(1) Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.

(2) Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“) jako domnělou oprávněnou osobu.

(3) Na základě žádosti domnělé oprávněné osoby pozemkový úřad svým rozhodnutím může uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá oprávněná osoba:

a) předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,

b) prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitostí mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,

c) prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.

(4) Nárok podle odstavce 3 je možno uznat, neuplatnila-li nárok jiná oprávněná osoba, která pozbyla věci dříve, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělá oprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.

(5) Jestliže pozemkový úřad neuzná nárok podle odstavce 3, odkáže domnělou oprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělá oprávněná osoba oprávněnou osobou, soud spojí.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 12. 7. 2000, sp. zn. 22 Ca 327/99, a rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně, okresního pozemkového úřadu, ze dne 31. 5. 1999, č.…

  • Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 1995, č. j. 10 Ca 243/95-15, se zrušuje.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni se odmítá. Soud potvrdil, že námitka promlčení uplatněná žalovanými není v rozporu s dobrými mravy, jelikož žalobkyn…

  • I. Jestliže se žalobce domáhá obnovy pravomocně ukončeného správního řízení s poukazem na následně vydaný rozsudek civilního odvolacího soudu, z jehož odůvodnění dovozuje existenci nových skutkových o…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem se odmítá. Soud potvrdil, že na pozemcích nabytých žalovanou se nachází národní přírodní rezervace Jezerka,

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce Ing. M. J. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové se zamítá. Žalobce nebyl shledán oprávněnou osobou k uplatnění restitučního nároku podle zákona č.…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta žaloba na určení oprávněné osoby k uplatnění nároku na vydání pozemků podle zákona o půdě, se od…

Zobrazit všech 60 rozhodnutí →