STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

Dobývací a zakládací velkostroje, kolesové nakladače a pásové vozy

(1) Montáž a demontáž velkostroje musí být provedena na vhodném místě a podle provozní dokumentace.

(2) Po skončení montáže, rekonstrukce, modernizace, generální opravy nebo po provedení podstatné změny na velkostroji musí být provedeno jeho přezkoušení a o výsledcích vyhotoveny záznamy.

(1) Vedoucí řidič velkostroje musí být předákem.

(2) Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 110 odst. 1 písm. f)].

(1) Vedoucím řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m³.h^-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a) má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky jako řidič velkostroje stejného typu nebo je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 5 let jako řidič velkostroje stejného typu,

b) byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,

c) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

d) absolvoval teoretické školení,

e) prokázal potřebné znalosti pro výkon funkce vedoucího řidiče velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,

f) obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.

(2) Do funkce vedoucího řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m³.h^-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1, kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně jeden rok, má-li úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru, nebo 2 roky, je-li vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém.

(1) Řidič velkostroje je zástupcem vedoucího řidiče velkostroje a v době jeho nepřítomnosti vykonává funkci předáka obsluhy. Jsou-li ve směně 2 řidiči velkostroje, vykonává funkci předáka obsluhy jenom určený řidič velkostroje.

(2) Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 112 odst. 1 písm. g)].

(1) Řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m³.h^-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a) je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu velkostroje jako provozní zámečník, provozní elektrikář nebo hydraulikář nebo má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky při provozu velkostroje,

b) byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,

c) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

d) absolvoval výcvik v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 200 hodin,

e) absolvoval teoretické školení,

f) prokázal potřebné znalosti pro obsluhu velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,

g) obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.

(2) Do funkce řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m³.h^-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1 kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně 2 roky při provozu velkostrojů, a délky výcviku v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 100 hodin.

(1) Výcvik v řízení velkostroje může být prováděn jen na základě písemného příkazu organizace a pod stálým dozorem určeného řidiče velkostroje.

(2) Po ukončení výcviku musí být prověřeny praktické znalosti pracovníka.

(3) Řidič velkostroje, který má řídit velkostroj nového nebo jiného typu, musí absolvovat výcvik v určeném rozsahu s tím, že u nového typu velkostroje musí potřebnou praxi získat pod dozorem příslušného odborníka.

(1) Klapkařem může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a) má nejméně 6 měsíců praxe při provozu velkostroje,

b) absolvoval výcvik při obsluze zařízení v rozsahu nejméně 20 hodin,

c) úspěšně vykonal zkoušku před komisí organizace.

(2) Řidič velkostroje může vykonávat funkci klapkaře po absolvování výcviku v obsluze příslušného zařízení v délce 8 hodin.

a) je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu zařízení dálkové pásové dopravy nebo při provozu velkostroje, případně kolesového nakladače,

b) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

c) absolvoval výcvik v řízení pásového vozu v rozsahu nejméně 50 hodin,

d) absolvoval teoretické školení,

e) prokázal potřebné znalosti pro obsluhu pásového vozu zkouškou před komisí organizace,

f) obdržel od organizace osvědčení k řízení pásového vozu příslušného typu.

(1) Velkostroj může být provozován jen, je-li obsluha na velkostroji určená podle § 108 úplná.

(2) U velkostroje pracujícího v součinnosti se zařízením dálkové pásové dopravy nesmí být vyřazeno jejich vzájemné blokování.

(3) Velkostroj musí být vybaven anemometrem pro měření rychlosti větru s dálkovým přenosem naměřených údajů do kabiny řidiče nebo dispečinku organizace. Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 je řidič povinen velkostroj zastavit a zajistit způsobem určeným v provozní dokumentaci.

(4) Provoz velkostroje za snížené viditelnosti je dovolen, pokud obsluha velkostroje je schopna zajistit jeho bezpečný provoz.

(1) Na velkostroji musí být určený počet vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zajištění pracovníků při pracích ve výškách.

(2) Na velkostroji, který je provozován nebo přemisťován v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jeho propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.

(1) K zajištění bezpečnosti provozu velkostrojů a odborného řízení jejich údržby musí být určeni kvalifikovaní pracovníci.

(2) Organizace je povinna určit odborného pracovníka pro řízení údržby velkostrojů. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe v údržbě velkostrojů.

(3) Technici zajišťující údržbu velkostrojů musí být přezkoušeni komisí jmenovanou závodním lomu, a to ze znalostí bezpečnostních předpisů, technických norem a provozní dokumentace.

(1) Revize a zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných velkostrojů a kolesových nakladačů mohou provádět jen revizní technici velkostrojů.

(2) Revizní technik velkostrojů je pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem na základě vykonané zkoušky.

(3) Revizní technik velkostrojů musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů nebo úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně 5 roků praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů.

(1) Odborné prohlídky velkostrojů a kolesových nakladačů musí být prováděny jednou za měsíc, podrobné a odborné prohlídky jednou za rok. Rozsah a způsob jejich provádění musí být určen provozní dokumentací.

(2) Jednou za 2 roky musí být provedena revize velkostroje a kolesového nakladače o výkonu nad 630 m³.h^-1 sypaných hmot. Při revizi musí být provedeno

a) kontrola předešlých záznamů z odborných prohlídek,

b) vnější prohlídka určených částí velkostroje nebo kolesového nakladače (hlavní ocelové nosné konstrukce, pracovní a kotevní lana, ochranné a bezpečnostní zařízení, pohon zdvihu, výsuvu a pojezdu, elektrotechnického zařízení včetně signalizačního a dorozumívacího zařízení apod.),

c) kontrola vedení provozní dokumentace,

d) funkční přezkoušení velkostroje nebo kolesového nakladače.

(3) O revizi velkostroje nebo kolesového nakladače je organizace povinna uvědomit obvodní báňský úřad nejméně měsíc předem.

(4) Revizí velkostroje nebo kolesového nakladače nejsou dotčeny povinnosti k provádění revizi vyhrazených technických zařízení podle zvláštních předpisů.⁵¹)

Stroje pro zemní a stavební práce

(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.

(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.

(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.

(7) Stroj musí být vybaven 2 podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.

(8) Na rypadle a nakladači, které jsou provozovány nebo se přemisťují v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jejich propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.

Stroje a zařízení pro dopravu

(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.

(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.

(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.

(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

b) u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

c) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.

(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,

b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,

d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).

(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.

(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.

(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

Plovoucí stroje s těžebním zařízením

(1) Těžební zařízení na plovoucím stroji může řídit jen pracovník, který má průkaz způsobilosti k vedení plavidla vydaný státní plavební správou.

(2) Obsluha těžebního zařízení na plovoucím stroji musí, kromě požadavků stanovených v § 77, prokázat potřebné znalosti pro řízení těžebního zařízení zkouškou před komisí jmenovanou organizací za účasti zástupce obvodního báňského úřadu.

(3) Obsluha těžebního zařízení o vyšším výkonu než 100 m³.h^-1 musí být vyučena v oboru strojním nebo elektrotechnickém.

(4) Obsluha plovoucího drapákového rypadla musí mít též průkaz jeřábníka.

(1) Těžební zařízení může být provozováno jen tehdy, je-li vzdálenost nejbližší části plovoucího stroje od břehu větší než výška řezu nad hladinou vody určená technologickým postupem.

(2) Při těžbě v blízkosti břehu je povinen pracovník, který řídí těžební zařízení stále pozorovat plošinu břehu a zjišťovat náznaky případného sesuvu. V případě ohrožení je povinen zastavit těžení a s plovoucím strojem se přemístit na bezpečné místo.

(3) Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 je obsluha povinna zastavit těžební zařízení.

(1) V místech kloubového spojení plovoucího pásového dopravníku musí být v koncových polohách pružné dorazy. Musí být zajištěno, aby sklon plovoucího pásového dopravníku zajišťoval bezpečnou dopravu suroviny na břeh i při poklesu hladiny vody.

(2) Plovoucí pásový dopravník musí být vybaven obslužnou plošinou, umístěnou na druhé straně, než je průchozí lávka.

(3) Obslužná plošina musí být provedena z podlahových roštů.

Energetická a ostatní zařízení

(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.

(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(3) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.

(4) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.

(5) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.

(6) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.

(7) Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.

(8) Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.

(9) Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.

(10) Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.

(11) Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.

(12) Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.

(13) U kompresoru o výkonu nad 1 000 m³.h^-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 71.

(14) U kompresoru, který splňuje požadavky § 71, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.

(15) Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.

(1) Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.

(2) Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.

(3) Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.

(1) Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.

(2) Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn.

(3) Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.

(4) Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.

(5) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(6) Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.

(7) Organizace musí mít mapu tlakovzdušného rozvodu s vyznačením délek a světlostí potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.

a) automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

b) kryty z nehořlavého materiálu,

c) automatickým hasicím zařízením.

(1) Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

(2) Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáku.

(3) Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.

(4) Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.

(5) Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.

(6) Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.

(7) Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.

(8) Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.

(9) Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.

(1) Parní kotel musí být vybaven

a) alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,

b) nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),

c) přetlakovým pojistným zařízením,

d) plnicí a vypouštěcí armaturou,

e) napájecím zařízením,

f) odvzdušňovací armaturou.

(2) Zařízením uvedeným v odstavci 1 písmeno b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.

(1) Kapalinový kotel musí být vybaven

a) otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,

b) plnicí a vypouštěcí armaturou,

c) u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.

(2) Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.

(3) Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.

(1) Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.

(2) Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(3) Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(4) Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

(1) V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(2) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(3) Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(4) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m² musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(5) Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

(1) Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 74 s těmito doplňky:

a) potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

b) musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

(2) Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3) Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

(4) Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

a) usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,

b) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,

c) vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,

d) odpojovat protiprašné zařízení.