ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN V NĚKTERÝCH OBLASTECH

(1) Kupní ceny dovážených a vyvážených výrobků se používají jako běžné kupní ceny nebo podle zvláštního předpisu³) jako smluvní kupní ceny. Při tvorbě běžných kupních cen se vychází z operativní kalkulace sestavené podle typového kalkulačního vzorce pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů. Běžná kupní cena, která se fakturuje, zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě, kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a příslušnou obchodní přirážku nebo srážku.

(2) Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Kalkulace přímých obchodních nákladů zahraničních procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě se může uplatnit, jestliže se na tomto postupu dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do této kalkulace zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu kalkulaci velkoobchodní ceny vyváženého výrobku.

(3) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní kalkulaci se používá kurs platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě a přímých obchodních nákladů zahraničních použije kurs platný k datu sjednanému mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací; nedojde-li k dohodě, použije se kurs platný k datu fakturace.

(4) Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně stanovit, že v případě nedodržení limitu, které by znamenalo ztrátu pro tuzemskou organizaci, fakturuje se limit kupní ceny, pokud se nedohodne jiný postup.

(5) Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu¹⁸) včetně i bez těchto úroků.

(6) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popř. obchodní ceny. V případě, že takovýto výrobek nemá stanovenou velkoobchodní cenu, vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu) při dodávkách do tuzemska.

(1) Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace²⁷) vycházejí z podmínek odpovídající průměrně dosažitelné technologie, mechanizace a organizace práce. Uplatnění jiné technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění. Zvláštní případy, kdy zvýšené náklady vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny za podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem.²⁷)

(2) Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce.

(3) Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 2.

(4) K cenám stavebních a montážních prací uvedeným v odstavcích 1 a 2 se ve stanovených případech připočítávají přirážky za vedlejší rozpočtové náklady²⁸) vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

(1) Skupinové ceny se uplatňují u

(2) Souhrnné ceny se uplatňují u

(3) Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím ústředních cenových orgánů.²⁹)

(1) Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jeho celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí jen podmínka, že jde o dodávku pro technologickou nebo stavební část jedné stavby bez časového omezení.

(2) Podstatné podmínky nestandardního výrobku se vymezují z technických údajů požadovaných odběratelem a dohodnutých s dodavatelem.

(3) Velkoobchodní cena se stanoví

(4) Velkoobchodní cena se tvoří

(1) Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití členěných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

(2) Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy. Sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví podle podmínek jednotlivých dopravců.

(3) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, jejichž sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů zemědělských organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících organizací.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

(3) K podpoře výroby a dodávek v množství, struktuře, jakosti a čase se využívá příplatků a prémií.

(1) Maloobchodní ceny výrobků, kromě cen výkonů, zahrnují tyto složky:

(2) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím základní sazbové daně z obratu a obchodní srážky, popř. další složky uvedené v odstavci 1 písm. d) a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodních cen (dále jen „přímé propojení“). Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní ceny se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a). Pokud takto vytvořená maloobchodní cena výrazněji narušuje relace maloobchodních cen porovnatelných výrobků s ohledem na jejich užitné vlastnosti, upraví se tak, že při nutnosti

(3) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje rozdílová daň z obratu, se tvoří porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku. Do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně tuzemského porovnatelného výrobku. Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní cena se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

(4) Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří závazným způsobem, a není-li stanoven, tvoří se

(5) Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud ústřední cenový orgán nerozhodne o jiné lhůtě její platnosti.

(6) Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 až 4 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřené orgány a organizace³¹) mohou kladný cenový rozdíl do maloobchodní ceny ve stanovených případech zahrnout jen po jeho registraci ústředním cenovým orgánem. K jeho výši se vyjadřuje příslušný gestor v oblasti maloobchodních cen.

(7) Při tvorbě maloobchodních cen ve veřejném stravování se vychází z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených ústředním cenovým orgánem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

(1) Vymezení nového výrobku, platnost jednotných cen a způsob tvorby cen se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž ústřední cenové orgány republik rozhodly o jednotnosti cen po předchozím projednání s národními výbory. Jednotnost cen mohou ústřední cenové orgány stanovit

(2) Pro nový opakovaně dodávaný výrobek, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor v případě potřeby stanoví v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí stanovením jednotné ceny ústředním cenovým orgánem. O jejím stanovení národní výbor informuje ústřední cenový orgán republiky.

(1) Ceny služeb a oprav jsou ceny výkonů včetně materiálu nebo ceny výkonů bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle normované, popřípadě skutečné spotřeby.

(2) Za podstatnou podmínku se kromě podmínek uvedených v § 5 považuje také

(3) Podmínkou pro uplatňování přirážky uvedené v § 23 při zkrácení dodací lhůty podle odstavce 2 písm. a) je provádění služeb a oprav ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu podle podmínek stanovených zvláštními předpisy.³³)

(4) Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem.³⁴)

(5) Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 %, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená maximálně o 10 %.

(6) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem se řeší podle zvláštních předpisů.³⁵)

(7) Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

(8) Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy nebo generální opravy jednotlivých uzlů se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do velkoobchodní ceny se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Cena pro opakovaně dodávané generální opravy musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace generální opravy, pokud bylo provedeno minimálně 5 oprav nebo pokud se nepostupuje podle § 3 odst. 2. Za nestandardní se považují generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Jestliže jsou stanoveny velkoobchodní ceny generálních oprav jednotlivých skupin výrobků, lze cenu generální opravy výrobku tvořit podle § 15.

(1) Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8), dále výrobky oboru 440, 441, 442 a výrobky oboru 443 jen, pokud jsou určeny pro náhradní spotřebu, 455, 532, popřípadě výrobky dalších oborů, které ústřední cenový orgán v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím a při dodávkách pro vývoz, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díl“).

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z operativní kalkulace finálního výrobku, v níž výše zisku se kalkuluje sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou maximálně ve výši

(4) Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

(5) Organizace, která nevyrábí a nevyráběla finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena nebo může použít již stanovenou cenu.

(6) Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 31.

(7) Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl, vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl jako cenový odvod²⁵) odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí ústředního cenového orgánu.

(1) Cenový limit podle § 3 odst. 5 se stanoví jako

(2) Cenový limit nemusí být stanoven pro výrobek,

(1) Cenové limity se tvoří způsoby tvorby cen uvedenými v § 9 až 17 podle pořadí v těchto ustanoveních uvedeného a přiměřeně podmínkám a údajům, které jsou k dispozici pro jejich tvorbu. U výrobku, u něhož je nutno stanovit limit kupní ceny nebo limit maloobchodní ceny, nesmí být stanoven vyšší limit velkoobchodní ceny, než odpovídá postupu podle § 11 a 12. Limit kupní ceny tvoří organizace zahraničního obchodu podle předpisu federálního ministerstva zahraničního obchodu,¹⁷) pokud tento limit podle dohody nevypracuje navrhovatel limitu velkoobchodní ceny.

(2) Cenový limit se tvoří v plánované úrovni cen, popřípadě v úrovni předpokládané pro dobu, kdy budou zahájeny dodávky výrobku. Jestliže skutečný vývoj cen do doby dodávek výrobku bude odlišný, zohlední se tento vliv při stanovení ceny, což se neposuzuje jako nedodržení cenového limitu. Vyšší velkoobchodní nebo maloobchodní cenu, než cenový limit stanovený ústředním cenovým orgánem, může stanovit jen tento orgán.

(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle státního plánu vývoje cen nebo jiného opatření ústředních cenových orgánů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti stanoví v dosavadní i nové úrovni, pokud tak určí zvláštní předpis.¹⁰) Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů o způsobu provedení změny cen.

(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví orgán nebo organizace, v jejichž působnosti bylo provedení změn cen v oboru nebo skupině výrobků a vždy organizace, platí-li pro výrobek závazný způsob tvorby cen. Má-li se takovýto výrobek znovu vyrábět více než jeden rok po platnosti změny cen v oboru nebo skupině výrobků, stanoví se pro něj cena jako pro nový výrobek.

(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení ústředním cenovým orgánem. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň

(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.

a) jako centrálně stanovené velkoobchodní ceny u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu, vytvořené podle průměrných nákladů na jejich pořízení z určené oblasti dovozu a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjukturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; zařazení výrobků do objemově rozhodujících dovozů, jejich velkoobchodní ceny a rozsah jejich uplatňování stanoví Federální cenový úřad; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu za velkoobchodní ceny; způsob vypořádání rozdílu mezi stanovenými velkoobchodními cenami a kupními cenami dovozu upravuje předpis federálního ministerstva financí,²⁶)

b) jako velkoobchodní ceny stanovované organizacemi, v ostatních případech, vytvořené na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu prvému tuzemskému odběrateli za kupní ceny, popř. obchodní ceny a tuzemské organizace dalším tuzemským organizacím za velkoobchodní ceny, obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu; u dodávek za ceny s daní z obratu se clo nezahrnuje do základu pro její výpočet a účtuje se zvlášť.

a) typizovaných a opakovaných funkčních stavebních částí (dílů, modulů), popřípadě částí provozních souborů s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami,

b) montážních prací.

a) typových a opakovaných provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí,

b) vývozních investičních celků,

c) staveb.

a) pro jednotlivé nestandardní výrobky,

b) pro soubor různých výrobků tvořících funkčně ucelenou dodávku; takto stanovená cena zahrnuje i výrobky, které nejsou jednotlivě uvedeny nebo které míra technické vyjasněnosti neumožňuje dostatečně určit, ale které jsou smluvenou nebo obvyklou součástí funkčně ucelené dodávky.

a) závazným způsobem, a není-li,

b) parametrickým způsobem, a jestliže jej nelze uplatnit,

c) stavebnicovým způsobem, jde-li o cenu funkčně ucelené dodávky, pokud její cenu není nutné vytvořit podle písmene a) nebo b),

d) v ostatních případech kalkulačním porovnáním u porovnatelných výrobků a individuální kalkulací u neporovnatelných výrobků; nejsou-li v době tvorby ceny k dispozici údaje potřebné pro sestavení cenové kalkulace, použije se propočtová kalkulace sestavená s použitím sazeb platných pro tvorbu cen v době, kdy se cena tvoří.

a) průměrné výše nákladů organizací uvedených v odstavci 1 za stanovené období s přihlédnutím k normativům vlastních nákladů a zahraničním cenovým relacím,

b) sazby zisku stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu, k míře rizikovosti jednotlivých výrobků a sezónnosti výroby.

a) velkoobchodní ceny, a nejsou-li stanoveny, nákupní ceny u tuzemských výrobků nebo kupní ceny u dovážených výrobků,

b) daň z obratu, t. j. základní sazbovou daň nebo daň z obratu vypočtenou rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou u výrobků uvedených v sazebníku daně z obratu,⁷)

c) obchodní srážku podle platné celkové sazby, popřípadě obchodní přirážku,

d) další složky na základě rozhodnutí ústředního cenového orgánu zejména clo podle zvláštního předpisu³⁰) a odbytovou přirážku, jestliže obchodní organizace nakupují výrobky výhradně prostřednictvím odbytové organizace,

e) cenový rozdíl, t. j. rozdíl mezi obchodní cenou, popřípadě zvýšenou o další složku podle písmene d) a maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku; do maloobchodních cen nových výrobků se zahrnuje ve výši vyplývající z použitého způsobu tvorby cen nebo z pravidel zaokrouhlování cen nebo z uplatnění podmínek realizace; jako cenový rozdíl se promítají i důsledky změn jednotlivých složek platných maloobchodních cen, pokud se maloobchodní ceny nemění.

a) snížení maloobchodní ceny se odvodí velkoobchodní cena z porovnatelné (nižší) maloobchodní ceny podle § 12, anebo ve zdůvodněných případech se do maloobchodní ceny zahrne záporný cenový rozdíl,

b) zvýšení maloobchodní ceny se do ní zahrne kladný cenový rozdíl.

a) přímým propojením na základě kupní ceny se zahrnutím daně z obratu, obchodní srážky, ve stanovených případech cla nebo další složky a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení; tento způsob se použije u výrobků dovážených pro obohacení vnitřního trhu,

b) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodní ceny nového dováženého a porovnatelného tuzemského výrobku, jde-li o dovoz pro doplnění vnitřního trhu nedostatkovými druhy zboží; cenový rozdíl se zahrne ve výši vyplývající z tohoto porovnání.

a) pro všechny organizace bez ohledu na to, jsou-li řízeny ústředními odvětvovými orgány, nebo jde-li o organizace v cenové působnosti národních výborů, nebo

b) pro všechny organizace v cenové působnosti národních výborů.

a) provádění služeb a oprav ve zkrácených dodacích lhůtách,

b) provádění služeb a oprav v době pracovního klidu,

c) zařazení provozoven do cenových tříd.³²)

a) stanovených cen jednotlivých výkonů, a nejsou-li, cen vytvořených závazným způsobem, je-li stanoven, nebo způsobem podle § 15 odst. 2 písm. b) až § 17,

b) cen spotřebovávaných náhradních dílů a přímého materiálu, který není zahrnut v ceně výkonů; druh ceny, jímž se náhradní díly a spotřebovávaný materiál oceňují, je stanoven v platných cenících nebo v rozhodnutích cenových orgánů o cenách oprav.

a) 100 % ze zpracovacích nákladů,³⁶) jestliže nepřesahují 100,— Kčs,

b) 75 % ze zpracovacích nákladů, jestliže činí více než 100,— Kčs a nepřesahují 1000,— Kčs,

c) 50 % ze zpracovacích nákladů v ostatních případech.

3. dodáván z nové výrobní kapacity, která podléhá státní expertize,

a) limit velkoobchodní ceny nebo limit velkoobchodní a limit maloobchodní ceny pro výrobek dodávaný na vnitřní trh, který bude

1. vyvinut jako hmotný výstup jmenovitého úkolu vědeckotechnického rozvoje; bude-li výrobek vyvážen, stanoví se též limit kupní ceny,

2. vyráběn podle nové státní normy, jde-li o normu pro jednotlivý výrobek, která mění některou z jeho podstatných kvalitativních podmínek,

b) limit velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny vývozu nebo dovozu v případech, kdy tak rozhodne ústřední cenový orgán, Státní plánovací komise, Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, federální ministerstvo zahraničního obchodu nebo jiný orgán hospodářského řízení pro jím řízené organizace, anebo se tak dohodne odběratel s dodavatelem.

a) který je určen výhradně pro konečnou spotřebu uvnitř organizace (investice, opravy a údržbu),

b) pro který, v době, kdy má být stanoven cenový limit, se stanoví velkoobchodní cena.

a) závazným způsobem, a není-li stanoven,

b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané orgnizaci.