HLAVA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní občané.

(2) Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany k uplatnění a hájení svých zájmů volný přístup k justičním orgánům této strany za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany.

(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se použijí přiměřeně i na právnické osoby, zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran.

(1) Justiční orgány obou smluvních stran si poskytují vzájemně právní pomoc ve věcech upravených touto smlouvou.

(2) Smluvní strany si vzájemně poskytují právní pomoc prováděním různých úkonů, zejména vyhotovováním, zasíláním a doručováním písemností, prováděním důkazů a znaleckých posudků, výslechů účastníků, svědků a obviněných a zajištěním a předáváním věcných důkazů.

(1) Pro účely této smlouvy výraz „věci občanské“ zahrnuje rovněž věci rodinné, pracovní a obchodní.

(2) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran příslušný k projednání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu svého státu.

(3) Pro účely této smlouvy jsou ústředními orgány v Československé socialistické republice Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; v Italské republice ministerstvo spravedlnosti.

(1) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků nebo jazyka francouzského.

(2) Dožádání, včetně příloh, se vyhotovují v jazyce dožadující smluvní strany s překladem do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka francouzského.

(3) Překlad spojený s dožádáním musí být pořízen úředně stanoveným tlumočníkem nebo ověřen diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.

(1) Dožádání o právní pomoc musí obsahovat:

a) označení dožadujícího orgánu;

b) označení dožádaného orgánu, pokud je možné toto vést;

c) předmět dožádání, úkony, které mají být provedeny;

d) označení věci, v které se o právní pomoc žádá;

e) označení účastníků, obviněných, obžalovaných a případně jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech podle možnosti místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo;

f) v trestních věcech také souhrnné vylíčení skutkových okolností a zákonné označení soudně trestného činu a údaje o poškozeném a případné výši škody.

(2) Dožádání o právní pomoc musí být opatřeno datem vyhotovení, vlastnoručním podpisem a otiskem úředního razítka.

(1) Při vyřizování dožádání postupuje orgán dožádané smluvní strany podle právního řádu svého státu. Může však na žádost orgánu dožadující smluvní strany provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s jeho právním řádem. Dožádání musí být vyřízeno co možná nejdříve.

(2) Není-li ústřední orgán, jemuž bylo dožádání zasláno, příslušný, postoupí je z úřední povinnosti příslušnému ústřednímu orgánu a informuje o tom dožadující orgán.

(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná, nebo není známa, nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán nutná opatření k jejímu zjištění. Nemůže-li být adresa zjištěna, bude dožádání vráceno dožadující smluvní straně.

(4) Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu na jeho žádost včas místo a dobu vyřizování dožádání. Orgány a osoby, kterých se dožádání týká, mohou být přítomny jeho vyřizování, jestliže s tím dožádaná smluvní strana souhlasí.

(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaná smluvní strana spisy dožadující smluvní straně; v případě, že nebylo možno dožádání vyřídit, vrátí spisy a oznámí důvody, které zabránily vyřízení dožádání.

(1) Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo tímto orgánem vydaným potvrzením, ve kterém je uveden způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise, s vyznačením výše uvedených údajů.

(2) Doklad o doručení zasílá dožádaná smluvní strana bezodkladně dožadující smluvní straně. V případě, že není možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně druhé smluvní straně důvody, které brání doručení.

a) dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bezpečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořádkem;

b) dožádání se týká činu, pro který podle ustanovení této smlouvy není možné vydání.

(1) Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání orgánu dožadující smluvní strany dostavil k tomuto orgánu, nesmí být na území dožadující smluvní strany, bez ohledu na své státní občanství, trestně stíhán, zatčen ani podroben jinému omezení osobní svobody pro skutky nebo soudně trestné činy spáchané před překročením státních hranic dožadující smluvní strany.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije po uplynutí patnácti dnů ode dne, kdy dožadující smluvní strana svědku nebo znalci doručila sdělení, že jeho přítomnost není dále potřebná. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na svědka nebo znalce, který opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil.

(3) Předvolaný svědek nebo znalec má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.

(4) Osoba, která má pobyt na území jedné smluvní strany a která má být vyslechnuta před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinna se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsazovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.

(1) Bylo-li osobě osvobozené od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 18 této smlouvy uloženo pravomocným rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany uhradit náklady řízení, vykoná se toto rozhodnutí na návrh oprávněné osoby na území druhé smluvní strany bezplatně.

(2) Návrh a jeho přílohy se vyhotoví podle článku 25 této smlouvy.

(3) Justiční orgán, který rozhoduje o nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech je vykonatelné.

(1) Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany poskytuje osvobození od soudních poplatků a záloh, jiných nákladů řízení a další poskytované výhody za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občanům druhé smluvní strany.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro poskytování bezplatné právní pomoci.

(3) Jestliže jedna smluvní strana přiznala výhody uvedené v předchozích odstavcích občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pro občany této smluvní strany.

(1) Jestliže výhody podle ustanovení článku 20 této smlouvy závisí na osobních nebo majetkových poměrech žadatele, poskytnou se na základě osvědčení o osobních a majetkových poměrech žadatele vydaných příslušným orgánem smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště.

(2) Nemá-li žadatel bydliště na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat i diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je občanem.

(3) Orgán, který osvědčení vydává, který je přijímá nebo který má rozhodnout o žádosti o výhody, může od orgánu druhé smluvní strany žádat doplňující údaje nebo potřebná objasnění.