OBECNÁ USTANOVENÍ

Postavení a řízení podniku
Finanční postavení podniku

Vznik a zánik podniku

(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku a tuto činnost reguluje především právními předpisy.

(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.

(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení²) za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(1) Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Podnik neodpovídá za závazky státu nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá za závazky podniku, pokud zákon nestanoví jinak.³)

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, se podnik může domáhat ochrany za podmínek stanovených zákonem.⁴)

(4) Jestliže orgán hospodářského řízení svým zásahem do činnosti podniku způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.⁵)

(1) Podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy, svěřenými mu při jeho založení, a dále s věcmi a majetkovými právy nabytými v průběhu jeho podnikání.⁶) Věci, s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví.

(2) Podnik má právo majetek, se kterým hospodaří, držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy. Majetek může být podniku odňat pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.

(3) Čistá hodnota majetku svěřeného podniku při jeho založení tvoří jeho kmenové jmění.

(4) Podnik nesmí z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění, pokud v témže kalendářním roce obdrží prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu okresního úřadu; v ostatních případech může podnik z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění jen k účelům a v rozsahu vymezeným v zákoně o daních z příjmů.^6a)

(1) Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti, jakož i z dalších zdrojů.

(2) Ze svého zisku hradí podnik přednostně odvody a daně státu.

(3) Zisk po provedení odvodů a daní (dále jen „použitelný zisk „) využívá podnik samostatně; přitom provádí přednostně příděly do fondů, které je povinen vytvářet. Použitelný zisk nelze podniku odejmout.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají podniku.

(1) Podnik vytváří tyto fondy:

a) fond rozvoje, určený zejména k financování vědeckotechnického rozvoje; investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků zásob;

b) rezervní fond, určený ke krytí ztrát a rizik a k financování výkyvů hospodaření podniku;

c) fond kulturních a sociálních potřeb, určený zejména k zabezpečování potřeb sociálního rozvoje pracovního kolektivu podniku;

d) fond odměn, určený k osobní hmotné zainteresovanosti na výsledcích podnikatelské činnosti podniku.

(2) Podnik může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy. V případech stanovených zvláštními předpisy může podnik utvářet i účelové fondy tvořené z nákladů, popřípadě z dalších zdrojů.

(3) Prostředky fondů nelze podniku odejmout; podnik o jejich použití rozhoduje v souladu s právními předpisy samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů se převádějí do dalších období bez omezení.

(4) Podnik je povinen vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční závěrku a poskytovat ji zakladateli a příslušným orgánům státní správy.

(5) Roční účetní závěrku podniku přezkušuje osoba, popřípadě skupina osob určená zakladatelem, nebo ověřovatel (auditor). Náklady spojené s přezkušováním hradí podnik.

(1) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku.

(2) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný podnikový organizační předpis. V označení vnitřní organizační jednotky podniku nesmí být použito slovo „podnik“ nebo „organizace“.

(3) Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jménem podniku všechny právní úkony týkající se tohoto odštěpného závodu.

(1) Podnik je při své hospodářské a sociální činnosti povinen co nejúčinněji chránit životní a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního a přírodního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:

a) zakládací listinu;

b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti (podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(3) Zakladatel je povinen projednat založení podniku s místně příslušným národním výborem.

(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.

(2) Zakládací listina musí obsahovat:

a) označení zakladatele;

c) základní předmět činnosti (podnikání);

b) název, sídlo podniku a jeho identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí z něho být zřejmé, že jde o státní podnik;

f) ustanovení o přechodu práv a povinností na podnik, pokud se práva a povinnosti na podnik převádějí.

e) výši kmenového jmění; pokud nelze výši kmenového jmění stanovit, musí se tak stát do 60 dnů ode dne vzniku podniku;

d) vymezení majetku;⁶)

(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel; v případě splynutí podniků ten ze zakladatelů, který bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele (§ 17 odst. 2).

(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.

(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající podnik.

(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.

(5) K rozdělení, sloučení a splynutí podniku se vyjadřuje příslušný odborový orgán.

(1) Podnik zaniká:

a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez likvidace;

b) likvidací zrušeného podniku.

(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1 dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.

(3) Při zániku podniku zrušením bez likvidace učiní zakladatel opatření o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle zvláštních předpisů.

(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s národním výborem.

(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 se vyjadřuje příslušný odborový orgán.

(1) Podnik, na který přešel majetek i závazky zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.

(2) Zanikne-li podnik zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel; při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.

(3) Zakladatel, popřípadě likvidátor uveřejní též bez zbytečného odkladu zánik podniku a přechod jeho majetku a závazků, stanoví-li mu povinnost uveřejnění těchto skutečností zakládací listina.

(1) Týká-li se sloučení nebo splynutí podniků několika zakladatelů, rozhodují tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.

(2) Při rozhodování o splynutí podniků se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.