(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:

a) příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci, pokud prokáže, že jeho členství bylo registrováno příslušným tuzemským orgánem,

b) nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,

c) výdaje za nezbytné lékařské ošetření v zahraničí,

d) výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, resp. jejich ostatků do tuzemska,

e) poplatky za obstarání úředních dokladů v zahraničí potřebných k projednání dědictví, výživného nebo důchodu,

f) částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,

g) sazby a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,

h) poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních vystavách, přehlídkách, soutěžích a obdobných akcích v zahraničí,

i) náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,

j) podpory devizovým cizozemcům do výše 5000 Kčs ročně, prokáže-li devizový tuzemec - fyzická osoba originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy, že se jedná o naléhavý a sociálně nutný případ,

k) výdaje s údržbou hrobů v zahraničí.