ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

(1) Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako státní občané druhé smluvní strany.

(2) Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na orgány druhé smluvní strany příslušné ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, vystupovat před nimi, podávat žádosti a návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní občané druhé smluvní strany.

(3) Ustanovení této smlouvy týkající se státních občanů smluvních stran se použijí obdobně i na právnické osoby zřízené podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území mají sídlo.

(1) Soudy, prokuratury, státní notářství (dále „justiční orgány“) a jiné orgány smluvních stran činné ve věcech občanských, rodinných a trestních si poskytují v těchto věcech navzájem právní pomoc.

(2) Ve věcech pracovních si poskytují navzájem právní pomoc jen soudy a prokuratury.

(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem přímo, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(2) Jiné orgány činné ve věcech občanských, rodinných a trestních se při provádění této smlouvy stýkají prostřednictvím orgánů uvedených v předchozím odstavci, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(3) Pokud jde o převzetí trestního stíhání, vydávání, průvoz, dočasné předávání osob podle článku 80 a sdělování odsouzení, justiční orgány smluvních stran se stýkají prostřednictvím svých ústředních orgánů. Ústřední orgány se mohou dohodnout, že při převzetí trestního stíhání se určené soudy a prokuratury smluvních stran budou stýkat navzájem přímo.

(4) Ústředními orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany Československé socialistické republiky: Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ze strany Polské lidové republiky: Generální prokuratura Polské lidové republiky a ministerstvo spravedlnosti Polské lidové republiky.

(1) Orgány smluvních stran při vzájemném styku používají při provádění této smlouvy vlastního úředního jazyka nebo jazyka ruského.

(2) Jestliže podle ustanovení této smlouvy je třeba připojit překlad zasílaných listin a dokladů do jazyka druhé smluvní strany, musí být tyto překlady vyhotoveny soudním tlumočníkem, diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.

(1) Dožádání o poskytnutí právní pomoci musí obsahovat:

a) označení dožadujícího orgánu,

b) označení dožádaného orgánu,

c) označení věci, v níž se žádá o právní pomoc,

d) jméno a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených, místo jejich trvalého nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství, povolání a v trestních věcech podle možnosti i místo a datum narození a jména rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,

e) jména, příjmení a adresy zástupců osob uvedených pod písmenem d),

f) předmět dožádání a údaje, které jsou nutné k jeho vyřízení, zejména jména, příjmení a adresy svědků, pokud jsou známé,

g) v trestních věcech i popis a označení spáchaného soudně trestného činu.

(2) Dožádání musí být opatřeno podpisem oprávněné úřední osoby a úředním razítkem dožadujícího orgánu.

(3) Smluvní strany mohou při dožádání o právní pomoc používat dvojjazyčných tiskopisů.

(1) Při vyřizování dožádání použije dožádaný orgán právní předpisy svého státu. Použije však způsob vyřízení žádaný dožadujícím orgánem, jestliže to není v rozporu s právním řádem dožádané smluvní strany.

(2) Není-li dožádaný orgán příslušný, zašle dožádání příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.

(3) Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, učiní dožádaný orgán nezbytná opatření k jejímu zjištění.

(4) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí dožadujícímu orgánu a účastníkům řízení místo a dobu vyřízení dožádání.

(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu; v případech, kdy dožádání nebylo možno vyhovět, vrátí spisy a současně oznámí důvody, které zabránily jeho vyřízení.

(1) Jestliže v řízení před justičními orgány jedné smluvní strany je potřebná osobní účast svědka nebo znalce, který má bydliště na území druhé smluvní strany, je třeba se obrátit na příslušný orgán druhé smluvní strany se žádostí o doručení předvolání.

(2) Předvolání nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.

(3) Svědek nebo znalec, který se dostaví na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na území této smluvní strany bez ohledu na své státní občanství stíhán podle trestních ani správních předpisů, ani vzat do vazby, nesmí se na něm vykonat trest uložený soudem za soudně trestný čin, který je předmětem řízení, v němž byl předvolán, ani za jiný čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany nebo za soudně trestný čin, který by vyplynul z jeho výpovědi.

(4) Této ochrany však svědek nebo znalec pozbude, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu dožadující orgán sdělí, že jeho přítomnosti již není třeba. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany bez svého zavinění.

(5) Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady svědkovi nebo znalci náleží. Na žádost svědka nebo znalce poskytne dožadující smluvní strana zálohu na náhradu nákladů.

(1) Každá ze smluvních stran nese veškeré náklady vzniklé při poskytování právní pomoci na svém území.

(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující orgán vymůže náhradu nákladů od osoby, která je povinná ji zaplatit, zůstane náhrada nákladů na dožadující smluvní straně.

(1) Ústřední orgány smluvních stran si navzájem zasílají nejdůležitější zákonné předpisy z oblasti občanského, rodinného, pracovního a trestního práva.

(2) Ústřední orgány smluvních stran si poskytují na základě žádosti informace o svých právních předpisech, jakož i informace o praxi justičních orgánů.

(1) Justiční orgány smluvních stran si na základě žádosti poskytují pomoc při zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území.

(2) Jestliže se u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatní nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, justiční orgán této smluvní strany poskytne na základě žádosti pomoc i při zjištění zaměstnavatele této osoby, jakož i výše příjmu, který dosahuje.

(1) Listiny, které vydal nebo ověřil příslušný orgán jedné smluvní strany a které jsou opatřeny otiskem úředního razítka, podpisem oprávněné úřední osoby, se použijí na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření. To platí i pro opisy a překlady listin, které ověřil příslušný orgán.

(2) Listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za veřejné, mají na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin.

(1) Příslušné orgány smluvních stran si budou navzájem zasílat výpisy z matrik týkající se zápisů o státních občanech jedné smluvní strany v matrikách druhé smluvní strany. Výpisy se budou zasílat ihned po provedení zápisu do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v tom případě, kdy se v matrice jedné smluvní strany provedou dodatečné zápisy, změny nebo opravy v zápisech o osobním stavu státních občanů druhé smluvní strany. V tomto případě se výpis z matriky zasílá s provedenými změnami a doplněními.

(3) Matriční úřady jedné smluvní strany zašlou na žádost orgánů druhé smluvní strany požadované výpisy pro úřední potřebu bezplatně diplomatickou cestou.

(4) Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o zaslání výpisu z matriky mohou být zaslány přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere od žadatele při odevzdání poplatek za vyhotovení dokladu.