ZJIŠTĚNÍ A VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKU VOLEB

(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.

(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

(1) Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran, jsou všechny tyto hlasy neplatné. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.

(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeno:

(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisů o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.

(3) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové České volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno:

(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně České volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra.

(1) Česká volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců (§ 6). Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

(2) Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Česká volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

(1) Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.

(2) Česká volební komise dále zjistí
z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

(3) Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí sníží postupně

(4) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41) zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.

(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana získala.

(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

(4) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

(5) Nejmenovala-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Česká volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ní odevzdané.

(2) Nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové České volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byly kandidování v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

(3) Česká volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Česká volební komise tyto mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny a které vykazují největší zbytek dělení, při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.

(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.

(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Česká volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:

(3) Česká volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

a) doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,

b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,

c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,

g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,

b) počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,

c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,

g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

a) které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,

b) které koalice ze dvou politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než sedm procent,

c) které koalice ze tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než devět procent,

d) které koalice nejméně čtyř a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent

a) u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,

b) u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,

c) u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent a na hranici sedmi procent,

d) u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent a na hranici devíti procent.

(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů;

b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky;

c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť;

d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.

(1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České republiky.

(2) Nejvyšší soud České republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky o stížnosti se nelze odvolat.

(4) Stanovisko obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České republiky České národní radě.

(1) Došlo-li v některém volebním kraji k porušení tohoto zákona, předsednictvo České národní rady učiní nejpozději do jednoho týdne od vyhlášení výsledků voleb opatření potřebná k provedení voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je možno předepsané lhůty zkrátit.

(2) Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.

(3) Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu (§ 43 odst. 3). Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Byla-li politicka strana zrušena,¹¹) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.

(4) Byla-li činnost politické strany pozastavena,¹²) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

(5) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo České národní rady do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.