DOBÝVÁNÍ A VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

DOBÝVACÍ PRÁCE

VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

(1) Vstup do starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor je možný jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí potřebná bezpečnostní opatření podle zvláštního předpisu.¹)

(2) Práce v blízkosti známých nebo předpokládaných starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor jsou dovoleny jen po určení potřebných bezpečnostních opatření.

(1) Podmínky pro současné povrchové a hlubinné dobývání musí být vyřešeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání nebo v plánech využívání ložisek tak, aby nedošlo ke vzájemnému nepříznivému ovlivnění.

(2) Obdobně je nutno postupovat při možném ovlivnění povrchového dobývání jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem.

(3) Práce spojené s uzavíráním nebo jiným zabezpečením podzemního důlního díla ústícího na povrch vyžadující vstup do něho mohou provádět jen báňští záchranáři.

(4) V době provádění prací uvedených v odstavci 3 nesmí být v lomu prováděny trhací práce, které nesouvisí s činností báňských záchranářů.

(1) Pro povrchové dobývání, pro dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji, pro těžbu rozvalu shora a pro rozlom bloků hornin musí být vypracován technologický postup.

(2) Technologický postup pro povrchové dobývání musí určit alespoň

a) rozměry řezů a šířek pracovních plošin a způsob dobývání a nakládání,

c) postup při očišťování a jiných úpravách řezu,

b) předstih paty posledního skrývkového řezu před prvním dobývacím řezem,

d) vymezení součinnosti při současném provádění prací na pracovních plošinách,

e) opatření při změně báňskogeologických podmínek dobývání a při nepříznivých klimatických podmínkách,

f) způsob ověřování nezavalených podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor,

g) opatření pro práce v závalových polích s možným výskytem nezavalených podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor,

m) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

l) nejmenší přípustnou vzdálenost strojů a zařízení od horní hrany nižšího řezu,

k) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,

j) sklon a způsob úpravy závěrných svahů,

i) způsob odstavení a zajištění strojů v době odstávek,

h) opatření a postup při přemisťování dobývacích a nakládacích strojů,

(3) Technologický postup pro dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji musí splňovat požadavky odstavce 2 písm. c), e), h), i) až m) a dále určit

c) bezpečné vzdálenosti plovoucího stroje od břehu.

b) způsob zaměřování vytěžených ploch a vydobytých prostor ve lhůtách podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využívání ložiska,

a) způsob kontroly hloubky a reliéfu dna,

(4) Technologický postup pro těžbu rozvalu shora musí splňovat požadavky odstavce 2 a dále určit

a) způsob vytváření a šířku pracovní plošiny a vytvoření nájezdu na rozval,

c) nejvyšší dovolený sklon nájezdu,

b) předstih paty rozvalu vzhledem k součinnosti s přepravním prostředkem,

e) přípustný hloubkový dosah a vzdálenost nakládacího stroje od horní hrany rozvalu.

d) způsob přemisťování nakládacího stroje na rozval,

(5) Technologický postup pro rozlom bloků hornin musí splňovat požadavky odstavce 2 písm. a), d), h), i) až m) a dále určit

c) způsob provedení prohlídky místa rozlomu a opatření zajišťující bezpečnost práce a provozu, jako je odstranění nestabilní části rozlomeného bloku, jeho zajištění proti nežádoucímu pohybu apod. Prohlídku provede předák.

b) způsob zajištění prostoru ohroženého pádem částí rozpojeného bloku proti vstupu osob, s výjimkou pracovníka provádějícího vlastní rozlom bloku,

a) zabezpečení bloku horniny proti jeho sesutí nebo nežádoucímu pohybu,

(1) Generální svah lomu určený v plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo v plánu využívání ložiska je daný úhlem, který svírá spojnice hlavy nejvyššího řezu a paty nejspodnějšího řezu s vodorovnou rovinou.

(2) Generální svah tvořený zeminami se zjistí na základě mechaniky zemin s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení. Generální svah musí být určen z nejmenší zjištěné hodnoty.

(3) Generální svah tvořený horninami se určí z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení.

(4) Generální svah lomu v bočních a konečných závěrných svazích se určí podle odstavce 2, případně 3 s přihlédnutím k významu chráněného objektu a území. U hornin musí šíře ponechaných ústupků vycházet z jejich geologických a technických vlastností.

(5) Stabilita dílčího svahu vytvořeného z ucelené skupiny řezů, které se podstatně vymykají z obrysu generálního svahu pro odchylné mechanické vlastnosti zemin, se určí podle odstavce 2.

(1) Stupeň (koeficient) bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami se zjišťuje vhodnou výpočtovou nebo grafickou metodou a musí být nejméně

c) 1,2, uvažuje-li se o reziduální pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu.

a) 1,5 pro svahy trvalého charakteru (stav trvající déle než rok),

b) 1,3 pro svahy dočasného charakteru (stav trvající méně než rok),

(2) Stupeň bezpečnosti musí být přiměřeně zvýšen, jde-li o svahy

b) v potrhané zemině nebo jinak narušené,

a) v zeminách náchylných k přijímání vody a ke skluzům,

c) proti úklonu vrstev,

f) poddolované.

e) v nepříznivých geologických podmínkách (tektonika, úložní poměry apod.),

d) v zeminách, jejichž mechanické vlastnosti se mohou podstatně měnit odlehčením,

(1) Výška a sklon řezů musí být určeny
Přitom výška řezu nesmí přesahovat výškový dosah dobývacího stroje.

b) u hornin podle geologických poměrů ložiska, dobývací metody, parametrů dobývacích a nakládacích strojů.

a) u zemin při výšce řezu nad 6 m podle mechanických vlastností a podle parametrů dobývacích strojů,

(2) Stupeň bezpečnosti řezu zemin musí být nejméně

a) 1,2 u soudržných zemin,

b) 1,1 u nesoudržných zemin,

c) 1,3 u řezů trvalého charakteru (bočních a konečných závěrných) a u řezů, na nichž jsou umístěny dopravní trasy a jiná zařízení.

(3) Při nepředvídané změně mechanických vlastností zeminy v řezu, která vyvolá snížení stupně bezpečnosti, se mohou práce provádět jen za zvláštních opatření určených organizací.

(4) Do výšky řezu se započítávají i hřebeny vytvořené provozem rýpadel.

(5) Postup dobývání proti úklonu vrstev a v dosahu sypaných nebo plavených hmot musí být určen na základě výpočtu bezpečnosti proti ujetí vrstev a hmot.

(6) Při dobývání hornin pomocí trhacích prací nesmí být výška řezu vyšší než 25 m. Toto neplatí pro dobývání komorovými odstřely.

(7) Pokud při dobývání pomocí trhacích prací bude rozval vyšší než 1,4násobek výškového dosahu nakládacího stroje, musí být pro nakládání vypracována provozní dokumentace.

(8) Je zakázáno podkopávat nebo podlomovat řezy.

(1) Nejmenší šířka pracovní plošiny musí být určena se zřetelem na zajištění stability dobývacích a nakládacích strojů, dopravních zařízení, dopravních cest, jakož i na zajištění bezpečnosti pracovníků na pracovní plošině i na nižších pracovních plošinách.

(2) Na pracovních plošinách, kde pracují dva stroje, musí šířka pracovní plošiny v místech, kde se stroje míjejí, kromě požadavků uvedených v odstavci 1, odpovídat obrysům obou strojů při možnosti volného průjezdu jak dopravních prostředků, tak i obou strojů.

(1) Řezy, pod kterými se zdržují pracovníci nebo jsou umístěna strojní či dopravní zařízení, musí být nejméně jednou za směnu prohlédnuty. Pokud se zjistí převisy, případně možnosti uvolnění horniny, zeminy nebo jiných nežádoucích předmětů ohrožujících bezpečnost práce a provozu, musí být provedena příslušná bezpečnostní opatření. Jedná-li se o řezy, které jsou mimo provoz, musí být určena lhůta prohlídek a očištění, případně jiné jejich potřebné úpravy podle místních poměrů.

(2) Okraje pracovních plošin řezů, pod nimiž se zdržují pracovníci nebo je umístěno strojní nebo dopravní zařízení, musí být očištěny tak, aby nedošlo k pádu nežádoucích předmětů na nižší pracovní plošiny.

(1) Dobývá-li se uhlí ve slojích náchylných k samovznícení, v závalových polích a vyhořelých částech sloje, musí být kromě rychlého postupu v místech ohrožených samovznícením provedena potřebná opatření, aby se zajistilo bezpečné pracovní prostředí.

(2) Nezavalená podzemní důlní díla musí být včas uzavřena nebo jinak zabezpečena, aby se zabránilo přístupu vzduchu k místům možného vzniku důlního požáru.

(3) Zdolávání důlních požárů v podzemních důlních dílech ústících v lomech mohou provádět jen báňští záchranáři.¹⁹)

(1) Dobývání a těžba plovoucími stroji musí být prováděno rovnoměrně a po celé délce těžebního řezu.

(2) Při ukončování směny nebo při delším zastavení dobývání a těžby musí být stroj z řezu odstaven do vzdálenosti určené v technologickém postupu.

(3) Při dobývání a těžbě v blízkosti břehu je pracovník, který řídí těžební zařízení, povinen stále pozorovat břeh, zjišťovat náznaky případného sesuvu, sledovat výšku hladiny apod. V případě ohrožení musí zastavit práce a s plovoucím těžebním strojem odplout na bezpečné místo.

(1) Výsypka musí být zřízena v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů.²⁰)

(2) Výsypky musí být zřizovány podle zásad mechaniky zemin tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a nedocházelo k vytlačování podzákladí a aby bylo co nejdříve dosaženo definitivních svahů.

(3) V ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní podmínky vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.).

(4) Zřizování výsypek musí vytvářet předpoklady pro určené následné využití.

(5) Při projektování, zřizování, výstavbě, sledování a posuzování výsypek musí být posouzena výsypka nebo její část z hlediska rizikových faktorů a možného ohrožení objektů a zařízení.

(6) Výsypky musí být budovány tak, aby jejich začleněním do reliéfu okolního území byly vytvořeny podmínky pro jejich následné využití a realizaci esteticky a ekologicky vyvážené krajiny.

(1) Pro provoz výsypky musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení, odvodnění prostoru výsypky a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin a hašení hořící výsypky.

(2) Na výsypku mohou být zakládány nebo z ní odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvořeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita výsypky.

(3) Přístupové cesty k výsypce musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(4) Vzdálenost paty výsypky od místa dobývání musí zaručovat bezpečnost dobývání, strojů a dopravních zařízení.

(5) Monitorovací systém u výsypek, popřípadě jejich částí, pokud ho projektová dokumentace vyžaduje, musí být prováděn ve stanoveném rozsahu a termínech.

(6) Směrování výsypkových zemin podle jejich geomechanické kvality je nutno řešit tak, aby geomechanicky nejvhodnější kategorie zemin byly ukládány do bazálních stupňů. Zeminy schopné rekultivace musí být ukládány odděleně nebo na povrch výsypky.

(7) Záměrné vytváření skluzů nebo sypání na skluz, jakož i převyšování horní hrany výsypkového stupně je zakázáno.

(1) Generální obrys svahu výsypky určený plánem otvírky, přípravy a dobývání je spojnice paty nejspodnějšího výsypkového stupně a horních hran všech dalších výsypkových stupňů (etáží) v posuzovaném profilu.

(2) Generální obrys svahu výsypky musí být určen s ohledem na nejnepříznivější stabilitní podmínky, na použitý způsob zakládání, na technické parametry zakládacích strojů a zařízení.

b) 1,3 pro provozní svah.

a) 1,5 pro konečný závěrný svah,

(1) Stupeň bezpečnosti (koeficient) generálního obrysu svahu výsypky nebo ucelené skupiny výsypkových stupňů se zjišťuje vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou a musí být nejméně

(2) Jsou-li při výpočtu oprávněné důvody pro zahrnutí reziduální smykové pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu do výpočtu, může být stupeň bezpečnosti nejméně
Reziduální smyková pevnost je nejmenší hodnota ustáleného smykového napětí, dosažená při smykové zkoušce na translačním smykovém přístroji (v laboratoři), nebo smykové napětí na skluzové ploše havarovaného svahu, zajišťující jeho nový labilní stabilitní stav.

b) 1,2 pro provozní svah.

a) 1,3 pro konečný svah,

(1) Nejmenší šířka pracovní plošiny výsypkového stupně musí být určena se zřetelem na zajištění stability zakládacích strojů, dopravního zařízení a dopravních cest.

(2) Pro každý výsypkový stupeň musí být určena mezní výška vycházející z mechanických vlastností zakládaných zemin. Stupeň bezpečnosti výsypkového stupně musí být nejméně 1,1.