Pojmy

Devizové orgány a jejich působnost

(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.

(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.

(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů [§ 2 písm. a)].

a) zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžní plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.);

b) zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením;

c) cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účasti na majetku (akcie, podílové listy, apod.), dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupóny a talóny;

d) zahraničními cennými papíry cenné papíry týkající se majetku v zahraničí, jakož i znějící na plnění v zahraničí;

e) devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry, vkladové listy znějící na cizí měnu a vkladní knížky znějící na cizí měnu;

f) obchodem s devizovými hodnotami koupě, prodej devizových hodnot za československou měnu, jakož i vzájemná směna devizových hodnot a nakládání s devizovými hodnotami ve všech druzích obchodu (např. záruky, arbitrážní operace, úvěr);

g) peněžní pohledávkou devizového tuzemce za devizovým cizozemcem pohledávka, jejíž plnění se uskutečňuje v československé nebo v cizí měně;

h) peněžním závazkem devizového tuzemce vůči devizovému cizozemci závazek, který má být splněn v československé nebo v cizí měně.

(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka¹) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,²) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.

(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.³)

(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,^3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.

(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není stanoveno jinak,

a) federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím, sdružením občanů a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností;

b) ministerstvo financí republiky ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím a sdružením občanů v působnosti republiky, církvím, náboženským společnostem⁴) a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností, a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště na území této republiky, pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;

c) Státní banka československá ve vztahu k ostatním právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.

(3) Ministerstva financí republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.