Větrání neplynujících neuhelných dolů

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY

HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY

ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ

POMOCNÉ VĚTRÁNÍ

VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN

VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL

KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN

(1) Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a koncentrace ostatních plynů 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

(2) O zařazení dolu pro dobývání výhradního ložiska a dolu, ve kterém jsou prováděny průzkumné práce, rozhodne na základě měření podle odstavce 1 obvodní báňský úřad, který současně určí lhůty kontrolních měření.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie plynujících dolů, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. Při výskytu jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení dílu prvního musí organizace dodržovat. Za zjištění se považuje i předpokládaný výskyt plynů.

(3) Možný výskyt metanu, případně plynů musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.
(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl

a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,

b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,

c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše, než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

(6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.

(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem).

(1) Důl, kromě případů uvedených v § 119 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém.

(2) Důl musí být větrán uměle a v době, kdy jsou v dole lidé, nepřetržitě. Po zastavení větrání podle § 125 však musí být větrání včas spuštěno před konáním předběžných prohlídek, případně před obsazením pracovišť, není-li předběžné prohlídky třeba konat.

(4) Podzemní stavby mohou být větrány přirozeným větráním jen ve výjimečných případech, kdy přirozený tah důlních větrů spolehlivě zajistí splnění požadavků této vyhlášky.

(3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.

(2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho větrního systému je možné se souhlasem obvodního báňského úřadu. Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(1) V důlních dílech spojujících neplynující doly musí být postaveny těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře otevírající se v opačném směru.

(3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména složení důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány předem.

(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší kontinuálně nebo v intervalech určených vedoucím likvidace havárie.

oxid uhelnatý	(CO)	19 ppm	0,0019 %,
oxid uhličitý	(CO2)	4923 ppm	0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý	(NO2)	0,5 ppm	0,00005 %,
oxid dusnatý	(NO)	2 ppm	0,0002 %,
oxid dusný	(N2O)	98,4 ppm	0,00984 %,
sirovodík	(H2S)	4,9 ppm	0,00049 %.

(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:

a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a

b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude zjišťována koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší kontinuálně nebo pravidelně v intervalech určených závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem,

současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.
(3) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit

(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,

a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,

b) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích.

a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,

(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně

(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

(2) Hlavní ventilátor musí mít záložní pohon a převod hnací síly, není-li instalován záložní hlavní ventilátor. Pro ventilátory stejného typu může mít organizace jen jeden záložní pohon a převod hnací síly, pokud je zajištěno jejich včasné přemístění a zapojení na místě případné potřeby.

(1) Hlavní ventilátor musí být umístěn u hlavního větrního důlního díla.

(4) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika.

(6) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

(5) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu.

(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru, případně i záložního ventilátoru je organizace povinna určit potřebná bezpečnostní opatření.

(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.

(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

(1) Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 120, 121 a 122. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považují za podstatnou změnu větrání.

(2) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší.

(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny. Vyrubané prostory a jiná neschůdná důlní díla mohou být používána jako větrní cesty pro vedení výdušných větrů, pokud se tím nesníží objemový průtok vtažných větrů potřebný pro větrání.

(4) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

(3) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

(1) Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

(2) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání a vyznačeny ve větrním schématu.

(2) Neproražená důlní díla, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových důlních děl pro komorové odstřely apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním²⁸) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla 15 m.

(3) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.

(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

(4) Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu předpisu.²⁸)

(5) Separátní větrání musí být nepřetržité; přechodně může být zastaveno za podmínek, že dotyčné důlní dílo bude bezodkladně označeno zákazem vstupu, že separátní větrání bude před předběžnou prohlídkou nebo obsazením pracoviště včas spuštěno a že organizace provede vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků, kteří by mohli být ohroženi plynnými škodlivinami z ovětrávaného důlního díla. Obdobně je nutno postupovat i při poruše separátního větrání.

(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin²⁰) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě.

(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

(4) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

(3) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

(5) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(6) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 15 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.

(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna ve vzdálenosti nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu.

(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána, mimo případy uvedené v § 137.

b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,

(1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání¹⁵) a větrní schéma.

(2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.

(3) Větrní schéma musí znázorňovat

(4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.

f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.

e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,

d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,

c) situování porubů a dobývek,

a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,

(2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.

(3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.

(4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.

(1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.

(1) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 120), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

(2) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.

a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,

b) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,

V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík a kysličníky uhelnatý a uhličitý.
(1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřen nejméně jednou za 3 měsíce

(3) Na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.

(2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena nejméně jednou za 3 měsíce.

(4) V komoře pro nabíjení akumulátorů musí být odebírán vzorek důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(5) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a), mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.²⁹)

(6) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁶)

(7) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy.^29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.

(8) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.

c) v ražených separátně větraných důlních dílech,

d) v důlních dílech s provozem naftových motorů a elektrických lokomotiv.

(3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.

(1) Na povrchu dolu se zvýšeným nebezpečím výstupu plynných škodlivin ze stařin musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.

(2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.

(1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 120, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.

(2) Opětné obsazení pracovišť je přípustné po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.

b) větrní schéma,

c) depresní snímek dolu,

d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť,

e) základní údaje větrní rozvahy,

(4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.

(3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:

(2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující

(1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za 3 roky a vždy při podstatné změně větrání.

f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.

a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),

b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,

c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),

d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,

e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů,

g) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,¹⁶)

f) posouzení separátního větrání,

h) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínu a zodpovědných osob.

a) mapu větrání,

(6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.

(5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.

(4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.

(3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.

(2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.

(1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.

(7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.