§ 49

Přestupky proti občanskému soužití

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, nebo

b) jinému ublíží na zdraví.

(2) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že

a) jinému vyhrožuje újmou na zdraví,

b) jiného nepravdivě obviní z přestupku,

c) se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo

d) se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

(3) Přestupku se dále dopustí ten, kdo

a) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, nebo

b) způsobí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, věk, zdravotní postižení, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav rodinný.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

(5) Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně (§ 91a) po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do 30 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 2 lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Jestliže správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla [§ 76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích], jedná se o podstatné porušení ustano…

  • I. Význam úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 61 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, spočívá v přestupkovém řízení v tom, že na jeho základě si může správní orgán předběžně vyho…

  • Odmítnutí návrhu proto, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], lze vyhradit pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legi…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného D. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl uznán vinným zločinem loupeže, je zjevně neopodstatněné. Obviněný namítal nesprávné právní posouz…

  • Pokud je z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč v souladu se správním spisem soud shledal zjištění skutkového stavu žalovaným za úplné a spolehlivé, jakými úvahami se řídil při

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nedostatečně vysvětlil, proč považoval jednání obviněného za výtržnost ve smyslu § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a nerespekt…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze se zamítá. Soud dospěl k závěru, že chování obdarovaného, spočívající v ojedinělém fyzickém napadení dárkyně v emočn…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že řízení o správním vyhoštění a následné prodloužení doby vyhoštění nemá trestněprávní povahu ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proto nepředstavuje

Zobrazit všech 266 rozhodnutí →