HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTOVÝMI PROSTŘEDKY

(1) Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastní hospodaření, limity rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jichž je zřizovatelem, a dále limity pro čerpání investičních a limity pro čerpání neinvestičních dotací pro ostatní organizace v jeho působnosti. Organizace, jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro „oznámení limitu výdajů“ nejpozději dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán.

(2) Ústřední orgán otevírá rozpočtové organizaci limity pro čerpání prostředků z rozpočtových výdajových účtů, vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční a zvlášť na neinvestiční výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se rovněž stanoví limity čerpání jednotlivých účelových investičních dotací. Příspěvkové organizaci otevírá ústřední orgán limity pro čerpání dotací na investice a limit příspěvku na činnost z výdajových rozpočtových účtů.

(3) Pro financování úkolů v oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední orgán státní správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo hospodaření. U úkolů financovaných s podílovou účastí rozpočtových prostředků mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kterými se zavázaly k poskytnutí prostředků, za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení přístrojů, strojů a zařízení potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit, jak s těmito předměty bude po skončení řešení naloženo, a stanovit způsob finančního vypořádání.

(4) Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění.

(5) Zřizovatel sníží rozpočtové organizaci limit výdajů nebo jeho část, zejména byl-li limit stanoven nesprávně, jsou-li hrubě porušeny finanční a rozpočtové předpisy (např. nehospodárné provedení výdajů, nesprávné a pozdě prováděné odvody do rozpočtu, neplnění příjmu, opožděné předkládání výkazů o plnění rozpočtu). Obdobně postupuje zřizovatel při uvolňování příspěvku příspěvkové organizaci.

(6) Rozpočtová organizace může v průběhu rozpočtového roku snižovat nebo zvyšovat otevřené limity neinvestičních výdajů na jednotlivá čtvrtletí v rámci částek stanovených jí v rozpočtu.

(7) Federální ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu, že bude otevírat rozpočtové limity neinvestičních výdajů pro ústřední orgány samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k porušování finančních a rozpočtových předpisů.

(8) Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem.

(1) Rozpočtové limity na investiční výdaje otevírá rozpočtová organizace podle zásad uvedených v § 28 na celý rozpočtový rok. Organizace otevře limity na tiskopisu „oznámení limitu výdajů“.

(2) Příspěvková organizace otevírá pro čerpání dotací na investice výdajové rozpočtové účty na podkladě „oznámení limitu výdajů“ potvrzeného zřizovatelem.

(3) Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu prostředky na svůj běžný účet eventuálně podle svého rozhodnutí na investiční účet jen v závislosti na průběhu investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

(1) Rozpočtová organizace otevírá rozpočtové limity pro neinvestiční výdaje zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku na tiskopisu „oznámení limitu výdajů“.

(2) Limit neinvestičních výdajů otevírá rozpočtová organizace i na povolené překročení rozpočtu výdajů.

(3) „Oznámení limitu výdajů“ podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace, která jej předkládá peněžnímu ústavu.

(1) Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost z rozpočtového výdajového účtu na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem.

(2) Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúčtování finančních vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy.

(1) Rozpočtová organizace může ze svého rozpočtu poskytovat příspěvky jiným subjektům jen se souhlasem ústředního orgánu, který je jejím zřizovatelem. Tento souhlas není nutný v případě, že poskytnutí příspěvku stanoví právní předpis nebo usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost a nutnost poskytnutí příspěvku na podkladě předložených dokladů.

(1) Rozpočtovými opatřeními ve smyslu § 14 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, se rozumí:

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

(3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy federálnímu ministerstvu financí přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozpočtu kapitoly. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a seskupení položek.

(4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas federálního ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní druhové členění svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující, nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět přesuny ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku.

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené zřizovatelem.

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů do výše částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků, tj. získaných vedlejší hospodářskou činností, přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružování prostředků, dotací od státních fondů, prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o použité prostředky svých finančních fondů.

(2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán s povolením federálního ministerstva financí překročit limity výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobně postupuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jíž je zřizovatelem.

(3) Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit ústřední orgán v rámci svého rozpočtu.

(4) Pokud by překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu federace, postupuje se podle § 7 zákona o rozpočtových pravidlech federace.

(5) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu a povinnostech ke státnímu rozpočtu. Ústřední orgány předloží tyto doklady federálnímu ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem federace. Bez odsouhlasení uvedených dokladů federálním ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem federace překročit.

(1) Ústřední orgán musí ve vlastním rozpočtu a rozpočtu organizace, jíž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

(2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

(3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům, ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4) Ústřední orgány připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílají federálnímu ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu.

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.

(2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace na příští rok, i když se hospodářsky týkají předchozího rozpočtového roku. Výjimky jsou explicitně stanoveny v § 39.

(1) Rozpočtová organizace může uskutečnit výdaje na vrub předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

(2) Dodatkovými úhradami se rozumí platby za práce a dodávky provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 10. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

(3) Rozpočtové prostředky na úhradu výdajů splatných po uplynutí rozpočtového roku nelze poukazovat předem s výjimkou prostředků
Uvedené prostředky se převádějí na účet cizích prostředků. Nevyčerpané prostředky se odvedou na příjmový účet státního rozpočtu.

(1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu.

a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř organizace a v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem (§ 34);

b) povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem (§ 35);

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem (§ 36).

a) v rozpočtu měly zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány;

b) neplní rozpočtované příjmy;

c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

a) tyto prostředky byly určeny na úkoly, které zcela nebo zčásti nebudou realizovány,

b) neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže rozpočtová organizace zajistit vázáním odpovídající části neinvestičních výdajů, projedná organizace způsob úhrady úbytku příjmu se zřizovatelem.

a) dodatkové výdaje na investice hrazené ze státního rozpočtu,

b) dodatkové výdaje v oblasti vědy a výzkumu,

c) dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince běžného roku,

d) vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám,

e) převod přídělů do peněžních fondů organizace (§ 7),

f) převod příjmů z vedlejší hospodářské činnosti.

a) na výplatu mezd za druhou polovinu prosince, včetně cestovného vyplaceného současně se mzdou;

b) na úhradu záloh a pozastávek při dodávkách prací a výkonů, pokud se tak organizace dohodly.