DAŇOVÁ POVINNOST
Výpočet daně

(1) Poplatníky daně z příjmů obyvatelstva (dále jen „daň“) jsou fyzické osoby, jejichž příjmy jsou předmětem daně podle tohoto zákona.

(2) Fyzické osoby, které mají v České a Slovenské Federativní Republice stálé bydliště (dále jen „bydliště“) nebo se zde obvykle zdržují, podléhají zdanění se svými příjmy z tuzemských i zahraničních zdrojů.

(3) Za fyzickou osobu, která se v České a Slovenské Federativní Republice obvykle zdržuje, se považuje osoba, která se v příslušném kalendářním roce zdržovala na území České a Slovenské Federativní Republiky nejméně po dobu 183 dnů, a to ať vcelku nebo v kratších časových obdobích.

(4) Fyzické osoby, které nemají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, podléhají zdanění pouze se svými příjmy, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky.

(1) Zdroj příjmů fyzických osob, které nemají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, se považuje za zdroj na území České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o

(2) Za stálou provozovnu se považuje trvalé zařízení k výkonu činnosti na území České a Slovenské Federativní Republiky. Takovým zařízením se rozumí zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů a další provozovny. Staveniště, stavební a montážní práce, včetně oprav, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců.

(1) Předmětem daně jsou příjmy fyzických osob, kromě příjmů

(2) Předmětem daně nejsou příjmy z podnikatelské činnosti plynoucí poplatníkům, kteří jsou zapsáni do podnikového rejstříku,¹) s výjimkou podnikatelské odměny a části zisku z podnikatelské činnosti použité pro osobní potřebu podnikatele (§ 7 odst. 2 a 3).

(3) Předmětem daně jsou i příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) v případech, kdy příjemce není znám (příjmy z cenných papírů na doručitele).

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy dosaženými poplatníkem v kalendářním roce a výdaji podle jednotlivých zdrojů příjmů (§ 6 až 8), kromě příjmů, z nichž se daň vybírá paušální sazbou (§ 12).

(2) Do příjmů poplatníka se zahrnují i naturální příjmy (věcná plnění). Naturální spotřeba vlastní výroby a služeb provozovaných v rámci výdělečné činnosti se však nezahrne do příjmů a výdaje vztahující se na naturální spotřebu se nezahrnou do výdajů podle § 9.

(3) Při stanovení základu daně se přihlíží jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. K pohledávkám a zásobám na počátku roku se nehledí. V roce zahájení výdělečné činnosti se přihlédne i k zásobám, které poplatník pořídil v roce předcházejícím.

(4) Jestliže jednorázově dosažený zdanitelný příjem je výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo se jedná o příjem za několik let z využití majetkových předmětů a práv, rozdělí se zdanitelný příjem na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala nebo kolika roků se příjem týkal, nejvýše však na tři části a přihlédne se i k výdajům vynaloženým na dosažení tohoto příjmu v minulých letech. Jedna část se zahrne do základu daně v roce dosažení příjmu, zjistí se procento daně připadající na takto zjištěný základ daně a tímto procentem daně se vypočte daň ze zbývající jedné části nebo zbývajících dvou částí příjmu. Součtem daně z takto rozdělených příjmů se stanoví celková daňová povinnost.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužije u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví⁵) a v případech, kdy jsou základ daně a daň stanoveny odchylně (§ 12 a 13).

(6) Vykonávají-li manželé výdělečnou činnost společně jako své hlavní zaměstnání, rozdělí se základ daně zjištěný z takové činnosti rovným dílem na manžela a manželku. O hlavní zaměstnání se jedná v případě, jestliže poplatník nepobírá starobní nebo invalidní důchod, je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a jeho příjmy odpovídající vyměřovacímu základu pro toto zabezpečení⁶) přesahují případné jiné jeho příjmy.

(7) Vykonává-li jeden z manželů výdělečnou činnost za výpomoci druhého z nich, rozdělí se základ daně z takové činnosti tak, že na vypomáhajícího manžela (manželku) připadne nejvýše 30 % ze základu daně; přitom tato část může činit nejvýše 120 000 Kčs ročně.

(8) Při prodeji základních prostředků,³) které poplatník používal k výdělečné činnosti a z nichž uplatňoval odpisy jako výdaj na udržení příjmu, započte se do základu daně částka, o kterou příjem z prodeje převyšuje cenu, za kterou poplatník základní prostředek pořídil, sníženou o uplatněné odpisy.

(9) Při prodeji drobných a krátkodobých předmětů a ostatních zásob, které poplatník při výdělečné činnosti uplatnil jako výdaj odčitatelný od příjmu před zdaněním, zahrnuje se do základu daně příjem z prodeje. Drobnými a krátkodobými předměty jsou předměty, jejichž pořizovací cena je nižší než 5000 Kčs za předmět nebo doba upotřebitelnosti je kratší než jeden rok, jestliže pořizovací cena je vyšší než 5000 Kčs za předmět.

(10) Při zániku daňové povinnosti poplatníka provozujícího výdělečnou činnost se drobné a krátkodobé předměty a ostatní zásoby ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich prodeji v době zániku daňové povinnosti a tato částka se zahrnuje do základu daně poplatníka v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné.

(1) Příjmy ze zemědělské výroby jsou příjmy

(2) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem registrována u příslušného orgánu⁷) nebo zapsána do podnikového rejstříku.

(3) Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmu. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se do základu daně zahrne částka nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na jeden ha zemědělské půdy (dále jen „průměrná norma výnosnosti“) a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Jde-li o příjem z rostlinné výroby v nevytápěných sklenících a fóliovnících, zahrne se do základu daně částka nejméně ve výši desetinásobku průměrné normy výnosnosti a ve vytápěných sklenících a fóliovnících nejméně ve výši padesátinásobku průměrné normy výnosnosti.

(4) Průměrné normy výnosnosti jsou stanoveny v příloze.

(5) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet základu daně podle průměrné normy výnosnosti se započítávají

(6) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 5 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.

(1) U poplatníka, který není zapsán do podnikového rejstříku¹) a má příjmy z podnikatelské činnosti,⁹) a u poplatníka, který má příjmy z jiné výdělečné činnosti,¹⁰) je základem daně rozdíl mezi příjmy z této činnosti a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení.

(2) U poplatníka, který je zapsán do podnikového rejstříku,¹) se do základu této daně zahrnuje část zisku z podnikatelské činnosti použitá pro osobní potřebu poplatníka a podnikatelská odměna ve výši zahrnuté do nákladů. Tato podnikatelská odměna může činit nejvýše 10 000 Kčs měsíčně.

(3) U poplatníka, který je společníkem obchodní společnosti, se do základu daně zahrnuje podíl na zisku, jakož i podnikatelská odměna za vykonanou vlastní práci pro obchodní společnost ve výši zahrnuté do nákladů, pokud se nejedná o příjem z pracovněprávního vztahu. Tato podnikatelská odměna může činit nejvýše 10 000 Kčs měsíčně.

(4) U poplatníka, který je účastníkem konsorcia, se do základu daně zahrnuje jeho podíl na příjmech a výdajích.

(5) U poplatníka, který je tichým společníkem, se do základu daně zahrnuje jeho podíl na zisku.

(6) Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu zákona o domovní dani.¹¹) Příjmem z budov není cena užívání budov anebo jejich částí, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a jiných přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat zahrnovaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance se považují za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.

(1) Ostatními příjmy jsou jednorázové a nahodilé příjmy, jako například ze zděděných autorských práv nebo z prodeje majetku. Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení nebo stanovenými procentem z příjmu (§ 9 odst. 4).

(2) Při zdaňování příjmů z prodeje majetku patřícího poplatníkovi, pokud nejde o příjmy, které jsou od zdanění osvobozeny, se za výdaj podle odstavce 1 považuje cena, za kterou občan majetek prokazatelně pořídil nebo nabyl a jde-li o zděděné nebo darované majetkové předměty, hodnota zjištěná při projednávání dědictví a darování a prokazatelně vynaložené náklady na opravu, údržbu a jiné zhodnocení majetku.

(1) Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu se pro zjištění základu daně odečtou od příjmu ve výši prokázané poplatníkem, přitom

(2) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů jsou také

(3) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů nejsou zejména

(4) Poplatníci mohou uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to:

(5) Výdaje podle odstavce 4 nelze uplatnit, jde-li o příjem z podílu na zisku nebo podnikatelské odměny.

(6) Vztahují-li se výdaje poplatníka jak na zdanitelné příjmy, tak i na příjmy od daně osvobozené nebo na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, lze je odečíst od příjmů jen poměrnou částí připadající na zdanitelný příjem. Nelze-li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence zjistit, stanoví se podle vhodného kritéria, např. zastavěné plochy nebo poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.

(7) Pro stanovení výdajů podle odstavce 4 se považují

(1) Pro účely výpočtu daně se od základu daně odečtou tyto položky

(2) Za vyživované dítě [odstavec 1 písm. d) a e)) se považuje

(3) Odčitatelnou položku podle odstavce 1 písm. d) nelze použít, je-li dítě nebo kterékoliv z více dětí ve společné domácnosti s poplatníkem uznáno za jím vyživovanou osobu u jiné daně nebo je uznáno za vyživovanou osobu u jiného poplatníka; dítě z rozvedeného manželství nebo z manželství, v němž manželé, aniž byli rozvedeni, nežijí ve společné domácnosti a dítě zrozené mimo manželství může být uznáno za vyživované jak u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti, tak i u poplatníka, s nímž nežije ve společné domácnosti, a který na ně platí výživné určené nebo schválené soudem.

(4) Splňuje-li poplatník podmínky pro uznání vyživované osoby nebo vlastní invalidity jen po část kalendářního roku, odečte se nezdanitelná částka ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, za který byly tyto podmínky splněny; přitom je rozhodný stav na počátku kalendářního měsíce. K dítěti narozenému v průběhu kalendářního měsíce se přihlédne již v tomto měsíci.

(5) Od základu daně lze odečíst též hodnotu daru, který poplatník věnuje tuzemským právnickým osobám na vědu a vzdělání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu, a částky darované obcím. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

(1) Daň činí při základu daně sníženém o položky podle § 10

(1) Daň činí 25 % z příjmů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky,

(2) Daň činí 30 % z příjmů, které plynou fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z licenčních a jim podobných poplatků a z příjmů za technickou pomoc a služby.

(3) Daň podle odstavců 1 a 2 se stanoví z příjmu nesníženého o výdaje ani jiné položky (§ 9 a 10), který je základem daně.

(1) Poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s 1 pracovníkem, může orgán vykonávající správu daně (dále jen „správce daně“) stanovit daň paušální částkou (§ 19 odst. 7) a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně a s přihlédnutím k okolnostem rozhodným pro výpočet daně (§ 9 a 10).

(2) Správce daně může upravit výši daně stanovené podle odstavce 1 nebo zrušit stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem daně, nebo došlo ke změně okolností rozhodných pro výpočet daně.

(3) Ustanovení § 11 odst. 2 se použije přiměřeně.

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,

b) příjmy za služby a jiné činnosti vykonávané osobně a nezávisle s podmínkou, že k výkonu těchto činností je využíváno trvalé zařízení na území České a Slovenské Federativní Republiky,

c) podíly na zisku vyplácené právnickými nebo fyzickými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky,

d) příjmy z úhrad konaných právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž sídlo nebo bydliště je na území České a Slovenské Federativní Republiky; tyto příjmy zahrnují zejména

3. licenční poplatky za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení,

1. úroky,

2. licenční poplatky za užití nebo právo na užití patentů, ochranných známek, návrhů, modelů, plánů, utajovaných vzorců nebo postupů, informací vztahujících se na průmyslové, obchodní nebo vědecké znalosti a zkušenosti, výrobně technické poznatky (know-how),

4. licenční poplatky za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému.

a) z pracovního poměru a poměru podobného pracovnímu poměru;

b) z literární a umělecké činnosti nebo ze zděděných autorských práv, jestliže dědici jsou vdova po autorovi až do opětného provdání nebo nezletilé děti.

a) příjmy členů zemědělských družstev, které jsou jim vypláceny družstvem, jehož jsou členy, jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek; s výjimkou pracovních příjmů členů za období, ve kterém jsou poživateli starobního důchodu ze sociálního zabezpečení,

b) pojistné náhrady, náhrada za utrpěnou škodu, kromě částek nahrazujících příjem, a náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce;

c) částky přijaté z dědictví a z darování;

d) příjmy z prodeje nemovitého majetku, nejedná-li se o prodej uskutečněný do dvou let po jeho nabytí, s výjimkou prodeje nemovitostí nabytých v souvislosti s nápravou křivd; osvobození se nevztahuje na prodej majetku realizovaného jako výsledek výdělečné činnosti poplatníka nebo používaného poplatníkem k této činnosti;

e) příjmy z prodeje movitého majetku, s výjimkou prodeje automobilů do šesti měsíců po nabytí, a příjmy z prodeje cenných papírů, s výjimkou prodeje do tří měsíců po nabytí; osvobození se nevztahuje na prodej majetku realizovaného jako výsledek výdělečné činnosti poplatníka nebo používaného poplatníkem k této činnosti;

f) výhry z loterie, sázek a jiných podobných her;²)

g) ceny z veřejných a sportovních soutěží v hodnotě nepřesahující 5000 Kčs;

h) úroky a výhry z úsporných vkladů, včetně prémií a jiných majetkových výhod, z vkladů na běžných účtech, sporožirových účtech a devizových účtech a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením a nápravou křivd;

ch) náhrady z rehabilitačního řízení a náhrady poskytnuté v souvislosti s nápravou křivd;

i) přijatá plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;

j) dávky a služby nemocenského a sociálního zabezpečení, rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a odměna pěstounovi a státní vyrovnávací příspěvek;

k) podpory poskytované fondy zřízenými zákonem a nadacemi v souladu s jejich statutárním posláním;

l) náhrady vyplácené včelařům za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám;

m) paušální náhrady vynaložených věcných výdajů poskytované v souladu s pracovněprávními předpisy občanům vykonávajícím práce na základě pracovněprávních vztahů a částky poskytované jim za použití vlastního zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce; jedná-li se o základní prostředek,³) jsou uvedené částky osvobozeny do výše odpovídající odpisům;

n) odměny za záchranu života, odměny vyplácené dárcům krve za odběr krve a jiných biologických materiálů a odměny vyplácené za pokusné úkony ve zdravotnictví osobám, které se těmto úkonům podrobují;

o) příjmy a náležitosti poskytované občanům vykonávajícím civilní službu.⁴)

a) z rostlinné a živočišné výroby, lesnictví, rybníkářství provozovaných na pozemcích a vodních plochách ve vlastnictví občanů, v užívání, popřípadě užívaných na základě jiného právního vztahu nebo provozovaných bez pozemků;

b) z prodeje zemědělských výrobků z vlastní rostlinné a živočišné produkce včetně zemědělských výrobků nakoupených od jiných občanů;

c) z příležitostné činnosti provozované v souvislosti se zemědělskou výrobou, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy nejsou plně využívány pro tuto výrobu (např. povoznictví, přibližování dřeva);

d) z vedlejší výroby navazující na rostlinnou a živočišnou výrobu, omezuje-li se na zpracování vlastní zemědělské produkce, nebo z příležitostné výroby (např. domácká výroba dřevěného nářadí a košíkářských výrobků).

a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry;

b) ostatní zemědělská půda plnou výměrou;

c) hospodářsky využívané vodní plochy třemi desetinami skutečné výměry;

d) ostatní nezemědělská půda,⁸) která je využívána pro zemědělskou výrobu, plnou výměrou.

a) odpisy základních prostředků se odečtou ve výši, která je určena způsobem stanoveným obecně závazným právním předpisem o odepisování základních prostředků,¹²) pokud poplatníci neuplatní vyšší odpisy, které umožňuje tento zákon (§ 28 odst. 4);

b) úroky z půjček a úvěrů na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností, se odečtou v prokázané výši;

c) u poplatníků, kteří zajišťují výchovu učňů, se odečtou náklady na výchovu učňů středních odborných učilišť a obdobných zařízení v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem pro organizace.¹³)

a) výdaje na drobné a krátkodobé předměty (§ 5 odst. 9);

b) výdaje na reklamu přímo propagující podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost poplatníka;

c) výdaje na reprezentaci do 1 % z celkových příjmů;

d) vyplacené náhrady cestovních výloh pracovníkům do výše stanovené obecně závaznými právními předpisy;¹⁴)

e) výdaje na použití vlastního motorového vozidla poplatníkem v souvislosti s podnikatelskou činností nebo jinou výdělečnou činností, tyto výdaje lze uplatnit i ve výši paušálních částek stanovených obecně závazným právním předpisem pro pracovníky,¹⁵) nejsou-li uplatněny současně odpisy z tohoto vozidla;

f) pojistné nemocenského a důchodového zabezpečení za poplatníka a jeho pracovníky;

g) pojistné placené z důvodu pojištění odpovědnosti poplatníka za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou činností nebo jinou výdělečnou činností a z důvodů pojištění majetku potřebného pro podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost;

h) domovní daň a daň z pozemků připadající na nemovitosti, které jsou zdrojem zdanitelného příjmu a poplatky za registraci nebo povolení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, jakož i poplatky související s touto činností;

ch) výdaje na výzkum, vývoj a na oprávnění využívat autorských a průmyslových práv a výrobně technických poznatků třetích osob;

i) výdaje odpovídající nákladům na předškolní zařízení, závodní stravování a vzdělávání pracovníků v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem pro organizace;¹⁶)

j) příspěvek advokátů na sociální fond a na činnost orgánů České advokátní komory a Slovenské advokátní komory, jakož i obdobné příspěvky placené komerčními právníky.

a) výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny;

b) odměny vyplácené manželce nebo manželovi poplatníka;

c) výdaje sankčního charakteru a ztráty na majetku;

d) výdaje na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností.

a) za živočišnou výrobu chov skotu, prasat, koz, koní, drůbeže, ostatních hospodářských zvířat, kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb sladkovodních, bource morušového, chov exotických ptáků, hlemýžďů pro konzum, a to včetně produktů a výrobků z jejich chovu;

b) za zvláštní kultury vinná réva, chmel, tabák, zelenina, ovoce, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, květiny a okrasné dřeviny, dřeviny ovocné, houby pěstované, výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky, semena, sadba a množitelský materiál všeho druhu, a to včetně produktů z těchto kultur. Pro účely tohoto zákona se ke zvláštním kulturám řadí též těžba dřeva.

a) 1200 Kčs za každý i započatý kalendářní měsíc, v němž poplatník vykonával činnost, z níž příjmy podléhají dani, jako své hlavní zaměstnání (§ 5 odst. 6), nejméně však 6000 Kčs ročně;

b) 6000 Kčs ročně u poplatníků, kteří provozují zemědělskou výrobu nebo podnikatelskou činnost,⁹) kromě těch, kteří uplatní nárok podle písmene a);

c) 1000 Kčs ročně u ostatních poplatníků neuvedených pod písmeny a) nebo b);

d) 6000 Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje alespoň 1 dítě;

e) 3000 Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na jedno dítě, nebo 6000 Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na dvě a více dětí;

f) 6000 Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje manželku (manžela), jejíž vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 14 400 Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k výživnému poskytovanému dětem, k přídavkům na děti a výchovnému, k rodičovskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a ke stipendiu poskytovanému po dobu přípravy na budoucí povolání, pokud nemá povahu náhrady výdělku;

g) 6000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita, a nebo je poplatník dle vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení invalidním občanem podle zvláštních předpisů;

h) 3000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je částečná invalidita, a nebo je poplatník dle vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení částečně invalidním občanem podle zvláštních předpisů.

a) nezletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů);

3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, a nebo

b) zletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů) až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo

2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

4. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav;

c) dítě po dovršení věku 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a jehož vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 14 400 Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží k příjmům uvedeným v odstavci 1 písm. f).

a) z cenných papírů (dividendy, výnosy z dluhopisů a obligací);

b) ze sportovních soutěží jako výher, cen a obdobných plnění;

c) z cen z veřejných soutěží¹⁷);

d) plynoucích fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z autorských a provozovacích práv a z úroků, nájemného a podílu na zisku.

e) poskytovaných zemědělskými družstvy svým členům, kteří jsou poživateli starobního důchodu.

(1) Daň se sníží o částku 4000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností a o částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.¹⁸) Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný přepočtený počet¹⁹) těchto pracovníků ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

(2) Poplatníkům, kteří pobírají invalidní důchod (jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita) a provozují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s jedním pracovníkem, může správce daně snížit daň až o 50 %, nejvýše však o 10 000 Kčs ročně. Jde-li v těchto případech o poplatníky, kteří jsou schopni provozovat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.), může správce daně snížit daň neomezeně, popřípadě povolit úplné osvobození od daně.