(c) S výhradou odstavců (d) a (e) se za „národní patentové doklady“ považují:

(i) patenty vydané v roce 1920 a po tomto roce Francií, dřívějším Reichspatentamtem v Německu, Japonskem, Sovětským svazem, Švýcarskem (pouze ve francouzštině nebo němčině), Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Spojenými státy americkými;

(ii) patenty vydané Spolkovou republikou Německo;

(iii) případné patentové přihlášky zveřejněné v roce 1920 a po tomto roce v zemích uvedených v bodech (i) a (ii);

(iv) autorská osvědčení na vynález vydaná Sovětským svazem;

(v) osvědčení o užitných vzorech vydaná Francií a zveřejněné přihlášky na tato osvědčení;

(vi) patenty vydané všemi ostatními zeměmi a patentové přihlášky zveřejněné v těchto zemích po roce 1920, pokud jsou v angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině a neuplatňuje se v nich priorita, ledaže národní úřad příslušné země vytřídí tyto doklady a dá je k dispozici každému orgánu pro mezinárodní rešerši.