HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTOVÝMI PROSTŘEDKY

(1) Následující úprava hospodaření s rozpočtovými prostředky (dále jen „hospodaření“) je k provedení § 11 zákona.¹³)

(2) Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené ze státního rozpočtu republiky nejhospodárnějším způsobem a aby efektivně využívala rozpočtových prostředků. Rozpočtové prostředky může používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného chodu organizace; prostředky může čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu republiky nebo rozpočtu zřizovatele, a to v mezích závazných ukazatelů a v souladu s věcným plněním.

(1) Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastní hospodaření, rozpočtové limity rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž je zřizovatelem, a dále zvlášť limity pro čerpání investičních a zvlášť pro čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu republiky pro ostatní organizace v jeho působnosti. Tuto působnost může delegovat na orgán, který rozpočtové a příspěvkové organizace ekonomicky zajišťuje. Organizace jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro oznámení limitu výdajů nejpozději dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán.

(2) Rozpočtové organizaci se otevírají limity na čerpání prostředků z rozpočtových výdajových účtů vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční výdaje, zvlášť na individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť na neinvestiční výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se stanoví limity pro čerpání jednotlivých dotací zřizovatele na investiční výstavbu.

(3) Příspěvkové organizaci se otevírají limity zvlášť pro čerpání individuálních dotací ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť pro čerpání dotací zřizovatele na investice a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(4) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají limity zvlášť na individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť na dotace pro dokončení KBV a zvlášť pro čerpání neinvestičních výdajů.

(5) Příspěvkové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají zvlášť limity pro čerpání individuálních dotací ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace.

(6) Pro financování úkolů z oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední orgán státní správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu republiky mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo hospodaření. U úkolů financovaných s podílovou účastí rozpočtových prostředků mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kterými se zavázaly k poskytnutí prostředků za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení přístrojů, strojů a zařízení potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit, jak s těmito předměty bude po skončení řešení naloženo, a stanovit způsob finančního vypořádání.

(7) Při financování úkolů z oblasti geologického průzkumu se postupuje obdobně jako v oblasti vědy a výzkumu.

(8) Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění.

(9) Ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky, že bude otevírat rozpočtové limity výdajů pro ústřední orgány samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu republiky nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k porušování finančních a rozpočtových předpisů.

(10) Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem.

(11) Rozpočtové organizaci se otevírají rozpočtové limity na tiskopisu „oznámení limitu výdajů“. Na tomto tiskopisu provádí rozpočtová organizace rovněž změnu limitu.

(12) „Oznámení limitu výdajů“ podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace, která jej předkládá peněžnímu ústavu.

(1) Rozpočtové limity na investiční výdaje se otevírají rozpočtové organizaci podle zásad uvedených v § 31 na celý rozpočtový rok.

(2) Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu na investice prostředky na svůj běžný účet (popřípadě na investiční účet) v závislosti na průběhu investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

(1) Rozpočtové organizaci zřízené ústředním orgánem se otevírají rozpočtové limity pro čerpání neinvestičních výdajů zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku.

(2) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem otevírá limit výdajů zřizovatel na období jím stanovené.

(3) Limit neinvestičních výdajů se otevírá i na povolené překročení rozpočtu výdajů.

(1) Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost z výdajového rozpočtového účtu na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem.

(2) Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúčtování finančních vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy.

(1) Rozpočtová organizace může poskytovat ze svého rozpočtu příspěvky jiným subjektům jen se souhlasem zřizovatele. Tento souhlas není nutný v případě, že poskytnutí příspěvku stanoví právní předpis. Rozpočtová organizace musí mít potřebné prostředky zajištěny ve svém rozpočtu.

(2) Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost a nutnost poskytnutí příspěvku.

(1) Rozpočtovými opatřeními¹⁴) se rozumí:

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1.

(3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy ministerstvu financí přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 v rozpočtu kapitoly v průběhu rozpočtového roku. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a v nich podle oddílů a seskupení položek.

(4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní členění svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může provádět přesuny rozpočtových prostředků ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené jí zřizovatelem.

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů jen o částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků získaných hospodářskou činností a prostředků přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, dotací od státních fondů a prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o použité prostředky svých fondů.

(2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán ve svém rozpočtu se souhlasem ministerstva financí překročit limit výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobný souhlas potřebuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jejímž je zřizovatelem.

(3) Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pokud by toto překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu republiky, postupuje se podle zákona.¹⁵)

(4) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu republiky a povinnostech ke státnímu rozpočtu republiky. Ústřední orgán předloží tyto doklady ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky. Bez odsouhlasení uvedených dokladů ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem republiky překročit.

(5) Jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je okresní úřad nebo obec, schvalují změnu jejich rozpočtů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi orgány a organizacemi po vzájemné dohodě zřizovatelé organizací. Jestliže z ní vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky, postupuje se podle odstavce 4; ministerstvu financí předkládají doklady o požadovaných změnách rozpočtu příslušné okresní úřady, resp. Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

(1) Ústřední orgán musí ve svém vlastním rozpočtu a v rozpočtu organizace, jejímž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

(2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

(3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4) Zřizovatel připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílá ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu. Tato povinnost se netýká obcí a okresních úřadů.

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jednotkám¹⁷) poskytovat zálohy na financování jejich provozních činností, a to v hotovosti nebo na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období, na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna poskytovat jiným subjektům, t. j. dodavatelům nebo vlastním pracovníkům zálohy, jakožto platby k úhradě dodávek nebo provedených prací v průběhu provádění těchto dodávek a prací nebo před jejich zahájením. Tyto platby nejsou zálohami ve smyslu odstavce 1 a hodnotí se stejně jako výdaje, na něž jsou zálohami.¹⁸)

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných obecně závazných právních předpisů.

(2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného rozpočtového roku. Výjimky jsou stanoveny v § 43.

(3) Kritériem pro určení roku, kterého se výdaj hospodářsky týká, je skutečnost, kdy výdaj má nebo musí být proveden podle obecně závazných právních předpisů nebo smluvních vztahů jim odpovídajícím.

(1) Rozpočtová organizace může uskutečnit na vrub rozpočtu výdaje předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět po skončení rozpočtového roku na vrub rozpočtu předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 15. ledna následujícího roku dodatkové úhrady výdajů na

(3) Dodatkovými úhradami výdajů z rozpočtu zřizovatele se rozumí platby za investiční práce a dodávky nebo platby za výrobky, práce a služby provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 15. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř rozpočtové nebo příspěvkové organizace a v rámci ukazatelů stanovených zřizovatelem,

b) povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem,

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem.

a) v rozpočtu měl zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány,

b) neplní rozpočtované příjmy,

c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České republiky¹⁶) nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

a) tyto prostředky byly určeny na úkoly, které se zcela nebo z části nebudou realizovat,

b) neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže rozpočtová organizace zajistit vázáním odpovídající části neinvestičních výdajů, projedná organizace způsob úhrady úbytku příjmů se zřizovatelem.

a) dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince,

b) vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám,

c) převod základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu,⁷)

d) převod příjmů z hospodářské činnosti,

e) převod prostředků na výplatu mezd, ostatních odměn za práci a náhrad mezd (dále jen „mzdy“) za běžný rok včetně cestovného vypláceného současně se mzdou. Nevyčerpané prostředky po výplatě mezd odvede rozpočtová organizace ihned po výplatním termínu pro mzdy za běžný rok na svůj příjmový účet,

f) dodatkové výdaje na investice hrazené na vrub rozpočtu obcí nebo okresních úřadů.

a) investice hrazené ze státního rozpočtu republiky,

b) geologické práce hrazené ze státního rozpočtu republiky,

c) řešení rozpracovaných státních úkolů a nových projektů vědy a výzkumu.

(1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet republiky podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu.

(5) Při nerealizování projektové dokumentace, popřípadě při trvalém zastavení investice může ministerstvo financí uložit rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povinnost vrátit prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu republiky na tuto investici. K odpisu nákladů na trvale zastavené investice, popřípadě na nerealizované projektové dokumentace, financované zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu republiky, je třeba schválení ministerstva financí.

(6) Ve prospěch státního rozpočtu republiky na běžný rozpočtový rok zúčtuje orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu ze svého příjmového účtu nahodilé příjmy za předané výsledky geologického výzkumu, vyhledávacího a předběžného průzkumu. Výši úplat za předané výsledky u jednotlivých úkolů stanoví orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu. Výše úplat nesmí být nižší než náklady za předběžný průzkum. Úhrada těžebními organizacemi na příjmový účet orgánu státní správy pro oblast geologického průzkumu musí být provedena nejpozději do 30 dnů od převzetí ložiska.