Činnost ověřovatele (auditora)
§ 3
Výkon činnosti ověřovatele (auditora) zahrnuje:
§ 4
Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku po formální stránce se zjišťuje:
§ 5
Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku po věcné stránce se prověřuje správnost:
§ 6
Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku se též zjišťuje, zda
§ 7
Při přezkoušení hospodaření podniku se posuzuje, zda podnik dodržuje při svém hospodaření ustanovení zákona a jiných obecně závazných právních předpisů upravujících daňové povinnosti podniku, hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb a fondem odměn.
(1) Ověřovatelé (auditoři) určí, zda se při přezkoušení roční účetní závěrky podniku a jeho hospodaření provede podrobné prověření účetních dokladů, účetních zápisů a položek roční účetní závěrky nebo se přezkoušení provede namátkově.
(2) Ověřovatelé (auditoři) nesmí opravovat ani jinak měnit údaje v účetních dokladech, účetní zápisy v účetních knihách ani opravovat a jinak měnit zápisy v jiných účetních písemnostech.
(3) Ověřovatelé (auditoři) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s kterými přijdou do styku při výkonu své činnosti.
§ 9
Podnik musí ověřovatelům (auditorům) vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti a poskytnout jim všechny potřebné informace a písemnosti, které se týkají hospodářské činnosti, zejména účetní písemnosti, smlouvy, rozpočty, plány, podnikové směrnice, s výjimkou utajované dokumentace.
(1) Ověřovatele (auditory) si vybírá k výkonu činnosti podnik.
(2) Alespoň jeden ověřovatel (auditor) podle odstavce 1 musí být vybrán ze seznamu ověřovatelů (auditorů); druhým může být zahraniční osoba.
(3) Pokud se podniku nepodařilo vybrat ze seznamu ověřovatelů (auditorů) ověřovatele (auditora) k výkonu činnosti [pro odmítnutí ze strany ověřovatele (auditora)], stanoví podniku ověřovatele (auditora) federální ministerstvo financí.
(4) Tatáž československá fyzická osoba nebo tentýž pracovník československé právnické osoby může vykonávat činnost ověřovatele (auditora) ve stejném podniku nejdéle v období čtyř po sobě následujících let.
(5) Ověřovatelé (auditoři) se dohodnou o postupu při přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku a o tom, který z nich je odpovědný za předložení zprávy (§ 12); zprávu vyhotoví společně a společně odpovídají za její věcnou a formální správnost. Nedojde-li k dohodě o postupu, musí podnik vybrat nové ověřovatele (auditory).
§ 11
Termín zahájení a ukončení činnosti a odevzdání zprávy a další potřebné podmínky pro výkon činnosti ověřovatele (auditora) se stanoví po vzájemné dohodě ověřovatelů (auditorů) s podnikem, přičemž přezkoušení vybraných případů podle § 5 písm. a) a prověření podle § 6 mohou ověřovatelé (auditoři) uskutečňovat i v průběhu hodnoceného roku.
§ 12
Zpráva ověřovatelů (auditorů)
(1) Po přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku vypracují ověřovatelé (auditoři) písemnou zprávu.
(2) Zpráva musí zejména obsahovat
(3) Přílohu zprávy tvoří
(4) Zpráva a její přílohy musí být opatřeny podpisy obou ověřovatelů (auditorů), popř. i razítkem ověřovatele (auditora), je-li jím právnická osoba.
(5) Zpráva a její přílohy se předkládají řídícímu orgánu podniku.
a) přezkoušení roční účetní závěrky podniku po formální a věcné stránce,
b) přezkoušení hospodaření podniku za příslušný rok.
a) zda je předkládána na schválených vzorech formulářů a obsahuje požadované náležitosti a zda jsou dodrženy vztahy mezi údaji roční účetní závěrky,
b) návaznost údajů roční účetní závěrky na údaje účetnictví podniku,
c) návaznost údajů roční účetní závěrky na údaje poslední přezkoušené účetní závěrky podniku.
a) jednotlivých položek roční účetní závěrky (vykázaných stavů aktiv, pasív, nákladů a výnosů) se zvláštním zřetelem na dodržení zásad pro oceňování hospodářských prostředků, odpisování základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání a na dodržení zásad pro časové rozlišování nákladů a výnosů,
b) vyčíslení tvorby a rozdělení hospodářského výsledku se zvláštním zaměřením na povinnosti podniku vůči státnímu rozpočtu.
a) účetní zápisy jsou doloženy účetními doklady,
b) účetní doklady se soustavně přezkušují a účtují správnými částkami na správné účty a jejich strany a do příslušného účetního období,
c) opravy účetních zápisů se provádějí v souladu s obecně závaznými právními předpisy o účetnictví,
d) údaje o stavech hospodářských prostředků se ověřují řádnými inventarizacemi; ověřovatel (auditor) může požadovat provedení mimořádné inventarizace.
a) označení podniku, období, za které se přezkoušení provedlo, datum vyhotovení, jména ověřovatelů (auditorů) a vykonává-li činnost ověřovatele (auditora) právnická osoba její název a jména pracovníků činnost provádějících, jméno ověřovatele (auditora) nebo pracovníka, který je odpovědný za předložení zprávy,
b) stručnou charakteristiku rozsahu přezkoušení účetní závěrky podniku a jeho hospodaření,
c) charakteristiku správnosti, pravdivosti, včasnosti a průkaznosti účetnictví a údaje o nesprávnostech zjištěných v účetnictví,
d) názor ověřovatelů (auditorů) na účetní závěrku, hospodaření podniku, vedení jeho účetnictví a účinnost vnitřní kontroly podniku, pokud jde o účetnictví a hospodaření podniku,
e) závěr obsahující konstatování, zda ověřovatelé (auditoři) obdrželi veškeré požadované informace, vysvětlení a písemnosti a zda podle názoru ověřovatelů (auditorů) je účetní závěrka po formální a věcné stránce správná a hospodaření podniku se uskutečňovalo v daném období v souladu s obecně závaznými právními předpisy; pokud se zjistí při přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku nedostatky, je nutné v závěru formulovat výhrady a uvést, jaký vliv měly zjištěné nedostatky na hospodaření a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku podniku a formulovat návrh na opatření k odstranění nedostatků.
a) účetní závěrka podniku obsahující rozvahu a výsledovku (účet zisků a ztrát),
b) přehled rozdělení zisku.