Část I.
Obecná ustanovení
a) výraz „zákonodárství“ zahrnuje zákony a (právní) předpisy, jakož i statutární ustanovení ve věcech sociálního zabezpečení;
b) výraz „stanovený“ znamená určený vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě;
c) výraz „průmyslový podnik“ zahrnuje každý podnik v těchto odvětvích hospodářské činnosti: hornictví a těžařství, tovární průmysl, stavebnictví a veřejné práce, elektrická energie, plyn a voda, doprava, skladování a spoje;
d) výraz „bydliště“ znamená trvalé bydliště na území členského státu a výraz „obyvatel“ znamená osobu, která trvale bydlí na území členského státu;
e) výraz „závislý“ se vztahuje na stav předpokládané závislosti ve stanovených případech;
f) výraz „manželka“ znamená ženu, která je závislá na svém manželu;
g) výraz „dítě“ zahrnuje:
I) dítě školou povinné nebo mladší 15 let, podle toho, která věková hranice je vyšší; avšak členský stát, který učinil prohlášení podle článku 2, může, pokud takové prohlášení je v platnosti, provádět úmluvu, jako by se výraz „dítě“ vztahoval na dítě školou povinné nebo mladší 15 let;
II) dítě mladší nežli je stanovený věk, který je však vyšší nežli věk uvedený pod bodem I tohoto pododstavce, je-li učněm nebo studentem nebo trpí-li chronickou nemocí nebo neduhem, který mu znemožňuje jakoukoli výdělečnou činnost za stanovených podmínek, ledaže by vnitrostátní zákonodárství vymezilo pojem „dítě“ tak, že zahrnuje každé dítě věku podstatně vyššího, nežli je věk uvedený pod bodem I tohoto pododstavce;
h) výraz „typický poživatel“ znamená muže s manželkou a dvěma dětmi;
i) výraz „čekací doba“ znamená příspěvkovou dobu nebo dobu zaměstnání nebo dobu pobytu nebo jakoukoli jejich kombinaci podle toho, co je stanoveno;
j) výraz „nemoc“ znamená jakýkoli chorobný stav, ať už jeho příčina je jakákoli;
k) výraz „léčebně preventivní péče“ zahrnuje též přidružené služby.
§ 2
Článek 2
1. Členský stát, jehož hospodářství a zdravotnická zařízení nejsou dostatečně vyvinuta, může v odůvodněném prohlášení připojeném ke své ratifikaci použít dočasných výjimek uvedených v článku 1, písmena g), bod I, v článku 11, v článku 14, v článku 20 a v článku 26 odstavec 2.
2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle předchozího odstavce tohoto článku, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy podávaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce pro každou výjimku, které používá, že:
a) důvody pro tuto výjimku stále trvají, nebo že
b) se od stanoveného data vzdává práva používat dané výjimky.
3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, podle povahy svého prohlášení a jakmile to okolnosti dovolí:
a) zvětší okruh chráněných osob;
b) rozšíří poskytovanou léčebně preventivní péči;
c) prodlouží dobu poskytování nemocenského.
§ 3
Článek 3
1. Každý členský stát, jehož zákonodárství chrání zaměstnance, může prohlášením připojeným ke své ratifikaci dočasně vyloučit z provádění této úmluvy zaměstnance v zemědělství, kteří v době ratifikace ještě nejsou chráněni zákonodárstvím odpovídajícím ustanovením této úmluvy.
2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle předchozího odstavce, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy podávaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, v jakém rozsahu uplatnil a hodlá uplatnit ustanovení úmluvy na zaměstnance v zemědělství, jakož i jak pokročilo její provádění vůči těmto zaměstnancům nebo nelze-li oznámit nějakou změnu, podá všechna potřebná vysvětlení.
3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, zvětší okruh zabezpečených osob takovým způsobem a tak rychle, jak to okolnosti dovolují.
§ 4
Článek 4
1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může prohlášením připojeným ke své ratifikaci vyloučit z provádění této úmluvy:
jestliže tyto skupiny jsou chráněny zvláštními právními předpisy, podle kterých se úhrnem poskytují dávky alespoň rovnocenné těm, které předpokládá tato úmluva.
a) námořníky včetně mořských rybářů,
b) veřejné zaměstnance,
2. Pokud je v platnosti prohlášení podle předchozího odstavce tohoto článku, členský stát může vyloučit:
a) osoby, na něž se vztahuje toto prohlášení, z počtu osob, které se zahrnují do výpočtu procenta podle článku 5, písmena c), článku 10, písmena b), článku 11, článku 19, písmena b) a článku 20;
b) tytéž osoby, jakož i jejich manželky a děti z počtu osob, které se zahrnují do výpočtu procenta podle článku 10, písmena c).
3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, může dodatečně oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá závazky plynoucí z této úmluvy vůči skupinám, které byly vyloučeny v době ratifikace.
§ 5
Článek 5
Každý členský stát, jehož zákonodárství chrání zaměstnance, může v nezbytném rozsahu vyloučit z provádění této úmluvy:
a) osoby, které jsou přechodně zaměstnány;
b) členy zaměstnavatelovy rodiny žijící ve společné domácnosti v rozsahu, ve kterém pro něho pracují;
c) jiné skupiny zaměstnanců, jejichž počet nepřesáhne 10 % celkového počtu zaměstnanců s výjimkou těch, kteří jsou vyloučeni podle písmen a) a b) tohoto článku.
§ 6
Článek 6
Z hlediska provádění této úmluvy může každý členský stát přihlížet k ochraně na základě pojištění, které, ačkoli v době ratifikace není podle jeho zákonodárství povinné pro chráněné osoby,
a) je kontrolováno veřejnými orgány nebo společně spravováno zaměstnavateli a pracovníky v souladu se stanovenými normami;
b) vztahuje se na podstatnou část osob, jejichž výdělek nepřesahuje výdělek kvalifikovaného dělníka (muže), jak je stanoven v článku 22, odstavec 6; a
c) vyhovuje-li, popřípadě spolu s ostatními způsoby ochrany, ustanovením této úmluvy.
a) potřebu léčebné péče a za stanovených podmínek potřebu preventivní péče;
b) pracovní neschopnost pro nemoc, jež má za následek ztrátu výdělku, jak je určena vnitrostátním zákonodárstvím.