HLAVA 1
PRÁVNÍ OCHRANA A PRÁVNÍ POMOC V OBČANSKÝCH A TRESTNÍCH VĚCECH
(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako občané této smluvní strany.
(2) Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany.
(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně také na právnické osoby zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území této smluvní strany.
(1) Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
(2) Pro účely této smlouvy výraz „věci občanské“ zahrnuje rovněž věci rodinné, pracovní a obchodní.
(3) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran příslušný k projednání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu svého státu.
§ 3
Článek 3
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých úkonů, zejména sepisováním, zasíláním a doručováním písemností a výslechem účastníků, svědků, obviněných nebo jiných osob, uznáváním a výkonem rozhodnutí a v trestních věcech zejména převzetím trestního stíhání a vydáváním.
(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jiný způsob.
(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a) na straně Československé socialistické republiky:
– Generální prokuratura Československé socialistické republiky,
– ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky,
– ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
b) na straně Jemenské lidové demokratické republiky:
– ministerstvo spravedlnosti.
(3) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků a vždy též jazyk anglický.
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, v které se o právní pomoc žádá,
d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných, odsouzených, poškozených a případně jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech také místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,
f) v trestních věcech popis a zákonné označení soudně trestného činu a údaje o poškozeném a o výši škody, byla-li činem způsobena.
(2) Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v úředním jazyce dožádané smluvní strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jazyka anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
(3) V dožádání bude uvedeno datum jeho vyhotovení, bude podepsáno oprávněnou úřední osobou a opatřeno otiskem úředního razítka.
(1) Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.
(2) Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
(4) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo a čas vyřizování dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán na žádost spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.
§ 7
Článek 7
Doručování
Dožádaný orgán zařídí doručení písemností podle právního řádu svého státu, jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyce dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnosti adresátovi, jestliže je ochoten je přijmout dobrovolně.
(1) Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její doručení potvrdit na druhém stejnopise.
(2) Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadující smluvní straně. V případě, že není možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně dožadující smluvní straně důvody, které brání doručení.
§ 9
Článek 9
Vyřizování dožádání diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům a vyslýchat je také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech nesmí být použito donucovacích prostředků.
(1) Občan, který má pobyt na území jedné smluvní strany a který má být vyslechnut před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, nelze na něm za takový čin vykonat trest dříve uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolaná osoba má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku, a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
(1) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
(2) Provedení znaleckého důkazu je možno vázat na podmínku složení zálohy.
(3) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání. V případě, že dožadující orgán vybere tyto náklady od osoby, která je povinna je uhradit, vybraná suma zůstane dožadující smluvní straně.
§ 12
Článek 12
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bezpečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořádkem.
V trestních věcech může být poskytnutí právní pomoci odmítnuto i tehdy, jestliže se dožádání týká činu, který podle právního řádu dožádané smluvní strany není soudně trestný.
§ 13
Článek 13
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, texty těchto předpisů a informace o právní praxi.
(1) Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany.
(1) Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.
(2) Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní strana na žádost pomoc i při zjišťování zdroje a výše příjmů této osoby.