Kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů

(1) Náklady na kalkulační jednici se v předběžné kalkulaci stanoví a ve výsledné kalkulaci zjišťují přímo (přímé náklady) nebo nepřímo (nepřímé náklady). Přitom se vychází ze zásady, co největší objem nákladů stanovovat nebo zjišťovat na kalkulační jednici přímo.

(2) Přímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici podle norem zdůvodněných

(3) Plánová kalkulace se sestavuje podle průměrných norem na příslušné období, které vážou na úroveň plánu nákladů; nejsou-li tyto normy k dispozici, sestavuje se odvozením od výchozí kalkulace výkonu. Funkci výchozí kalkulace plní operativní kalkulace platná v době sestavování plánové kalkulace, popřípadě výsledná kalkulace.

(4) Operativní kalkulace se sestavuje podle operativních norem (podrobných nebo souhrnných). Splňuje-li operativní kalkulace požadavky kladené na plánovou kalkulaci, to je má-li vazbu na plánovou úroveň nákladů a nemění-li se během plánovacího (rozpočetního) období, plní současně funkci plánové kalkulace.

(5) Přímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici

(6) Přímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši⁴), ⁵) z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech, vztahujících se ke kalkulační jednici.

(7) Zásady uvedené v odstavci 2 platí přiměřeně i pro normování nepřímých nákladů, přičemž pro stanovení nepřímých nákladů se použijí i normativy, limity, odborné výpočty a zdůvodněný odhad vývoje.

(8) Nepřímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby nebo přirážky, jež vycházejí z údajů v rozpočetnictví¹) a stanovené základny.

(9) Nepřímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby (přirážky) vycházející z propočtů nepřímých nákladů, založených na podmínkách, které budou platit v době, kdy se bude výkon uskutečňovat.

(10) Nepřímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši, jež vychází z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech a stanovené základny

(1) Základna pro vyčíslení nepřímých nákladů na kalkulační jednici (dále jen „rozvrhová základna“) se stanoví tak, aby její výše byla snadno zjistitelná a kontrolovatelná.

(2) Rozvrhová základna musí být shodná v plánových a operativních, jakož i ve výsledných kalkulacích. Shodná rozvrhová základna musí být dodržena též pro operativní (plánovou) a výslednou kalkulaci ve vztahu k propočtové kalkulaci výkonů, jež jsou výstupem k řešení úkolů technického rozvoje, přičemž propočtová kalkulace plní funkci nákladového limitu pro sestavení operativní (plánové) kalkulace. Vyjadřuje se veličinami

(3) U předběžných kalkulací se prokazuje výše rozvrhové základny vazbou na podklady plánovací (u plánových a operativních kalkulací) nebo propočtové (u kalkulací propočtových).

(4) Pokud výši rozvrhové základny pro výsledné kalkulace nelze zjistit z účetnictví, zajistí se její sledování v operativní evidenci.

(1) Metody kalkulace vlastních nákladů představují různé způsoby používané pro vyčíslení výše a struktury vlastních nákladů kalkulační jednice. Volba metody kalkulace závisí na charakteru výkonu a na podmínkách, v nichž se výkony uskutečňují. Metoda kalkulace se stanoví v organizaci způsobem předepsaným v § 19 odst. 2 písm. c) této vyhlášky jako stálá při nezměněných podmínkách uskutečňování kalkulovaných výkonů.

(2) Kalkulace úplných nákladů se sestavuje úhrnnou metodou nebo rozdílovou metodou. Při rozdílové metodě se vychází z předem stanovené, výchozí nebo jiné úrovně nákladů na výkon, k níž se připočítávají (odečítají) rozdíly odpovídající předpokládaným nebo skutečným nákladům na výkon.

(3) Kalkulace neúplných (variabilních) nákladů, to je kalkulace přímých nákladů, popřípadě přímých nákladů zvýšených o variabilní složku režie, se sestavuje tak, že místo zisku a režijních nákladů, respektive fixních nákladů, se v kalkulaci vyjadřuje hrubé rozpětí (u kalkulace přímých nákladů) nebo příspěvek na úhradu fixních nákladů (u kalkulace variabilních nákladů).

(1) Do předběžné ani výsledné kalkulace vlastních nákladů se nesmí zahrnovat tyto nekalkulovatelné náklady:

(2) Položky uvedené v odstavci 1 se nesmí do kalkulace zahrnovat ani v případech vyšších výnosů než jsou náklady (například u náhrad škod, penále, kursových zisků).

(1) Kalkulace vlastních nákladů se rozšiřuje o další složku ceny výkonů vyčíslením zisku nebo ztráty, jako rozdílu mezi velkoobchodní cenou stanovenou podle cenových předpisů, a úplnými vlastními náklady výkonu.

(2) Organizace může rozšířit kalkulaci vlastních nákladů i o další složky ceny výkonů podle jednotlivých konkrétních případů.

a) technicky, to je na základě příslušných podkladů pro uskutečnění výkonů, např. podkladů pro konkrétní konstrukci výrobků, technologických nebo jiných postupů, rozborů a propočtů vycházejících z výrobní, technické a jiné dokumentace;

b) ekonomicky, to je stanovené a zdůvodněné jako ekonomicky nejvýhodnější řešení v daných provozních podmínkách.

a) na základě operativní nebo plánové kalkulace porovnatelného výkonu, od níž se odečtou (přičtou) rozdíly vyjadřující odlišnosti nového (inovovaného) výkonu od výkonu stávajícího, jakož i vývoj podmínek do doby uskutečňování nového (inovovaného) výkonu,

b) pomocí odborných výpočtů a posudků.

a) buď pomocí plánovaných nebo rozpočtovaných zúčtovacích sazeb nebo přirážek a jejich odchylek od skutečné výše,

b) nebo podle skutečných zúčtovacích sazeb nebo přirážek.

a) peněžními (například přímé mzdy, přímý materiál, přímé náklady, zpracovací náklady),

b) naturálními (například strojový čas, hmotnost, koeficient pracnosti).

a) náklady na vyřazení základních prostředků a investic včetně zůstatkových cen vyřazených základních prostředků a investic,

b) úroky, s výjimkou úroků z devizových bankovních úvěrů u dovozu u organizací, jejichž předmětem činnosti je zahraniční obchod,

c) zaviněná manka a manka nad stanovenou normu,

d) škody na hospodářských prostředcích včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob,

e) provozní náklady spojené s odstraňováním škod na hospodářských prostředcích,

f) pokuty a penále,

g) náklady na zastavenou nedokončenou výrobu nebo jinou činnost,

h) nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby,

ch) náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby nebo jiné činnosti,

i) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

j) částky placené za znečištění ovzduší,

k) náhrady škod a odškodnění včetně náhrad za ztrátu na výdělku, popřípadě na důchodu, za bolest a ztížené společenské uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcné škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání,

l) kursové ztráty,

m) odpisy promlčených a nedobytných pohledávek,

n) platby na promlčené dluhy.