(1) Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí se zvyšují o stanovená procenta z měsíční výše důchodu náležející ke dni splátky v říjnu 1990 takto:

(2) Rokem přiznání důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního a za výsluhu let se rozumí rok, do něhož spadá den, od kterého byl důchod přiznán, pokud nárok na něj trval nepřetržitě až do dne, od kterého zvýšení důchodu náleží.

(3) Rokem přiznání vdovského a sirotčího důchodu se rozumí rok přiznání důchodu, z něhož byly tyto důchody vyměřeny, nebo den úmrtí občana, jestliže nebyl poživatelem důchodu.

(4) Za důchody přiznané k 30. září 1988 se považují též důchody vyplácené od pozdějšího data, jestliže nárok na ně vznikl před 1. říjnem 1988 a byly vypočteny podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, jde-li o

(5) Je-li důchod náležející ke dni splátky v říjnu 1990 upraven pro souběh s jiným důchodem nebo příjmem z výdělečné činnosti, stanoví se částka zvýšení z měsíční výše vypláceného důchodu. Při první změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody snížení důchodu, náleží zvýšení podle odstavce 1 od následující splátky důchodu.

(6) Jestliže se důchod v říjnu 1990 nevyplácí, stanoví se částka zvýšení podle výše první splátky důchodu vyplacené po říjnu 1990.

(7) Pokud znovu vznikne po 30. září 1990 nárok na vdovský nebo sirotčí důchod uvedený v § 1 písm. b), stanoví se částka zvýšení podle výše důchodu, která by náležela v říjnu 1990.

a) starobní důchody občanů, kteří nebyli po vzniku nároku na tento důchod nepřetržitě zaměstnáni, nebo

b) invalidní nebo částečné invalidní důchody občanů, jimž se nemocenské vyplácelo ještě po 30. září 1988.

(8) Jde-li o důchod upravený jako jediný zdroj příjmu, náleží částka zvýšení k výši důchodu před jeho úpravou.

(9) Vdovské a sirotčí důchody se nezvyšují, jestliže byly vyměřeny z důchodů zvýšených podle tohoto nařízení.