TVORBA, OBSAH A VÝSTUPY STÁTNÍCH PLÁNŮ

(1) Základní metodou tvorby státních plánů, především dlouhodobých výhledů, je ověřování a výběr nejefektivnějších směrů uspokojování potřeb společnosti a tomu odpovídajícího rozvoje ekonomiky a její struktury.

(2) Optimalizace tvorby státních plánů vyúsťuje do stanovení vývoje hodnotových nástrojů s cílem zdokonalovat socialistické zbožně peněžní vztahy a účinně je využívat ke zvyšování kvality, potřebného množství a struktury užitných hodnot. Z této optimalizace vyplývají rovněž výstupy státních plánů vůči jednotlivým ústředním orgánům, národním výborům a socialistickým organizacím.

(3) Optimalizaci tvorby státních plánů podle kritérií efektivnosti, rovnovážnosti a strukturálních bilancí provádí Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány za využívání prognostických prací, především Souhrnné prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, vypracované Československou akademií věd ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Dále se vychází z koncepce mezinárodní dělby práce, koncepcí rozvoje republik, odvětvových koncepcí rozvoje, které využívají rovněž dlouhodobé koncepce rozvoje socialistických organizací, a z mezinárodního srovnání stavu a vývoje ekonomiky.

(4) K přípravě státních plánů slouží projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, v němž se ověřuje soulad hmotných proporcí připravovaných závazných výstupů státních plánů. Případy, kdy jsou obě organizace povinny dodavatelsko-odběratelské vztahy projednat, stanoví v rozsahu nutném k přípravě závazných výstupů státních plánů prováděcí předpis.

(1) Obsahem státních plánů jsou souhrnné národohospodářské údaje o vývoji výkonnosti a struktuře národního hospodářství a jeho odvětví a o dynamice a struktuře tvorby a užití národního důchodu. Dále obsahují zejména vrcholné národohospodářské bilance k zabezpečení rovnováhy na vnitřním trhu, v oblasti investic, pracovních sil a ve vnějších ekonomických vztazích, míru rozdělení zdrojů mezi federací a republikami, předpokládaný vývoj cenových úrovní, míry úvěrové emise, vývoj devizové pozice státu, podíly centrálně financované společenské spotřeby a investic, cíle a úkoly v tvorbě a ochraně životního prostředí, jakož i státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů. K zabezpečení cílů a programů obsažených ve státních plánech se jako součást těchto plánů stanoví soustava kritérií, nástrojů, úkolů a informací zabezpečující zásadní soulad zájmů společnosti se zájmy socialistických organizací.

(2) Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k ústředním orgánům státní správy a národním výborům závazné a zahrnují zejména vývoj a úroveň kritérií, efektivnosti a rovnovážnosti, předpokládané změny cen, daní, odvodů a dotací, vybrané makroekonomické proporce, státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů, sociální a ekologické programy a programy rozvoje oblastí.

(3) Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k socialistickým organizacím závazné nebo informativní.

(4) Závazné výstupy státních plánů ve vztahu k socialistickým organizacím jsou normativy, dotace, limity a jmenovité úkoly. Další druhy závazných výstupů státních plánů může stanovit pouze zákon.

(5) Informativní výstupy státních plánů sdělují socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, údaje důležité pro jejich činnost a rozvoj. Představují zejména vybrané údaje o předpokládaném vývoji efektivnosti, cen, finančních nástrojů, úvěrových a depozitních podmínek, makroekonomických proporcí národního hospodářství, základních tendencí a faktorů jeho růstu a informace o zapojení do mezinárodní dělby práce, zejména socialistické ekonomické integrace. Informativní výstupy se socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, poskytují zpravidla na národohospodářské úrovni nebo členěné podle odvětví.

(6) Zákon o zemědělském družstevnictví¹) stanoví závaznost výstupů státních plánů vůči jednotným zemědělským družstvům a společným podnikům podle něho zřízeným. Bytovým, spotřebním, výrobním a jiným družstvům²) lze ve státním plánu stanovit pouze limity a devizové normativy. Závazné výstupy státních plánů pro společenské organizace stanoví jejich ústřední výbory v dohodě se Státní plánovací komisí, nebo s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky. Podnikům se zahraniční majetkovou účastí se povinnosti ve státním plánu nestanoví.

(1) Normativ podle tohoto zákona je buď závazně stanovená povinnost nebo maximální nárok, které jsou určeny relativním (vztahovým) způsobem.

(2) Normativy ve státním plánu se stanoví v zásadě jako jednotné a obecně platné; diferencovaně je lze stanovit podle objektivních kritérií určených ve směrnicích (§ 8 odst. 3).

(3) Normativy slouží zejména ke stanovení přídělu finančním fondům, které socialistická organizace povinně vytváří, ke stanovení jejich zůstatků a dále též ke stanovení odvodu devizových prostředků.

(1) Jmenovitý úkol je závazný výstup státního plánu, který představuje uložení věcné a časově vymezené povinnosti socialistické organizaci.

(2) Jmenovitý úkol je možné socialistické organizaci uložit pouze v rámci jejích ověřených kapacitních možností a v souladu se základním předmětem činnosti (podnikání), vymezeným v zakládací (zřizovací) listině, stanovách, statutu nebo v jiném aktu, kterým byla určitá hospodářská činnost povolena.

(3) Formou jmenovitého úkolu je závazná státní zakázka, kterou se zabezpečují prioritní úkoly především v oblasti obrany a bezpečnosti, tvorby a obměny federálních hmotných rezerv, tvorby a ochrany životního prostředí, vědeckotechnického rozvoje a vybrané závazky z mezinárodních smluv. Tato státní zakázka musí mít stanoven předmět a čas plnění, dodavatele, cenu (cenový limit) a způsob financování. Odběratelem státní zakázky je ústřední orgán státní správy nebo jím pověřená organizace, která jedná jeho jménem a na jeho účet. Pro tyto účely, pokud jde o tvorbu a ochranu životního prostředí, se rozumí ústředním orgánem státní správy i národní výbor nejvyššího stupně.

(4) Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví jmenovité úkoly souhrnnou formou.

(5) Nesplněné jmenovité úkoly státního plánu přecházejí do dalších let, pokud příslušná vláda, nebo na základě jejího zmocnění Státní plánovací komise, nebo příslušný ústřední plánovací orgán republiky nerozhodne v rámci usměrňování vývoje ekonomiky jinak.

(1) Limit je závazný výstup státního plánu v hmotných nebo peněžních jednotkách, který vyjadřuje horní hranici příslušných zdrojů zajišťovaných socialistickým organizacím státním plánem. Limit spotřeby nebo odběru vyjadřuje též dolní hranici povinností dodavatele, pokud odběratel na dodávce trvá.

(2) Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví limity souhrnnou formou.

(1) Ústřední orgán nebo národní výbor, který v souladu se základním předmětem činnosti socialistické organizace a prioritami státního plánu navrhuje nebo konkretizuje pro socialistickou organizaci jmenovitý úkol nebo limit, je povinen si ověřit důsledky svého rozhodnutí na výsledky hospodaření socialistické organizace. Pokud by mělo dojít k negativním důsledkům pro socialistickou organizaci, je povinen přijmout, a přesahuje-li to jeho působnost, navrhnout nezbytná opatření.

(2) Jestliže v důsledku uložení a plnění jmenovitého úkolu státního plánu, jeho změny nebo zrušení vznikne socialistické organizaci majetková újma, je socialistická organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na příslušném ústředním orgánu nebo národním výboru (odstavec 1). Pro postup uplatnění nároku na náhradu majetkové újmy platí obdobně úprava hospodářského zákoníku.

(3) Nárok na náhradu majetkové újmy však nevznikne, jestliže byl socialistické organizaci stanoven limit nebo uložen jmenovitý úkol v prioritním směru dodávek, stanoveném státním plánem k zajištění závazků z mezinárodních smluv, nejdůležitějších potřeb vnitřního trhu a rozhodujících proporcí v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Dále nevznikne, jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu, anebo v důsledku tvorby a změn cen.