní dolu opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při údržbě tohoto objektu a k likvidaci uhelného prachu v jeho okolí a způsob jeho kontroly.

(1) Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.

(2) Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.

POMOCNÉ VĚTRÁNÍ

(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním²⁸) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla na plynujícím dole 5 m, na neplynujícím dole 10 m.

(2) Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2 neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být raženo pouze jedno z nich.

(3) V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby, která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm.

(4) Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz závodního dolu přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci odvoláni.

(5) Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

(1) Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo, které se přiblíží na vzdálenost 10 m k takovému horizontu, raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně o 5 m. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními analyzátory.

(2) Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší než 10 m, je organizace povinna v technologickém postupu určit opatření na ochranu před náhlým zaplynováním.

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.

(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací straně ventilátoru v lutnovém tahu.

(5) Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě.

(6) Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(7) Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(8) Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní předpis.^28a)

VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN

(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin²⁰) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány nepřetržitě.

(2) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 15 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

(4) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

(5) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m³.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

(6) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(7) Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL

(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána.

(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 m a na neplynujícím dole nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato opatření:

a) důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno laťovým křížem,

b) důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění zábrany a bylo přitom zachováno větrání.

(1) Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve uzavřeno kromě vyrubaných prostor, u kterých je spolehlivě zabráněno průtahu důlních větrů přes stařiny a podél kterých je nutno i nadále udržovat chodbu.

(2) Na dole II. třídy nebezpečí a na ostatních dolech tam, kde je nebezpečí nahromadění výbušné směsi, musí být opuštěná důlní díla uzavřena výbuchuvzdorně, kromě neproražených dočasně opuštěných důlních děl, která nesouvisejí se stařinami a v nichž je vyloučena možnost iniciace výbuchu. Tato důlní díla je dovoleno na dobu nejvýše 6 měsíců jen těsně uzavřít, a to v místech budoucích výbuchuvzdorných hrází.

(3) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí se odebírají vzorky důlního ovzduší z prostoru za hrází, provádí jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý a měří tlak ovzduší za hrází nejméně jednou za 3 měsíce, za větrními uzávěrami^20a) nejméně jednou za měsíc. Na ostatních dolech určí četnost odběru vzorků ovzduší a měření tlaku ovzduší za hrázemi a větrními uzávěrami závodní dolu.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije pro hráze, za nimiž je prokazatelně vyplněn uzavřený prostor, a hráze uzavírající porubní chodby při komorovém dobývání. Skutečnost, že uzavřený prostor za hrází je vyplněn, se zaznamená v knize hrází (§ 188).

(5) Stav a těsnost hrází a větrních uzávěr se kontroluje nejméně jednou za 14 dní. Součástí kontrol je také měření koncentrací kyslíku, metanu a kysličníků uhličitého a uhelnatého před nimi.

(6) Výsledky kontrol hrází a větrních uzávěr a výsledky rozborů ovzduší a měření tlaku ovzduší za nimi se zapisují do knihy hrází.

KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN

(1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání¹⁵) a větrní schéma.

(2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.

(3) Větrní schéma musí znázorňovat

a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,

b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,

c) situování porubů a dobývek,

d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,

e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,

f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.

(4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.

(1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.

(2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.

(3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.

(4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.

(1) Koncentrace metanu v důlním ovzduší plynujícího dolu musí být kontrolována

a) na obsazených pracovištích, v místech, kde se zdržují pracovníci a ve výdušných větrech z porubů a dobývek při prohlídkách pracovišť vykonávaných podle této vyhlášky,

b) ve větrních cestách s dopravou lokomotivami s naftovým nebo elektrickým motorem, a to ve směně, v níž se přepravuje; místa kontrol určí organizace v dopravním řádu,

c) v prostorech s elektrickým zařízením a v jejich okolí do 20 m, avšak ve směru k závalu jen pokud je to bezpečně možné. Kontrola musí být provedena před spuštěním elektrického zařízení, za jeho chodu v intervalech určených organizací a před opětovným spuštěním, pokud přerušení chodu trvalo déle než 3 hodiny.

(2) Na pracovištích s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů, na pracovištích s povolenou zvýšenou koncentrací metanu podle § 83 odst. 5 a na separátně větraných pracovištích plynujícího dolu jsou povinni koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontrolovat také předáci nebo určení pracovníci na začátku směny a dále v intervalech určených organizací.

(3) Na neplynujícím dole je organizace povinna určit intervaly a místa, na kterých musí být zjišťován možný výskyt metanu.

(4) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 83), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

(5) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.

(6) Zjistí-li se překročení stanovených koncentrací metanu nebo kysličníku uhličitého nebo kysličník uhelnatý v koncentraci vyšší než 0,001 %, musí být zjištěna příčina zvýšeného výskytu a provedena vhodná bezpečnostní opatření.

(1) Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna

a) v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou separátně větraných porubních chodeb při komorovém dobývání,

b) na pracovišti s pohyblivým strojem poháněným elektrickým pohonem, které je větráno průchodním větrním proudem a kde nelze vyloučit zvýšení koncentrace metanu nad 1 %,

c) ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení a větrní oblasti,

d) ve výdušném větrním proudu z pracoviště, kde byla povolena zvýšená koncentrace metanu (§ 83),

e) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí ve výdušném větrním proudu z každého porubu,

f) při provozu trolejové trakce lokomotivní dopravy v prostředí bez nebezpečí výbuchu metanu (BNM) v místech styku s důlními díly zařazenými do prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu (SNM),

g) v dalších místech určených závodním dolu.

(2) Elektrické zařízení na plynujících dolech II. třídy nebezpečí, které podle § 242 odst. 1 nesmí zůstat v provozu a musí být vypnuto, musí být v místech uvedených v odstavci 1 vypnuto samočinně. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1 písm. c).

(3) Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna

a) ve výdušném proudu každého samostatného větrního oddělení a výdušném proudu větrní oblasti,

b) ve slojích náchylných k samovznícení ve vtažném větrním proudu samostatného větrního oddělení a ve výdušném větrním proudu porubu a separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou porubních chodeb separátně větraných porubů,

c) ve vtažné jámě, kde je nebezpečí vnikání kysličníku uhelnatého z povrchového zdroje do dolu,

d) v dalších místech určených závodním dolu.

(4) Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části havarijního plánu.⁸¹)

(5) V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů a poruchy měřicích zařízení.

(6) Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 1 roku.

(1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřeny v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce
V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý.

a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,

b) ve výdušných důlních dílech samostatných větrních oddělení,

c) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,

d) v ražených separátně větraných důlních dílech,

e) v důlních dílech s provozem elektrických lokomotiv.

(2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce.

(3) Vzorek důlního ovzduší pro technický rozbor na metan musí být odebrán jednou za měsíc i u elektrických zařízení. U skupiny elektrických zařízení vzdálených nejvíce 50 m od sebe v témže větrním proudu postačí odběr vzorku u toho elektrického zařízení, u kterého lze předpokládat nejvyšší koncentraci metanu v důlním ovzduší.

(4) Na místech, kde je prováděna trhací práce musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.

(5) V komoře pro nabíjení akumulátorů, ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami musí být odebrány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(6) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a míst, ve kterých je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.²⁹)

(7) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁶)

(8) Výsledky měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy nebezpečí musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce měsíce následujícího po provedení měření a rozborů.

(9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050. K překonání podtlaku při odběru vzorků u větrních uzávěr a hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně v pětinásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.

(10) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.

(1) Na povrchu dolu musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.

(2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.

(3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu metanu a plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.

(1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 83, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.

(2) Opětné obsazení pracovišť a případné zapnutí elektrických zařízení je dovoleno po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(3) Každé zjištění fukače musí být ihned ohlášeno organizaci, která je povinna určit opatření k zabránění jeho nežádoucích účinků.

(1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za rok a vždy při podstatné změně větrání.

(2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující

a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),

b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,

c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),

d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,

e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů,

f) posouzení separátního větrání,

g) popis degazačního systému a příslušného zařízení, množství odsávaného plynu (celkové i v úsecích), účinnost degazace a její vyhodnocení,

h) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,¹⁶)

i) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínů a zodpovědných osob.

(3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:

a) mapu větrání,

b) větrní schéma,

c) depresní snímek dolu,

d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť,

e) základní údaje větrní rozvahy,

f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.

(4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.

(1) Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce.

(2) Zástupce vedoucího větrání musí být báňský inženýr s nejméně dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou praxí ve větrání dolů.

(1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.

(2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.

(3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.

(4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.

(5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.

(6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.

(7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.