II. Hodnocení odborné způsobilosti
(a) Hodnocení školního vzdělání
1) Pro výkon pracovních činností uvedených v zásadách se určuje školní vzdělání získané
2) Stupeň školního vzdělání je pro jednotlivé tarifní třídy určen pracovními charakteristikami činností a kvalifikačními požadavky pro jednotlivé funkce.
3) Za vysokoškolské vzdělání (VŠ) se považuje vzdělání na vysokých školách uvedených v obecně závazných právních předpisech.6)
4) Za úplné střední vzdělání (ÚS) se považuje absolvování střední školy zakončené maturitní zkouškou.
5) Za střední odborné vzdělání (SO) se považuje absolvování odborné školy (bez maturitní zkoušky).
6) Za základní vzdělání (Z) se považuje absolvování všech tříd povinné školní docházky.
7) Vzdělání získané v zahraničí se uznává v rámci příslušných mezinárodních dohod a platných předpisů ministerstev školství o nostrifikaci maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů.
8) Stupeň nabytého školního vzdělání uznávaný podle dosavadních mzdových předpisů se pro účely odměňování uznává.
9) Neukončené vzdělání na škole kteréhokoliv stupně a typu se nehodnotí.
10) Pokud příslušník nesplňuje kvalifikační předpoklady, lze ho zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo řídící funkce pouze na dobu určitou, nejdéle na dva roky. Příslušníka staršího 50 let (ženu starší 45 let), který nesplňuje stupeň, popř. i směr vzdělání a dlouhodobým výkonem pracovní činnosti v celní správě prokázal vysokou odbornost, lze zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo do řídící funkce i na dobu delší než dva roky.
11) Obdobně lze postupovat i v případě, že příslušník mladší 50 let (žena 45 let) v době, po kterou je výjimečně zařazen do tarifní třídy nebo řídící funkce, pro níž nesplňuje předpoklad stupně nebo zaměření vzdělání, zahájil studium, jehož absolvováním si tento předpoklad doplní. Doba tohoto výjimečného zařazení je však podmíněna plněním studijního plánu.
a) na vysokých školách zejména právního nebo ekonomického směru,
b) na střední škole ekonomického nebo technického směru nebo gymnaziu.
(b) Hodnocení celního vzdělání
1) Základní příprava je povinná pro všechny příslušníky a zakončuje se pohovorem v 1. stupni celního vzdělávání a vydáním kvalifikačního výkazu.
2) V 1. stupni celního vzdělávání se ověřují předpoklady příslušníka pro výkon práce v celní správě.
3) Za nižší celní zkoušku (NCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 2. stupně celního vzdělávání v základním celním kursu.
4) Nižší celní zkouškou se ověřují teoretické vědomosti a praktické dovednosti příslušníků zejména pro výkon služby v celní stráži. Je povinná pro všechny příslušníky a podmínkou pro jmenování do hodnosti celní strážmistr. NCZ musí být složena ve stanoveném termínu.
5) Za odbornou celní zkoušku (OCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 3. stupně celního vzdělávání v odborném celním kursu.
6) Odbornou celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků v plném rozsahu potřeby výkonu celní služby na kterémkoliv útvaru celní správy. Odborná celní zkouška je podmínkou pro povyšování do hodnosti celního asistenta a vyšších hodností.
7) Za vyšší celní zkoušku (VCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 4. stupně celního vzdělávání ve vyšším celním kursu.
8) Vyšší celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků jak z oblasti celní problematiky, tak i znalosti z jiných oborů potřebné pro výkon mimořádně náročných činností v celní správě. Je povinná pro příslušníky v řídících funkcích pořadových čísel 2 až 5 a 10 až 32 a podmínkou pro povýšení do hodnosti vrchní celní inspektor a vyšších.
9) Atestací se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků z oboru specializované činnosti požadované pro výkon práce nebo řídící funkce. Znalosti pro atestaci se získávají studiem ve vzdělávacích institucích s odbornou specializací.
10) Potřebná úroveň odborných znalostí, která je součástí kvalifikačních požadavků stanovených pro platový postup, se zjišťuje prověřováním těchto znalostí.
11) Potřebná úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků je součástí kvalifikačních požadavků.
12) Úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků se prokazuje pravidelným ověřováním teoretických a praktických znalostí.
13) Dovednosti při zacházení s kontrolní, spojovou a organizační technikou se prokazují osvědčením o absolvování kursů pro přípravu specialistů.
(c) Hodnocení odborné praxe
1) Odbornou praxí se rozumí doba, po kterou pracovník získává znalosti a zkušenosti výkonem činností požadovaných pro práci, do které je zařazen.
2) Do odborné praxe se započítává:
3) Do odborné praxe se příslušníku započítává prokázaná doba úspěšně ukončeného denního studia na vysoké škole požadovaného směru, a to nejvýše 5 let. Tato doba se započítává pouze v případech, kdy je příslušník zařazen do řídící funkce nebo tarifní třídy, kde není stanoven kvalifikační požadavek vysoké školy. Studium se považuje za ukončené dnem uvedeným v diplomu, popř. na vysvědčení o poslední státní závěrečné zkoušce.
4) Do odborné praxe se nezapočítává doba
5) Do odborné praxe se započítává jen doložená doba činnosti (jiná doba), kterou příslušník prokazuje zejména:
6) Zápočet se provádí vždy k 31. prosinci předchozího roku.
7) Zápočet se provádí na roky, měsíce a dny. Měsíce se počítají po 30 dnech. V případech, kdy celkový zápočet dní není celé číslo, zaokrouhluje se směrem nahoru.
8) Dodatečně prokázaná doba praxe se započte s účinností od prvního dne měsíce následujícího po dni prokázání.
9) Při souběhu několika dob rozhodných pro započtení předchozí praxe se započte doba pro příslušníka nejvýhodnější.
a) studia nebo učebního poměru s výjimkou ustanovení odstavce 3,
a) potvrzením o zaměstnání, v němž je uveden druh vykonávané práce,
a) plně
1. doba prokázaného pracovního poměru v celní správě (včetně bývalé finanční stráže) bez ohledu na druh vykonávané práce,
2. doba základní a náhradní vojenské služby v čs. armádě bez ohledu na to, zda ji vykonával příslušník, který byl v pracovním poměru, nebo ne; nezapočítává se doba, o níž byla tato doba prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,
3. doba strávená účastí v národním odboji v rozsahu stanoveném zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození,
4. doba pracovního poměru u jiné organizace, ve které vykonával práci příbuznou práci, kterou bude vykonávat v celní správě;
b) po kterou nebyl příslušník v pracovním nebo služebním poměru,
b) propouštěcím rozkazem ze služebního poměru,
b) jednou polovinou
1. doba pracovního nebo služebního poměru u jiných organizací, než uvedených v odstavci 2 písm. a) bod 4., nebo členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah,
3. doba činnosti osob samostatně výdělečně činných.
c) osvědčením vystaveným podle obecně závazných právních předpisů,
c) po kterou byl příslušník činný pouze na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
d) dokladem o pracovní činnosti v době okupace (např. pracovní knížka),
d) pracovního poměru, služebního poměru, členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah, a činnosti osob samostatně výdělečně činných, kterou příslušník nedoložil předepsaným způsobem.
e) vojenskou knížkou,
f) rodným listem dítěte,
g) diplomem nebo vysvědčením o státní závěrečné zkoušce nebo vysvědčením o maturitní zkoušce nebo výučním listem.