(1) Advokát se může dohodnout s klientem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním právní pomoci.

(2) Dohodne-li se advokát s klientem na smluvní odměně, může se s ním dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním právní pomoci. Klient pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a advokát nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

(3) Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako úhradě výdajů na místní poštovné, hovorné a přepravné, činí tato částka 30 Kčs na jeden úkon právní pomoci.

(4) Výše úhrady cestovních výdajů se řídí právními předpisy o cestovních náhradách,¹) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.