Základní ustanovení

§ 1

Specializační příprava veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků (dále jen „další vzdělávání veterinárních pracovníků“)1) jsou součástí československé výchovně vzdělávací soustavy.

§ 2

Další vzdělávání veterinárních pracovníků zahrnuje

§ 4

Vedoucí pracovníci veterinárních organizací na všech stupních řízení jsou povinni:

(1) Ústavem zajišťujícím další vzdělávání veterinárních pracovníků je Institut pro další vzdělávání veterinárních lékařů (dále jen „institut“), který zřídil ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky jako specializovanou organizaci státní veterinární služby2) podřízenou Státní veterinární správě České socialistické republiky (dále jen „státní veterinární správa“).

(2) Institut plní své úkoly v úzké spolupráci s Vysokou školou veterinární v Brně; spolupracuje též s jinými vysokými školami, Československou akademií věd, Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně, Institutem výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, Institutem výchovy a vzdělávání veterinárních lékařů v Košicích a dalšími vědeckými a výzkumnými organizacemi a výchovně vzdělávacími zařízeními.

a) adaptační proces absolventů vysokých škol veterinárních, jiných vysokých škol a středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě jiných středních škol poskytujících úplné střední vzdělání (dále jen „jiné střední školy“);

b) pomaturitní studium veterinárního oboru absolventů jiných středních škol (dále jen „pomaturitní studium veterinárního oboru“);

c) specializační přípravu veterinárních lékařů a absolventů jiných vysokých škol;

d) specializační školení absolventů středních odborných škol veterinárního oboru a absolventů pomaturitního studia veterinárního oboru;

e) inovační studium veterinárních pracovníků;

f) průpravu veterinárních pracovníků k expertní činnosti v zahraničí;

g) funkční průpravu veterinárních pracovníků pro výkon práce v orgánech veterinární správy a specializovaných organizacích státní veterinární služby (dále jen „veterinární organizace“);

h) periodické obnovování a přezkušování způsobilosti veterinárních pracovníků k výkonu povolání nebo funkcí podle zvláštních předpisů;

i) další formy odborného a politického rozvoje veterinárních pracovníků.

a) zabezpečit a kontrolovat průběh adaptačního procesu absolventů vysokých škol veterinárních, jiných vysokých škol a středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě jiných středních škol;

b) vytvářet podmínky pro zvyšování a rozšiřování kvalifikace veterinárních pracovníků v souladu se závěry jejich pracovně politického hodnocení a navrhovat je k účasti na odpovídajících formách dalšího vzdělávání;

c) hodnotit pravidelně odborný a politický růst veterinárních pracovníků a promítat jeho výsledky do jejich pracovně politického hodnocení;

d) zajistit podle potřeby vhodnou formu odborné přípravy veterinárních pracovníků, u nichž došlo ke změnám v pracovním zařazení, anebo k přerušení výkonu odborné činnosti na dobu delší než pět let.