ORGÁNY FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ A ORGÁNY SNĚMOVEN
Předsednictvo Federálního shromáždění
Předseda Federálního shromáždění
Jednání předsednictva Federálního shromáždění
Předsednictvo sněmovny
Předseda sněmovny
Výbory sněmovny
Jednání výborů
Ověřovatelé

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění je stálým orgánem Federálního shromáždění; zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federálního shromáždění nezvolí své předsednictvo.

(2) Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.

(1) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá, vykonává jeho působnost předsednictvo Federálního shromáždění v rozsahu stanoveném ústavním zákonem. Učiněná neodkladná opatření předkládá sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění, jinak pozbývají další platnosti.

(2) Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci prezidenta Československé socialistické republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.

(3) Předsednictvo Federálního shromáždění:

(4) Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává další pravomoci, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.

(1) Předseda Federálního shromáždění:

(2) Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.

(1) Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění. Požádá-li o to alespoň třetina členů, učiní tak neprodleně.

(2) Schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo Federálního shromáždění, že schůze je veřejná.

(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát členy předsednictev sněmoven, předsedy výborů a poslance. Schůze se zúčastní s hlasem poradním.

(4) Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát i další osoby, kterým předseda Federálního shromáždění udělí slovo, jestliže o to požádají.

(5) Prezident Československé socialistické republiky, předseda i ostatní členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

(6) Požádá-li o to předsednictvo Federálního shromáždění, jsou členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky, a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů povinni dostavit se do jeho schůze.

(7) Členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni předsedovi Federálního shromáždění do 30 dnů sdělit, jaká opatření přijali k doporučení předsednictva Federálního shromáždění.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

(2) V případech, kdy pro hlasování předsednictva Federálního shromáždění platí zákaz majorizace, hlasují oddělení členové předsednictva zvolení Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů. Usnesení je přijato většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou lidu a většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou národů z poslanců zvolených v České socialistické republice a z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

(1) Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Předsednictvo má nejvýše šest členů. Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

(2) Předsednictvo je orgánem sněmovny a působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Je odpovědno sněmovně.

(3) Členové předsednictva jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.

a) vyhlašuje volby do Federálního shromáždění, stanoví volební obvody pro volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů a zajišťuje ve spolupráci s příslušným orgánem Národní fronty svolání veřejných schůzí voličů k projednání návrhu na odvolání poslance Federálního shromáždění;

b) svolává zasedání a prohlašuje je za skončená v případech uvedených v ústavním zákoně;

c) usnáší se na svolání společné schůze sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky, a navrhuje jejich pořad;

d) může po předložení zásad, popřípadě návrhu zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenským dosahem rozhodnout o jeho předložení k všelidové diskusi;

e) zjišťuje, že souhlasná usnesení sněmoven se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona, a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění;

f) vyhlašuje zákony Federálního shromáždění, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění. Vyhlašuje též usnesení Federálního shromáždění a předsednictva Federálního shromáždění, vyžaduje-li to povaha věci;

g) předkládá prezidentu Československé socialistické republiky návrhy na propůjčení státních vyznamenání;

h) dojde-li k závažnému nesouladu ve stanoviscích výborů Sněmovny lidi a Sněmovny národů, může na základě podnětu předsednictva sněmovny, popřípadě z vlastní iniciativy požádat tyto výbory, aby se pokusily odstranit takový nesoulad v jejich stanoviscích;

ch) koordinuje přípravu plánu práce sněmoven a jejich orgánů a schvaluje plán hlavních úkolů Federálního shromáždění;

i) schvaluje návrh rozpočtu Kanceláře Federálního shromáždění, projednává jeho plnění;

j) schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k přiměřenému zastoupení sněmoven;

k) rozvíjí spolupráci a organizuje výměnu zkušeností Federálního shromáždění s nejvyššími zastupitelskými sbory jiných států;

l) projednává program legislativních prací Federálního shromáždění, zprávy o jeho plnění, popřípadě další legislativní záměry a záměry sledované připravovanými mezinárodními smlouvami, které vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění;

m) uděluje souhlas k dalšímu zadržení poslance, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu;

n) uděluje souhlas s ukončením pracovního poměru podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2 zákona o poslancích Federálního shromáždění;

u) určuje, v jakém pořadí zastupují místopředsedové předsedu Federálního shromáždění;

t) projednává roční rozbory stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací, které mu předkládá Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky a roční rozbory stížnosti, oznámení a podnětů občanů a organizací, které došly Federálnímu shromáždění;

s) vydává pravidla pro vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací, zaslaných Federálnímu shromáždění;

r) může požádat Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky, aby předložil zprávy o poznatcích z kontrolní činnosti nebo o provedení kontroly nutné pro plnění úkolů Federálního shromáždění nebo jeho orgánů; za tím účelem je oprávněno požadovat předložení jeho plánu kontrolní činnosti;

q) stanoví usnesením vzor průkazu poslance Federálního shromáždění;

p) stanoví usnesením výši náhrad poslanců, výši funkčních platů a dalších náležitostí poslanců, kteří jsou uvolněni ze zaměstnání pro výkon funkce ve Federálním shromáždění;

o) rozhoduje o uvolnění poslanců ze zaměstnání, u nichž to vyžaduje výkon jejich poslanecké funkce, a stanoví jeho rozsah;

v) schvaluje organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění;

y) dbá na dodržování jednacího řádu Federálního shromáždění.

x) jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění;

a) zastupuje Federální shromáždění navenek, zejména ve styku s prezidentem Československé socialistické republiky, s vládou Československé socialistické republiky, Českou národní radou, Slovenskou národní radou a ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky a s představiteli státní a politické reprezentace jiných zemí;

b) svolává společnou schůzi sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednávání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a v jiných případech, kdy se na tom sněmovny usnesou;

c) řídí společné schůze sněmoven;

d) podepisuje zákony, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění, usnesení Federálního shromáždění a jeho předsednictva;

e) rozhoduje, po projednání s předsedy sněmoven, o tom, že lze výjimečně upustit od předložení zásad zákona;

f) vyžaduje na základě podnětu výboru sněmovny od navrhovatele návrh prováděcího předpisu;

g) přikazuje výborům, po projednání s předsedy sněmoven, návrhy zákonných opatření a jiné návrhy, o nichž má jednat předsednictvo Federálního shromáždění; v takovém případě může určit z obou sněmoven výbory, které k nim předloží souhrnné stanovisko;

ch) svolává první schůzi společného výboru pro dohodovací řízení;

h) řídí přípravu plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a sleduje jeho plnění;

i) přijímá slib soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudců z povolání vojenských soudů.

l) určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny místopředsedové a ostatní členové předsednictva.

b) usnáší se na svolání schůzí sněmovny a navrhuje jejich pořad, nejde-li o společné schůze sněmoven svolané k volbě prezidenta Československé socialistické republiky, k volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, k projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky;

c) předkládá, pokud je to zapotřebí, předsednictvu Federálního shromáždění usnesení sněmovny, své podněty, zprávy a stanoviska výborů sněmovny;

d) přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může stanovit, který z výborů připraví k návrhu souhrnné stanovisko. K těmto opatřením může zmocnit předsedu sněmovny;

e) může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno a nebo nejsou-li stanoviska více výborů sněmovny souladná; v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup;

f) může postoupit výborům k projednání závažné stížnosti i podněty občanů;

g) připravuje plány práce sněmovny a koordinuje plány práce výborů sněmovny;

h) zabezpečuje kontrolu plnění usnesení sněmovny;

ch) projednává informace členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o opatřeních přijatých na základě připomínek a podnětů poslanců přednesených ve schůzích sněmoven;

i) upozorňuje vedoucí státních orgánů, vedoucí socialistických a jiných organizací na případy, kdy nesplnili svou povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona o poslancích Federálního shromáždění;

j) rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení vůči poslancům sněmovny podle § 108 odst. 2;

k) bere na vědomí rezignaci poslance;

a) organizuje práci sněmovny;

(1) Předseda sněmovny:

d) je-li k tomu předsednictvem zmocněn, přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů a mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může též určit výbor, který zpracuje souhrnné stanovisko;

c) podepisuje usnesení sněmovny a jejího předsednictva;

b) svolává a řídí schůze sněmovny;

a) zastupuje sněmovnu navenek;

f) plní další úkoly, kterými ho pověří předsednictvo.

e) informuje o usneseních sněmovny a jejich orgánů předsednictvo druhé sněmovny;

(2) Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávy o opatřeních, která učinil.

(1) Schůze předsednictva sněmovny svolává předseda sněmovny.

(2) Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné.

(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát předsedy výborů sněmovny s hlasem poradním; požádá-li o to výbor, pozve jeho předsedu.

(4) Předsednictvo sněmovny se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbor mandátový a imunitní, výbor ústavně právní, výbor pro plán a rozpočet, výbor zahraniční a na základě usnesení další výbory pro jednotlivé úseky státní politiky. Výbory jsou odpovědny sněmovně, která je zvolila.

(2) Výbory působí jako iniciativní a kontrolní orgány sněmovny, a to i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(1) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

(2) Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generální prokurátor Československé socialistické republiky.

(1) Výbory projednávají věci, které jsou obsaženy v plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a jeho orgánů, věci, které jim byly přikázány, a dále záležitosti, na jejichž projednávání se usnesenou.

d) účastní se rozpracování koncepčních otázek vnitřní a zahraniční politiky a za tím účelem vypracovávají samostatně nebo společně s příslušnými státními orgány návrhy na jejich řešení a projednávají informace ministrů a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o připravovaných opatřeních zásadního významu;

(2) Výbory sněmovny zejména:

a) projednávají zásady a návrhy zákonů, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a jiné návrhy předložené Federálnímu shromáždění a připravují k nim doporučení a stanoviska. Z pověření předsednictva sněmovny připravují k návrhům v oblasti své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

b) projednávají program legislativních prací Federálního shromáždění;

c) projednávají návrhy střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství, návrhy státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, jakož i mezinárodní smlouvy a připravují v rámci své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

e) mohou navrhnout předsednictvu Federálního shromáždění, aby zásady nebo návrh zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenským dosahem byl předložen do všelidové diskuse;

f) projednávají zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o realizaci programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky, o realizaci úkolů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, o uplatňování zákonů Federálního shromáždění, jakož i o další činnosti federálních ústředních orgánů;

g) zjišťují, jak jsou prováděny zákony Federálního shromáždění. Přitom též prověřují, zda předpisy vydané k jejich provedení jsou s nimi v souladu a odpovídají cílům, které byly vydáním zákona sledovány; zjistí-li výbor porušení zákonnosti, je oprávněn požádat ministra nebo vedoucího jiného federálního ústředního orgánu, aby je neprodleně odstranil;

h) projednávají zprávy o stavu socialistické zákonnosti předkládané Federálnímu shromáždění Nejvyšším soudem Československé socialistické republiky a generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, pokud jim byly přikázány;

ch) projednávají informace a dílčí zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního arbitra Československé socialistické republiky, pokud si je vyžádaly;

i) projednávají návrhy, podněty a stížnosti občanů a organizací a podněty státních orgánů, které jim postoupí předseda sněmovny, jakož i návrhy a připomínky poslanců, zejména z volebních obvodů.

(3) Předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu, na základě zpráv ostatních výborů, souhrnné stanovisko. To však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní.

(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů a organizací. Podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a organizací jsou povinni výborům do 30 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů.

(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď, nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalším opatřením; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády Československé socialistické republiky, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a organizace a požádat jej, aby svoji odpověď přezkoumal.

a) zjišťuje, zda poslanec odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou;

e) předkládá předsednictvu Federálního shromáždění návrh na propuštění nebo další zadržení poslance přistiženého a zadrženého při trestném činu;

f) provádí šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

d) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby. Provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu s příslušným návrhem podá sněmovně, v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodne usnesením;

c) zjišťuje, zda poslanec přestal být volitelný;

b) zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni;

f) mezinárodní smlouvy předložené Federálnímu shromáždění, zejména sleduje jejich vztah k československému právnímu řádu;

g) zprávy o vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných Federálnímu shromáždění.

e) připravuje ke zprávám Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky souhrnná stanoviska pro sněmovnu;

d) upozornění generálního prokurátora Československé socialistické republiky, předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, výborů sněmovny, jakož i poslanců na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění; zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření. Zaujímá rovněž stanovisko k podnětům uplatněným ostatními výbory;

c) podněty poslanců a výborů sněmovny, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní arbitráže Československé socialistické republiky k nové právní úpravě;

b) program legislativních prací Federálního shromáždění, sleduje jeho plnění a připravuje podněty ke zdokonalování zákonodárství;

a) zásady a návrhy všech zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a působí ke sjednocování stanovisek výborů k těmto návrhům; přitom dbá o zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti;

b) návrh střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství; v souvislosti s tím jedná o opatřeních v oblasti měny, financování, bankovnictví, o zásadách cenové politiky, vědeckotechnického rozvoje a o uplatňování a prohlubování kontrolního systému v národním hospodářství;

(1) Výbor pro plán a rozpočet projednává zejména:

f) informace o úpravách státního rozpočtu prováděných na základě zmocnění v zákoně o státním rozpočtu federace;

c) návrh státního rozpočtu a státní závěrečný účet federace;

d) zprávy o plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství;

e) informace o účinnosti opatření k usměrňování vývoje ekonomiky a využívání nástrojů hospodářského mechanismu;

a) národohospodářské otázky související s hospodářským a sociálním rozvojem Československé socialistické republiky včetně rozvoje systému plánovitého řízení národního hospodářství;

g) informace o prognózách hospodářského, vědeckotechnického a sociálního rozvoje národního hospodářství a o uskutečňování dlouhodobých programů mezinárodní dělby práce.

(2) K těmto návrhům a zprávám podle písmen a) až g) připravuje souhrnná stanoviska pro sněmovnu, popřípadě pro předsednictvo Federálního shromáždění. Zaujímá rovněž stanovisko k návrhům uplatněným ostatními výbory.

a) mezinárodní smlouvy, popřípadě návrhy dalších usnesení předkládaných Federálnímu shromáždění v oblasti zahraniční politiky a připravuje k nim souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

b) zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích federálních ústředních orgánů o realizaci politických, hospodářských, vědeckých, kulturních a jiných vztahů s druhými státy;

c) zprávy o činnosti československé skupiny Meziparlamentní unie, jakož i zprávy ostatních výborů sněmoven o rozvoji spolupráce a výměně zkušeností s obdobnými orgány nejvyšších zastupitelských sborů jiných států.

(1) Vyžaduje-li to potřeba, mohou výbory provádět průzkumy a jednání na místě samém nebo průzkumem pověřit skupinu poslanců nebo jednotlivé poslance.

(2) Jde-li o orgány a organizace řízené orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, činí tak s vědomím předsednictva příslušné národní rady.

(1) Sněmovny a výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců společenských organizací a stanovit jim úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec.

(2) Společné komise více výborů mohou výbory zřizovat na základě dohody výborů nebo na návrh předsednictva sněmovny.

(3) Komise mohou přizvat ke svému jednání odborníky z teorie a praxe, popřípadě zástupce společenských organizací.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny mohou zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komisi.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. O povinnosti svědčit, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, právu odepřít výpověď a o nároku na svědečné platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.¹)

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce. Na přibrání znalce a na jeho povinnosti platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.²)

(4) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak.

(5) Členové vyšetřovací komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(6) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání tomu orgánu, který ji zřídil. Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny zaujímají ke zjištěním a návrhu vyšetřovací komise stanovisko usnesením.

(1) Činnost výborů je založena na kolektivním věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

(2) Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy pracovních kolektivů a voličů, státních orgánů a socialistických organizací z volebních obvodů.

(3) Výbory informují veřejnost o své činnosti, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

(1) Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je z důvodu ochrany důležitého státního zájmu neveřejná. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

(2) Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky a se souhlasem výboru i jiné osoby.

(1) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(3) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, předseda výboru předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

(1) Členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do schůzí členy vlády Československé socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze; tito jsou povinno dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy vlády Československé socialistické republiky nebo svými náměstky, popřípadě místopředsedy, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

(3) Členové vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ti, kdo je zastupují, se mohou do schůzí výborů sněmovny přibrat odborníky a navrhnout, aby jim předsedající udělil slovo.

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

(2) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát do svých schůzí představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a orgánů a organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

(3) Výbory mohou přizvat k projednávaní jednotlivých otázek též vědecké a jiné pracovníky z jednotlivých oblastí hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko.

(4) K důležitým otázkám mohou pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru.

(5) Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, případně organizace, jen orgánu Federálního shromáždění, který si posudek vyžádal.

(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společně schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají.

(2) Výbory hlasují vždy odděleně.

(1) Pro zápisy o schůzích výborů sněmoven platí obdobně ustanovení § 83. Zápisy ověřuje předseda výboru a ověřovatel. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

(2) Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.