(1) Občan je povinen podle pokynů organizace osobně vykonávat v organizaci všechny činnosti v souladu s tímto zákonem, pokud pro něj nejsou nevhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem.

(2) Občan může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

(3) Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný v pracovním nebo obdobném poměru.

(4) Duchovní církví a náboženských společností mají právo vykonávat pastorační činnost po splnění povinností stanovených v tomto zákoně.