ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

Společná ustanovení

Elektrická zařízení

POŽADAVKY NA ZŘIZOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

PROVOZ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

OSVĚTLOVÁNÍ

Strojní zařízení

DŮLNÍ STROJE

STROJE PRO ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE

STROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DŮLNÍ DOPRAVU

ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,

c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,

b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,

f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,

h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.

d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,

e) způsob dorozumívání a dávání návěští,

g) zakázané úkony a činnosti,

(1) Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.

(2) Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu a údržby.

(3) Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.

(4) Pro všechny části zařízení, které se mají přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.

(1) Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.

(2) Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.

(3) Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.

(4) Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch metanu, plynů⁴⁵) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.

(5) Ze spalovacích motorů může být v podzemí použit jen naftový motor. Nesmí však být použit k pohonu stabilního zařízení.

(6) Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.

(8) Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.

(7) Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.

(9) Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označena.

(10) Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.

(11) Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.

(1) Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení^46a) lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné zastavení, pokud

c) vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném strojním zařízení nebo na jeho provozně zabezpečovacím systému.

b) vznikne porucha v přívodu energie ke strojnímu zařízení, nebo

a) není dodržena určená provozní hodnota,

(2) Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného strojního zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení strojního zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se takové změně vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný vypínač.

(1) Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.

(2) Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.

(3) Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.

(4) Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.⁴⁷)

(5) Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.

(1) Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.

(2) Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.

(3) Mobilní stroj používaný v podzemí vybavený akumulátorovou baterií musí mít snadno přístupný odpojovač baterie.

(4) Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá. Pro ovládání přívodu stlačeného vzduchu k pohonu dopravníku nesmí být použito kohoutu.

(5) Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.

(6) Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.

(7) Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.

(1) Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.

(2) Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.

Označení musí být také u každé odbočky a armatury těchto potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenostech po 30 m, a to

(4) Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.

c) u degazačního potrubí žluté (žluť chromová střední),

b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá),

a) u důlního požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),

d) u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová).

(1) Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.

(2) Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 291 odst. 9 a 10. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.

(1) V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.

(2) Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení nad 1 kV v podzemí musí být tato šířka nejméně 1 m, na povrchu podle zvláštního předpisu.⁴⁹) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m.

(4) Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).

(3) Podzemní provozovny delší než 30 m musí mít východy na obou koncích.

(6) V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.

(5) V podzemní provozovně a v provozovně se stálou obsluhou na povrchu musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.

(8) V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.

(9) Pro odstavování, údržbu a opravy tří a více lokomotiv na patře musí být zřízena vozovna (remíza).⁵⁰) Ve vozovně musí být pod kolejí alespoň jedna montážní jáma. Nad montážní jámou se umístí zvedací zařízení odpovídající největšímu předpokládanému zatížení. Pro závěsné lokomotivy se zřídí montážní stání.

(10) Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.

(7) Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.

(11) Pro údržbu důlních bezkolejových strojů,⁵¹) mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel a motorových vozíků v podzemí musí být zřízena odstavná místa. Odstavné místo nesmí být umístěno v hlavním vtažném důlním díle a jeho výztuž musí být nehořlavá. Odstavený stroj musí být chráněn proti působení vody. Na odstavném místě může být odstaven jen jeden stroj, kolem kterého musí být ponechán volný prostor o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně o 1 m větší než je jeho nejvyšší část. Jestliže mají být v podzemí prováděny opravy, musí být zřízena garáž, která musí být umístěna, stavebně provedena a vybavena podle podmínek stanovených pro vozovny (remízy).⁵⁰)

(12) Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.

a) splňuje požadavky § 15,

b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice,

c) splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami⁵²), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu⁵³), a to podle druhu zařízení,

d) složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu.

(1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který

(2) Samostatnou obsluhou dobývacího nebo razicího stroje a důlního bezkolejového stroje může být pověřen pracovník s nejméně roční praxí při provozu těchto strojů. Zácvik podle § 15 musí být nejméně 200 hodin.

(3) Řidič důlní lokomotivy musí být před zkouškou podle § 15 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 15 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.

(4) Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem nebo technickou normou, určí je organizace.

(1) Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.

(2) Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.

(3) Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.

(4) Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.

(5) Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.

(1) Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.

f) zemního a stavebního stroje,

(2) Před uvedením zařízení do provozu v podzemí je organizace povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu použití nového typu všech vybraných důlních zařízení²⁹) a dále nové typy

i) důlního nevýbušného elektrického zařízení na plynujícím a uhelném dole.

h) nakládacího stroje kromě důlního bezkolejového stroje,²⁹)

g) vrtné soupravy mimo soupravy pro vrtné a geofyzikální práce,⁵⁵)

e) důlního vrátku,

d) důlní lokomotivy, motorového vozidla a motorového vozíku,

c) důlního pásového a hřeblového dopravníku,

b) mechanizované výztuže,

a) dobývacího a razicího kombajnu a pluhovacího zařízení,

(1) Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.

(2) Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení.

(4) Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.

(3) Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.

(5) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.

(1) Při přerušení práce stroje s naftovým motorem na dobu delší než 15 minut musí být jeho motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.

(2) U provozovaných strojů s naftovými motory musí být nejméně jednou měsíčně proveden rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace musí být zjišťovány po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.

(4) Stroj může být provozován jen se zaplombovaným vstřikovacím čerpadlem.

(3) Stroj musí být vyřazen z provozu, jestliže ve výfukových plynech je více než 0,1 % kysličníku uhelnatého nebo 0,075 % kysličníků dusíku. Do provozu může být zařazen po odstranění závady a po snížení koncentrace kysličníku uhelnatého pod 0,08 % a koncentrace kysličníků dusíku pod 0,075 %.

(5) Stroj musí být vybaven hasicím zařízením se stabilním rozvodem a ručními hasicími přístroji.

(6) Obsluha je povinna kromě povinností uvedených v § 226 sledovat také kouřivost stroje. Při zhoršení kouřivosti je povinna závadu ohlásit. Při úniku motorové nafty nebo oleje je povinna zastavit stroj, uzavřít přívod nafty a závadu ohlásit. Stejně je obsluha povinna postupovat při pocitu nevolnosti.

(7) Při zjištění požáru je obsluha povinna zastavit motor, uvést do činnosti hasicí zařízení a dále postupovat podle § 18.

(1) Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.

(5) Prohlídky mobilních strojů používaných v podzemí musí být prováděny nejméně jednou za 14 dní. Prohlídku provádí určený pracovník ve všech přístupných částech stroje (bez rozebírání). Při prohlídce musí být vyzkoušeny jednotlivé funkce stroje.

(4) Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací musí být ověřena správná funkce zařízení.

(3) Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(2) Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.

(2) V podzemí se nesmí používat prozatímní elektrická zařízení.⁵⁶)

(1) Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,⁴⁴) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu metanu, uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.

c) zařazený jako důl s nebezpečím průvalů vod.

(5) Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm².

(4) Nejméně dvojím na sobě nezávislým přívodem elektrické energie, z nichž každý zajistí potřebný příkon, je nutné vybavit hlubinný důl

a) s těžním zařízením pro dopravu osob z hloubky větší než 300 m, nebo

b) plynující II. třídy nebezpečí, nebo

(3) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy rozvodu elektrické energie.⁷)

2. všechny živé části jsou odděleny od země a všechny neživé části jsou nepřímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním^56c) (síť IT).

1. uzel zdroje je spojen se zemí přes omezující impedanci a všechny neživé části jsou přímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním s rychlým vypnutím^56b) [síť IT(r)], nebo

(2) Jako prostory BNM se zařazují podzemní prostory větrané vtažnými větry, které dosud nebyly použity v místech, kde se razí nebo dobývá, a které bezprostředně nesouvisí s vyrubanými prostory nebo nevětranými a neuzavřenými důlními díly, ve kterých je při jejich zařazování a dále při jejich provozu organizací určen takový objemový průtok důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem.

(1) Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

(2) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě.

(1) Pro rozvod elektrické energie v dole lze použít jen elektrickou síť s ochranou samočinným odpojením od zdroje, a to za podmínky, že:

a) u nízkého napětí jsou všechny živé části odděleny od země a všechny neživé části nepřímo spojeny se zemí^56a) (síť IT) a současně je síť hlídána přístrojem ke hlídání izolačního stavu (dále jen „hlídač izolačního stavu“),

b) u vysokého napětí

a) prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen „prostory BNM“),

b) prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen „prostory SNM“).

d) výkonový vypínač, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení umístěné v prostorách SNM, byl vybaven zařízením blokujícím zapnutí vývodu při izolačním odporu na tomto vývodu menším než 50 Ω/V.

a) je provozována jako síť podle odstavce 2,

Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.
(4) Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby

(3) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že

b) pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo

b) hodnota dovoleného dotykového napětí nepřesáhla 50 V a

c) síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.

a) zemní proud při jednopólovém zemním spojení sítí napájejících pohyblivé stroje v ražbách a rubáních nepřesáhl 7 A,

(3) Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNM.

c) pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou,

(3) Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNP.

(4) Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu.

(1) Pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy musí být v dole zřízena zemnící soustava, jejíž součástí je hlavní zemnící vedení.

a) prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory BNP“),

(10) U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm² nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 Ω.

(2) Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm² nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm²; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.

(3) S hlavním zemnícím vedením se vodivě spojují všechny neživé části elektrického zařízení vyžadující ochranu zemněním a vodivé předměty podélně uložené nebo vedené v důlním díle (potrubí, koleje apod.); ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm², s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.

(5) Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 Ω v sítích nízkého napětí.

(4) Hodnoty odporu uzemnění i přechodové odpory zemnící soustavy musí vyhovovat požadavkům pro použitý způsob ochrany. Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v Ω nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 Ω. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.

(6) Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení.

(7) Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji.

(8) Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič.

(9) Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí tak, aby byla zajištěna bezpečnost a správná funkce těchto elektrických instalací.

b) prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory SNP“).

(1) Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

(2) Jako prostory BNP se zařazují podzemní prostory, ve kterých se nevyskytuje uhelná drť, nevytváří souvislá vrstva uhelného prachu a uhelný prach je pravidelně odstraňován.

(3) Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.⁵²)

(1) Elektrické zařízení musí být instalováno tak, aby byl umožněn dostatečný odvod tepla z něho a bezpečný přístup k němu a aby se zamezilo jeho mechanickému poškození nad míru vytvářející nebezpečí. Elektrické zařízení nad 1 kV, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla.

(2) Elektrické zařízení nad 1 kV nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se umístí tak, aby mezi dopravovaným těživem a elektrickým zařízením byl volný prostor alespoň 0,4 m. Na toto elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b).

(3) Volný prostor pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení nad 1 kV se určí podle § 224 odst. 2. Jestliže do tohoto volného prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení, nesmí být současně s důlní dopravou prováděna obsluha a údržba elektrického zařízení. Při určení průjezdního profilu závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv vozidla (§ 292 odst. 6). Po ukončení přepravy nesmějí vozidla ani přepravovaný náklad zasahovat do volného prostoru pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení.

(4) Elektrické zařízení nad 1 kV v prostorech ražeb a porubů se umístí tak, aby jeho vzdálenost od čelby nebo místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu porubní fronty nebo dobývání byla alespoň 20 m.

(1) Elektrická stanice⁶⁰) musí být umístěna a provedena tak, aby v ní za podmínek stanovených pro zařazování prostorů nemohlo dojít k nedovolenému nahromadění metanu a aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození. Výztuž elektrické stanice musí bezpečně odolat předpokládaným horským tlakům.

(2) Neuzavřená elektrická stanice⁵⁷) v podzemí nemusí splňovat požadavky § 224 odst. 6 a 7.

(4) V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.

(5) V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.

(2) Výkonový vypínač nad 1 kV musí být vybaven ochranami, které zajistí jeho samočinné vypnutí při překročení nastavených hodnot poruchových veličin. Jištění proti zkratovým proudům musí zajistit samočinné odpojení vedení při mezifázovém zkratu. Ochrany musí umožňovat nastavení a kontrolu vypínacích charakteristik tak, aby byla zajištěna selektivita jištění.

(1) Provozovat lze jen výkonový vypínač s ovládacím obvodem, který lze ovládat z míst určených závodním dolu.

(8) Ve vrtu musí být kabel, s výjimkou kabelů samonosných, zavěšen na nosné lano alespoň každých 6 m tak, aby se jeho hmotnost nepřenášela na koncovku ani na vodiče kabelu. Mezi dvěma úchyty smí být kabel zatížen pouze vlastní hmotností. Nosné lano včetně jeho ukotvení musí mít čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k tahu vyvozovanému hmotností zavěšeného kabelu a nesmí být ukotveno na výztuž vrtu. Kabel ve vrtu nesmí být spojován.

(7) Požadavky na upevňování kabelů podle odstavců 5 a 6 se netýkají kabelů odlehčených od tahu zavěšením na nosné lano a samonosných kabelů. Tyto kabely musí být upevněny alespoň každých 6 m tak, aby se jejich hmotnost nepřenášela na vodiče ani na koncovky kabelů.

(6) Ve svislých důlních dílech (§ 294 odst. 1), s výjimkou vrtů a komínů, musí být kabelová vedení pevně uchycena na kabelové konzoly zabudované nezávisle na výstroji důlního díla. Vzdálenost konzol smí být nejvíce 6 m. V části mezi kabelovými úchyty smí být vedení zatíženo jen vlastní hmotností. Sevření kabelů úchytem musí být takové, aby se kabel nepoškodil.

(5) Uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení musí dále vyhovovat těmto podmínkám:

(4) Kabely, s výjimkou kabelů uložených v kabelových kanálech, kabelů pevně uchycených, kabelů na cívkách a kabelů pro pohyblivá zařízení nebo stroje, musí být poddajně zavěšeny v horní polovině důlního díla na kabelových závěsech s roztečí závěsů nejvýše 3 m. Organizace určí způsob uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení v provozní dokumentaci.

(3) V prostorech SNM a prostorech SNP mohou být v síti s hlídači izolačního stavu použity jen kabely s kovovým pancéřem, kovovým stíněním, kovovým stíněním žil nebo polovodivým stíněním.

(2) Pro kabelové rozvody nad 1 kV mohou být v ražených důlních dílech a porubech použity pouze kabely s kovovým stíněním nebo kabely s kovovým stíněním žil, v ostatních důlních dílech mohou být použity kabely s kovovým pancéřem. Kovový pancéř a kovové stínění kabelu se spojuje s uzemňovací soustavou na obou koncích kabelu a v místech stanovených provozní dokumentací měděným ochranným vodičem, jehož průřez je alespoň 6 mm² při průřezu krajního vodiče do 50 mm², 10 mm² při průřezu krajního vodiče do 95 mm² a 16 mm² při průřezu krajního vodiče nad 95 mm². Kovové stínění žil se spojuje s uzemňovací soustavou podle § 240b odst. 2.

(1) Kabely používané v podzemí musí mít vnější obal z materiálů, které nepodporují šíření požáru.

(7) Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný.

(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.

(5) Pohyblivý stroj lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné odpojení od zdroje v okamžiku, kdy nejsou plněny požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí.^60a)

(6) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.

(1) Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel. Pro vedení nad 1 kV k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel s kovovým nebo polovodivým stíněním žil a společným kovovým stíněním.

(2) Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.

(3) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.

(6) Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm.

(4) Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu plynů, zejména prostor nad ohlubní výdušné jámy a prostor v okolí difusoru hlavního ventilátoru do vzdálenosti 30 m.

(8) Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.

(1) Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.

(2) Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem. Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být vždy zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.

(3) Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro vedení důlních děl, dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.

(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

(4) Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.

(9) Vrt určený pro kabel musí být zapažen. Konstrukce ústí vrtu a kabelové úchyty nesmí poškodit kabel při jeho ukládání a při jeho trvalém provozu.

(3) Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.

(4) Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.

(1) Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.

(2) Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.

b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo

c) rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení, obě spojovací části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a znečištění,

d) vedení musí být provedeno podle technických norem stanovujících požadavky na dimenzování a jištění elektrických rozvodů,

e) nejmenší dovolený průřez žil je u kabelových silových vedení 1,5 mm², u sdělovacích, telekomunikačních a řídicích kabelů je nejmenší dovolený průměr jádra 0,8 mm; to se nevztahuje na nezápalné obvody,

f) pohyblivé přívody, pokud nejsou navíjeny na buben, lze zatěžovat jen dle podmínek stanovených výrobcem,

g) nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.

a) sdělovací kabely se musí v důlních dílech zavěšovat odděleně od kabelů silových; křižování těchto kabelů je dovoleno jen v nejnutnějším případě. Kabely silové a sdělovací se nesmí vzájemně dotýkat,

(10) Kabelové vedení musí splňovat tyto podmínky:

a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo

d) kabelové vedení musí být umístěno tak, aby bylo přístupné prohlídkám; toto neplatí pro vedení ve vrtech a průchodech pro kabel.

c) nepoddajné upevnění kabelového vedení je dovoleno jen v důlních dílech s nepoddajnou výztuží a v důlních dílech ražených v pevných horninách, které nevyžadují výztuž,

b) kabel pro napájení elektrického stroje v čelbě raženého důlního díla musí mít dostatečnou rezervu, aby nehrozilo přenesení napětí v tahu na vodiče kabelu při přemisťování stroje,

a) vlečný kabel pro napájení razicího a dobývacího stroje nad 1 kV musí být uložen v ukladači kabelu; přechod kabelu do porubu a uložení kabelu v porubu musí být řešeny v provozní dokumentaci,

(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.

b) kabely se musí ukládat, spojovat a připojovat tak, aby se napětí vyvolané hmotností kabelu a armatur nepřenášelo na vodiče; armatury musí být samostatně zavěšeny,

c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.

(1) U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji! “, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.

a) dielektrický koberec,

b) dielektrické rukavice v pouzdře,

c) zkoušečka napětí,

d) zkratovací souprava,

e) záchranný izolační hák,

f) bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.⁶²)

(2) U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.

(3) V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.

(4) V uzavřené elektrické stanici, kromě podružné a předsunuté transformační stanice,⁶⁰) musí být

(1) Pro napájení pohyblivého zařízení nebo stroje vlečným kabelem lze v prostorách SNM použít u nízkého napětí jen kabel s polovodivým stíněním nebo kabel s kovovým stíněním žil a u napětí nad 1 kV jen kabel s kovovým stíněním nebo kovovým stíněním žil, vyjma kabelů nezápalných obvodů. Přemístitelné elektrické zařízení nebo stroj musí být takto vybaveny, mají-li být přemisťovány pod napětím.

(2) Polovodivá vrstva kabelu a kovové stínění žil musí být spojeny s ochranným relé nebo na obou koncích kabelu vodivě spojeny se zemnícím vedením. Vnější kovové stínění musí být spojeno se zemnícím vedením.

(1) Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazených elektrických zařízení určí organizace na každém provozovaném dole vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami⁸⁵). Vedoucí elektrotechnik pro plynující důl, kde se razí nebo dobývá, musí mít vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku⁸⁶).

(2) Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka pro přímé řízení těchto činností splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami⁸⁶).

(1) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.

(2) V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M2^52a). V prostoru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b), mohou být používána pouze zařízení kategorie M1.

(6) V prostorech SNM a SNP musí být silové elektrické obvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení zařízení, která jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(4) V prostorech SNP se mohou používat pouze ta zařízení kategorie M2 nebo M1, jejichž povrchová teplota nepřekročí 150 °C. V zásobníku uhlí a v prostoru s ním bezprostředně souvisejícím do vzdálenosti 30 m se může používat pouze zařízení kategorie M1.

(7) Po vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.

(8) Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jinak.

(3) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení kategorie M1 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.

(5) V případech podle odstavců 1 a 3 musí být neprodleně provedena opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Tato opatření musí být součástí havarijního plánu. Vedoucí likvidace havárie určí podmínky k dočasnému provozu elektrických zařízení, která podle odstavců 1 a 3 měla být vypnuta, a případně i postup jejich zapínání.

(3) Při práci pod napětím na elektrickém zařízení, které není jiskrově bezpečné, musí být v prostoru SNM dodrženy tyto podmínky:

a) před otevřením nevýbušného závěru musí být provedena kontrola složení důlního ovzduší podle § 109 odst. 1 písm. c); zjištěná koncentrace metanu musí být zaznamenána,

b) koncentrace metanu v prostoru SNM nesmí překročit 1 % a musí být po dobu trvání práce kontrolována metanoměrem a zaznamenávána,

c) uhelný prach musí být v okruhu 5 m odstraněn a není-li to možné, musí být zneškodněn; tato podmínka se musí dodržet i v prostorech SNP.

(1) Práce na elektrickém zařízení pod napětím⁶⁴), kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.

(2) Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.

(4) V podzemí je na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím dovoleno jen ověřování beznapěťového stavu a fázování transformátoru a vedení, a to jen v hlavních důlních rozvodnách, na plynujících dolech však jen v hlavních rozvodnách zařazených jako prostor BNM. Na vypnutém a nezajištěném elektrickém zařízení je dovoleno pracovat jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁶³) Jiné práce na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím jsou zakázány.

(5) Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.⁵²), ⁶³)

(6) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.⁶³)

b) ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového vypínače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech před každým zapnutím výkonového vypínače a po každém vypnutí proudových ochran zkratem nebo zemním spojením a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových vypínačů nad 1 kV,

(1) Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami⁶⁴).

(10) U elektrického spínacího zařízení nad 1 kV provozní dokumentace podle odstavce 2 určí způsob a lhůty prohlídek alespoň v tomto rozsahu:

(2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v řádu prohlídek, údržby a revizí⁶⁴).

(3) Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda

(4) Při revizi trolejového vedení v podzemí musí být měřením a výpočtem zjištěn úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.

(5) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být nadproudové ochrany pro napětí do 1 kV

(6) Nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.

(7) Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny

(8) Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.

(9) Pro zkoušky reléových ochran a automatik je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.

1. na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,

2. u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,

3. u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.

a) vizuální prohlídku nejméně jednou za směnu v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za týden u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,

b) sekundární zkoušky

a) primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí

b) funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za dva roky a po každém přemístění.

a) zkoušeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za šest roků,

c) je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.

b) vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (funkce hlídače izolačního stavu, ochranné uzemnění, kryty apod.),

2. místo každé třetí sekundární zkoušky,

a) elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,

e) otevření spínacího zařízení nad 1 kV a prohlídku po každém vypnutí proudové ochrany zkratem, dále jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV.

1. při uvedení elektrického zařízení do provozu,

d) funkční zkoušky proudových ochran u spínacího zařízení nad 1 kV, a to zkušebními tlačítky nebo softwarovým povelem jednou ročně v ražených důlních dílech a porubech, ověření blokování zpětného zapnutí po vybavení nadproudové ochrany nebo ověření blokovacího obvodu, který zamezuje zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem nejméně jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,

c) ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového stykače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem a po každém působení relé blokujícího zapnutí vývodního kabelu se sníženým izolačním stavem a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových stykačů nad 1 kV,

(9) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.

(1) Hlídač izolačního stavu elektrických sítí v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí tento pokles signalizovat do dispečinku nebo jiného místa se stálou obsluhou.

(10) Po vypnutí elektrické sítě proudovým chráničem může být tato opětovně uvedena pod napětí po odstranění závady.

(2) Elektrická síť může být po vypnutí hlídačem izolačního stavu uvedena pod napětí po odstranění závady.

(3) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu jen signalizováno, musí být při vzniku zemního spojení neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu vhodnými bezpečnostními opatřeními.

(4) Izolační stav elektrické sítě musí být kontrolován pomocí měřicího přístroje zabudovaného v hlídači izolačního stavu nejméně jednou za den; to neplatí pro sítě s příkonem do 1 kVA, u lignitových dolů do 3 kVA.

(5) Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání při poklesu izolačního stavu pod určenou hranici musí být kontrolována pracovníkem s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za týden.

(6) Je-li hlídač izolačního stavu v elektrických sítích do 1 kV zároveň součástí zvýšené ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech elektrických zařízení nebo ochrany proti zkratu, musí zabezpečovat vypínání sítě.

(7) Po zjištění místa vzniku zemního spojení v elektrické síti nad 1 kV musí být v prostorech SNM nebo SNP vadné elektrické zařízení ihned vypnuto. Zařízení může být opětovně zapnuto až po odstranění závady.

(8) Je-li v podzemí použito proudových chráničů, přezkouší jejich správnou funkci pracovník s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za měsíc.

(1) V podzemí, na povrchových pracovištích při manipulaci s výbušninami a v místech s nebezpečím výbuchu plynů a prachu mohou být používána jen důlní osobní svítidla²⁹) přidělená organizací. Tato svítidla musí mít požadovanou svítivost nejméně 10 hodin.

(2) Důlní osobní svítidla musí mít typové označení a evidenční číslo organizace.

(1) Pracovníci, kteří vstupují do podzemí a jsou podle § 4 odst. 9 vybaveni důlním osobním svítidlem, jsou povinni mít rozsvícené svítidlo i na místech se stálým osvětlením.

(3) Ostatní pracovníci na povrchu, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.

(2) Pracovníci na povrchu, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů nebo prachů anebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.

(3) Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.

(2) Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.

(1) Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.

(2) Důlní osobní svítidla určená pro báňské záchranáře musí být zvlášť označena a odděleně uložena.

(1) Počet provozuschopných důlních osobních svítidel musí být v lampovně nebo výdejně nejméně o 5 % vyšší, než je počet pracovníků, kterým jsou přidělena.

(3) Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání. Svévolná výměna důlních osobních svítidel mezi pracovníky je zakázána.

(2) Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otevírat ani opravovat.

(4) Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.

(1) Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.

c) tabulky se zákazy a příkazy podle této vyhlášky,

(2) Místnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí mít přívod teplé a studené vody a snadno omyvatelné stěny a podlahu. Podlaha musí být z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.

(6) Místnost, kde se pracuje s elektrolytem, musí být dále vybavena neutralizačním roztokem na poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem.

(5) Všechny místnosti a zařízení lampovny musí být trvale udržovány v čistotě, zejména musí být neprodleně odstraněn rozlitý elektrolyt. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno.

(4) Pracovní stoly, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí mít horní desku potaženou omyvatelným materiálem odolným proti působení elektrolytu.

(3) Všechny místnosti lampovny musí být důkladně větrány. Větrání místnosti pro nabíjení akumulátorů musí být tak účinné, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Složení ovzduší je organizace povinna kontrolovat nejméně jednou za 3 měsíce rozborem vzorku ovzduší odebraným v nejnepříznivějším místě a době.

(1) Pro vydávání a přijímání důlních osobních svítidel, nabíjení akumulátorů a přípravu a doplňování elektrolytu musí být zřízena lampovna. Používá-li se nejvýše 100 důlních osobních svítidel, mohou být místo lampovny pro tyto činnosti použity místnosti určené organizací. Tyto musí být vybaveny podle § 253 odst. 2 až 5.

(2) Organizace je povinna určit pracovníka odpovědného za provoz lampovny.

(1) Lampovna musí mít nejméně tyto místnosti:

(7) V lampovně musí být na přístupném a dobře viditelném místě vyvěšeny
Pracovníci musí být seznámeni s touto dokumentací.

a) pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů,

b) pro údržbu důlních osobních svítidel,

c) pro pracovníky lampovny.

a) provozní řád lampovny a poučení o evidenci vydaných a vrácených důlních osobních svítidel,

b) návod k používání důlních osobních svítidel,

d) poučení o bezpečných pracovních postupech při práci s elektrolytem a o poskytování první pomoci.

(2) Pro přípravu elektrolytu a plnění akumulátorů se musí používat zařízení, které zabraňuje rozstříkávání a rozlévání elektrolytu.

(2) Důlní osobní svítidla musí být udržována tak, aby v prostoru akumulátoru nebo svítidla bylo zabráněno nebezpečnému nahromadění plynů vznikajících během nabíjení nebo při odplynění po nabíjení.

(1) Nabíjení akumulátorů musí být prováděno podle návodu výrobce a kontrolováno měřicími přístroji.

(3) Pro manipulaci s elektrolytem je organizace povinna přidělit pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky, zejména ochranný štít, zástěru a rukavice.

(1) Přípravu, doplňování a kontrolu elektrolytu v akumulátorech mohou provádět jen určení pracovníci, a to podle návodu výrobce svítidla.

(4) Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

(3) Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.

(2) Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.

(1) Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít

(4) Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.

(3) Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.

(2) Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů⁶⁸) musí být kontrolován.

b) zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,

c) ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).

a) stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,

(1) Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.

(2) Strojovny těžních strojů a elektrické stanice se stálou obsluhou musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

(1) Stálé osvětlení v době provozu musí mít

(1) Mobilní stroj, s výjimkou dobývacího kombajnu a stroje poháněného vzduchovou energií, může být provozován, jen pokud je vybaven vlastním svítidlem pro osvětlení pracovního prostoru stroje.

(2) Mobilní stroj poháněný ze zdroje energie umístěného na tomto stroji musí být vybaven koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí být vybaven bílým i červeným svítidlem a červenými odrazkami na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně.

(3) Mobilní stroj s konstrukční rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h^-1 musí být vybaven brzdovými světly.

f) ostatní určená místa.

e) stěnové poruby vybavené mechanizovanou výztuží,

d) místa na trati se strojní dopravou, která jsou ve směně stále obsluhována,

c) provozovny se stálou obsluhou,

b) nástupiště a jejich nejbližší okolí,

a) náraziště jam a úpadnic,

(6) Při provozu dobývacích a razicích strojů se nesmí pracovníci zdržovat v nebezpečné blízkosti řezného orgánu stroje ani v prostoru ohroženém nebezpečným rozkmitem tažného prvku. Při spouštění těchto strojů musí nejdříve automaticky zaznít výstražné znamení výrazně odlišené od provozních signálů a provozního hluku a teprve po uplynutí nejméně 5, nejvýše však 15 sekund může dojít ke spuštění stroje.

(7) Při provozu dobývacího kombajnu musí být tažný prvek zajišťovacího zařízení stále napjat a zajištěn proti nebezpečnému rozkmitu.

(8) Při provozu dobývacího kombajnu s místním ovládáním ve strmě uložených slojích je obsluha povinna se zdržovat v určeném prostoru, kde není ohrožena dobývacím kombajnem ani pádem horniny a ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací kombajn. Tento prostor určí technologický postup.

(9) Při provozu dobývacích zařízení s dálkovým ovládáním je obsluha povinna zdržovat se v místě, ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací zařízení. Toto místo určí technologický postup.

(11) Tažné prvky dobývacích kombajnů a zajišťovacích zařízení je povinen kontrolovat určený pracovník zejména s ohledem na stanovenou bezpečnost nejméně jednou za 2 týdny.

(1) Dobývací kombajny, pluhovací zařízení a razicí stroje musí být vybaveny protiprašným zařízením a na plynujících dolech II. třídy nebezpečí také zařízením snižujícím možnost zapálení metanu od řezného orgánu stroje. Jejich provoz bez těchto zařízení je zakázán.

(10) Kromě povinností uvedených v § 226 je obsluha povinna prohlédnout tažné prvky, jejich úchytná zařízení a kotvení v každé polovině směny.

(4) Prvky zajišťovacího zařízení musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k tíhové složce potřebné k zadržení dobývacího kombajnu. Vrátky, kladky a záchytné části zajišťovacího zařízení musí být konstruovány s ohledem na jmenovitou nosnost tažného prvku. Kotvení zajišťovacího zařízení musí odpovídat jmenovité nosnosti tažného prvku. Musí mít 3 kotevní prvky samostatně upevněné k zajišťovacímu zařízení. V případě poruchy některého prvku musí být provoz zastaven.

(2) Dobývací kombajn, který se pohybuje smykem po hřeblovém dopravníku s úklonem větším než 9° nebo smykem po počvě s úklonem větším než 18°, musí být zabezpečen samostatným zajišťovacím zařízením, které zamezí jeho ujetí. Ostatní dobývací kombajny musí být zabezpečeny samostatným zajišťovacím zařízením v úklonu nad 3°, není-li jiným způsobem zabráněno jejich ujetí. Dobývací kombajn vybavený dvěma tažnými vrátky nebo samostatnou brzdou nemusí být zabezpečován samostatným zajišťovacím zařízením. Dobývací kombajn se může pohybovat smykem po hřeblovém dopravníku, jen pokud je vybaven mechanizmem zamezujícím jeho vypadnutí z tratě dopravníku.

(3) Řetěz nebo lano a jejich úchytná zařízení pro pojezd dobývacího kombajnu musí mít trojnásobnou bezpečnost, tažné prvky pro pojezd ostatních dobývacích a razicích strojů dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největší síle vyvozené tažným zařízením.

(5) Při použití zajišťovacího zařízení s plynulým brzděním musí brzdná síla trvale vykazovat hodnotu vyšší než dvojnásobek tíhové složky, která by mohla způsobit ujetí dobývacího kombajnu. Přípustná brzdná dráha však může být nejvíce 0,4 m.

(5) U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo dvě samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.

(7) Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.

(6) Mechanizovaná výztuž pro poruby s nebezpečím důlních otřesů musí být vybavena zařízením pro pasivní zabezpečení pracovního prostoru před účinky důlního otřesu.

(1) Mechanizovaná výztuž musí zajišťovat ochranu před pádem horniny a bezpečný průchod pod stropnicemi sekcí, jakož i přístup obsluhující osádky k ovládacím prvkům výztuže, dobývacího stroje i k dalším zařízením. Tento průchod musí mít při dobývané mocnosti do 1,5 m minimální šířku 0,7 m a minimální výšku 0,5 m, u mocnosti nad 1,5 m minimální šířku 0,6 m.

(2) Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy. Sekce mechanizované výztuže se mohou ovládat jen ze zajištěného prostoru, a to ze společného ovládacího bloku nebo z bloků umístěných na sekcích sousedících se sekcí, která se přesouvá.

(3) Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.

(4) Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodními ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.

(3) Při provozu důlního bezkolejového stroje se pracovníci nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.

(4) Přívěs důlního bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.

(2) Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(1) Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru. Oba brzdové systémy musí mít na sobě nezávislá ovládací zařízení a musí být ovladatelné ze stanoviště řidiče.

(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.

(7) Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.

(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.

(2) Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.

(1) Těžní stroje a dopravní zařízení pro svislou dopravu v podzemí musí vyhovovat také požadavkům zvláštního předpisu.²¹)

(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.

(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.

(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.

(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.

(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).

c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,

b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,

c) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.

b) u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

a) u vlečných a plenicích vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

c) provedení vratné a křivkové stanice,

d) průměr a druh lana,

e) bezpečnostní a návěštní zařízení.

(1) Dokumentace visuté lanové dráhy vypracovaná podle § 217 určí

(2) Zámek mezi nosičem sedačky nebo kontejneru a tažným lanem nesmí dovolovat při přepravě prokluz.

(4) Účinnost provozní brzdy důlní kolejové lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.

(3) Pokud není tažné lano současně nosným, musí mít nosič sedačky nebo kontejneru zachycovač zabraňující ujetí nosiče po nosném laně.

a) rozmístění podpěrných kladek a jejich kotvení,

(4) Pohonná stanice visuté lanové dráhy musí mít automatickou brzdu, která zastaví její pohyb i při nejnepříznivějším zatížení.

(5) V místech určených k obsluze lanové dráhy musí být kotouč, je-li umístěn níže než 2 m nad počvou, zajištěn proti nahodilému dotyku. V místě náběhu lana na kladku nebo kotouč musí být ochranný kryt a podle potřeby naváděcí zařízení.

(6) Zavěšený lanový kotouč na obsluhovací stanici musí být zajištěn tak, aby nespadl ani v případě poškození jeho ložisek nebo čepu.

(7) Lanový kotouč napínacího zařízení musí být v krajních polohách zajištěn proti vyjetí ze svého vedení.

(1) Důlní kolejová a závěsná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru.

(2) Závěsná lokomotiva musí mít omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší povolené rychlosti.

(3) Účinnost bezpečnostní brzdy závěsné lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

b) druh pohonu a jeho umístění,

(5) Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.

(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro přepravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.

(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.

e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,

d) rozmístění pohyblivých zarážek,

c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,

b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle,

a) umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů,

(2) Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při přepravě osob nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

(1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.

(3) Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.

(2) Spojovací táhlo pro přepravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro přepravu hmot a nesmí se používat při přepravě hmot.

(1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.

c) dopravní pás musí mít nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu v pásu,

(1) Dopravní pás používaný v podzemí musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(10) Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.

(2) Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin.

(3) Spoj dopravního pásu musí být upraven tak, aby neohrožoval pracovníky a omezoval propadávání drtě.

(4) Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Automaticky ovládaná souprava důlních pásových dopravníků musí kromě § 219 splňovat také tyto požadavky:

(6) Důlní pásový dopravník pro přepravu osob musí splňovat dále tyto požadavky:

(7) Dopravníky musí být upraveny tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. V místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad podlahou nebo počvou důlního díla, musí mít boční hrazení.

(8) Přesypy a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby sypná výška byla co nejmenší. Přesypy hřeblových dopravníků musí být upraveny tak, aby drť nebyla hrnuta pod dopravník. Místa s vývinem prachu musí být vybavena protiprašným zařízením, které musí být v činnosti při přepravě rubaniny.

(9) Hrozí-li nebezpečí stržení dopravního pásu větrem, musí být na konstrukci dopravníků zabudovány ochranné oblouky nebo jiné vhodné zařízení.

(1) Návěštním zařízením musí být vybaveny hřeblové dopravníky, které nejsou z místa ovládání přehlédnutelné. Návěští musí znít nejméně 5 sekund před spuštěním dopravníku na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Nežádoucímu spuštění dopravníku musí být zabráněno blokováním.

(2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.

a) před uvedením dopravníku do chodu musí být dáno návěští znějící nejméně 5 sekund, které je slyšitelné po celé délce dopravníku,

b) zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku; blokovací lanko musí být dosažitelné od konstrukce dopravníku a musí být označeno,

c) musí být zajištěno samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru,

d) musí být signalizována nebezpečná teplota pohonné a vratné stanice.

a) dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m pro rychlost přepravy do 2,1 m.s^-1 a nejméně 1,2 m pro rychlost přepravy větší; rychlost přepravy nesmí překročit 2,5 m.s^-1,

b) při úklonu větším než 6° musí mít pohon dopravníku brzdu, která zabrání samovolnému pohybu dopravního pásu,

d) závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení,

e) dopravník, který nemá zařízení pro přepravu osob přes přesyp, musí být ve vzdálenosti nejméně 10 m od přesypu vybaven zajišťovací uzávěrou, která zastaví dopravník při najetí osoby do uzávěry. Při obousměrné přepravě musí být uzávěry před i za přesypem. Mezi dopravním pásem a spodním okrajem zajišťovací uzávěry může být mezera nejvíce 0,2 m,

f) podél dopravníku musí být v dosahu jedoucích osob blokovací lanko,

g) po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.

(13) Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.

(11) Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.

(6) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.

(7) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.

(8) Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.

(9) Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.

(4) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.

(10) Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.

(12) Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.

(3) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.

(2) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí organizace v projektu a v provozní dokumentaci.

(16) Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.

(15) U kompresoru, který splňuje požadavky § 219, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.

(14) U kompresoru o výkonu nad 1000 m³.h^-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 219.

(5) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.

(1) Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.

(2) Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.

(3) Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.

(8) Na mapě tlakovzdušného rozvodu⁷) musí být vyznačeny délky a světlosti potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.

(7) Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.

(6) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(5) Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.

(4) Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.

(3) Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn. Odlučovače musí být také na jednotlivých odbočkách z hlavního vzduchovodu u jámy.

(2) Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.

(1) Je-li teplota stlačeného vzduchu před vstupem do dolu vyšší než 60 °C, je organizace povinna určit opatření na ochranu pracovníků před popálením.

b) kryty z nehořlavého materiálu,

c) automatickým hasicím zařízením.

(1) Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáku při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

(2) Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáků.

(3) Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.

(4) Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.

(6) Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.

(7) Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.

(5) Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.

(9) Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.

(8) Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.

a) automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

f) odvzdušňovací armaturou.

(5) Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

(4) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m² musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(3) Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(2) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(1) V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(4) Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

(3) Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(2) Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(1) Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.

(3) Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.

(2) Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.

(1) Kapalinový kotel musí být vybaven

(2) Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.

(1) Parní kotel musí být vybaven

a) alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,

b) nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),

c) přetlakovým pojistným zařízením,

d) plnicí a vypouštěcí armaturou,

e) napájecím zařízením,

a) otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,

b) plnicí a vypouštěcí armaturou,

c) u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.

1. výtlačného tlaku chladicího kompresoru,

2. sacího tlaku chladicího kompresoru,

3. tlaku oleje pro mazání kompresoru,

4. teploty chlazené vody na výstupu z výparníku u nepřímého způsobu chlazení,

(4) Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladicího zařízení důlních větrů.

(3) Při nadměrném úniku chladiva nebo havárii musí být umožněno vypnutí chladicího zařízení z místa ve vtažných větrech mimo provozovnu a v příslušné elektrické stanici.

(2) Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být vyvedeno do průchodního větrního proudu. Intenzita průchodního větrního proudu musí být taková, aby největší množství chladiva vypouštěného pojistným ventilem nesnížilo koncentraci kyslíku v důlním ovzduší pod 19 %.

(1) Stacionární chladicí zařízení důlních větrů s nepřímým způsobem chlazení musí být umístěno v provozovně, která se nesmí používat k jinému účelu.

(2) Na chladicím zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

(6) Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno.

(1) Automatický provoz chladicího zařízení je dovolen, pokud zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud

(8) Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden.

(7) U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití.

a) potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

b) musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

a) automatika vypne zařízení při překročení nastavených hodnot

b) chladicí zařízení je vybaveno termostatickým expanzním ventilem,

c) signalizace chodu je vyvedena do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou.

(2) Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle § 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje.

(3) V chladicím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo.

(4) Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi.

(5) Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladicího zařízení na případný únik chladiva.

(4) Na vstupu do provozovny chladicího zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

(1) Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 222 s těmito doplňky:

(2) Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3) Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

a) usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,

d) odpojovat protiprašné zařízení.

c) vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,

b) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,