(1) Uvolňovanému pracovníku přísluší odstupné, jako jednorázový příspěvek, ve výši dvojnásobku průměrného výdělku zjištěného u něho podle pracovněprávních předpisů⁴) naposledy před skončením pracovního poměru.

(2) V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem, lze odstupné podle odstavce 1 zvýšit až o trojnásobek průměrného výdělku, popřípadě stanovit podmínky, za kterých toto odstupné přísluší; to se vztahuje i na organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.

(3) Odstupné vyplácí organizace po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném v organizaci pro výplatu mzdy, pokud se organizace nedohodne s uvolňovaným pracovníkem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

(4) Odstupné se hradí ze mzdových prostředků.⁵)

(5) Zdaňování odstupného upravují zvláštní předpisy.⁶)