POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY

POVINNOSTI POLICISTY
Povinnosti při služebních zákrocích, služebních úkonech a ostatní služební činnosti

(1) Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů, jakož i při ostatní služební činnosti je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, služebním úkonem nebo jinou služební činností, pokud to okolnosti dovolují.

(2) Policista je povinen při provádění služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.

(3) Má-li být provedena osobní prohlídka (včetně zavazadel) u ženy, má tato právo požádat, aby tuto prohlídku vykonala policistka, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok.

(1) Policista je povinen ve službě provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

(2) Policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav a není pod vlivem léku nebo jiných látek, které by snižovaly jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok v mezích tohoto zákona, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.

a) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

b) tomu brání důležitý zájem služby.

(1) Policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje

a) operativní činnost, včetně používání operativních prostředků,

b) pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,

c) služební zákrok pod jednotným velením,

d) bezpečnost chráněných osob,

e) leteckou činnost,

f) šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,

g) pyrotechnické práce,

h) služební zákrok, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.

(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.

(3) Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru policejního sboru.

(1) Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti dovolují, použít odpovídající výzvy.

(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije policista před výzvou slov „Jménem zákona!“.

(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.

(4) Kdo neuposlechne výzvy zakročujícího policisty, může být postižen podle zvláštního zákona.⁶)

(1) Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policejnímu sboru, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.

(2) Příslušnost k policejnímu sboru prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením „policie“.

(3) Ústním prohlášením „policie“ prokazuje policista svou příslušnost k policejnímu sboru pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.

OPRÁVNĚNÍ POLICISTY

(1) Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupků a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se v přiměřené lhůtě dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení. Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.

(2) Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4 a podat základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.

(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje policejní sbor.

(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na útvar policejního sboru k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(9) Protokol o podání vysvětlení musí být sepsán s osobou ihned po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.

(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popřípadě přechodného pobytu osoby.

(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu
aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.

a) přistiženou při spáchání přestupku,

b) od které je požadováno vysvětlení podle § 14 odst. 1,

c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,

d) která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,

(3) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) policista dále přestupek vyřídí podle zvláštního zákona¹) a osobu propustí.

(4) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) policista osobu po podání vysvětlení podle § 14 odst. 1 propustí.

(5) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) nebo d) policista osobu ihned propustí, jestliže se nejedná o osobu hledanou nebo pohřešovanou. V opačném případě osobu hledanou pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu neprodleně předá vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a u osoby pohřešované vyrozumí toho, kdo pohřešování této osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.

(6) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovouto osobu předvést na útvar policejního sboru k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti postupuje policista přiměřeně podle odstavců 3, 4 a 5.

(7) Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 6 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je zejména snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Osoba je povinna provedení nezbytných služebních úkonů strpět.

(8) Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.

(9) O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.

(1) Policista je oprávněn za účelem provedení služebních úkonů zajistit osobu, která

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví své anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek a po marné výzvě od takového jednání neupustí,

b) se pokusila při předvedení podle § 14 odst. 8 a § 15 odst. 6 o útěk,

c) byla přistižena při spáchání trestného činu,

d) byla přistižena při spáchání přestupku, a v protiprávním jednání pokračuje anebo maří řádné objasnění věci,

e) se chová na útvaru policejního sboru násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí zařízení nebo majetek policejního sboru, a po marné výzvě od takového jednání neupustí,

f) na základě kriminalisticky doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.

(2) Pominou-li důvody zajištění a policista nepředá zajištěnou osobu vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu, je povinen ji ihned propustit.

(3) Osoba může být zajištěna jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) Po zajištění osoby je policista povinen na její žádost vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 14 odst. 3, popřípadě osobu z jejího pracoviště. Jde-li o vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby.

(5) O zajištění osoby sepíše policista úřední záznam.

(1) Policista je oprávněn zajistit osobu,
a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.

a) která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna⁷) nebo

b) o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení

(2) Zajištění osoby podle odstavce 1 může trvat nejdéle 30 dnů.

(1) Policista je oprávněn osobu zajištěnou podle § 16 umístit do cely policejního zajištění (dále jen „cela zajištění“).

(2) Policista je dále oprávněn umístit do cely zajištění i osobu, která

a) byla zadržena,⁸)

b) byla zatčena na základě příkazu k zatčení,⁸)

c) byla policistou převzata k provedení procesních úkonů z vazby vykonávané ve věznici nebo z výkonu trestu odnětí svobody,

d) má být dodána do vazby nebo do výkonu trestu odnětí svobody,⁸)

e) byla zajištěna podle § 17 z důvodu vyhoštění.

(3) Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely zajištění jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění do protialkoholní záchytné stanice nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení.⁹)

(4) Podmínky pro rozmísťování zajištěných osob do cel zajištění, jejich práva a povinnosti, zdravotní zabezpečení, povinnosti a oprávnění policistů vykonávajících ostrahu cel zajištění a další podrobnosti stanoví zvláštní zákon.¹⁰)

(1) Osobě, která se chová násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru policejního sboru, může být připoutána pouze k předmětu k tomu účelu určenému.

(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude umístěna v cele zajištění, nejdéle však dvě hodiny; přitom musí být osobě umožněno sedět.

(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše policista úřední záznam.

(1) Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předvedená nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň,¹¹) jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.

(2) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví policista osobě potvrzení o odebrání zbraně.

(1) Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti a podobně držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumí zejména výbušniny, výbušné předměty, drogy, jedy, padělky peněz, známek a cenných papírů.

(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou bližší podrobnosti o oprávnění uvedeném v odstavci 1.

(1) Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů uvedených v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiných trestných činu, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a při pátrání po těchto pachatelích a věcech pocházejících nebo souvisejících s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.

(2) Prohlídka dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem, než je uveden v odstavci 1.

(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista zařazený ve službě cizinecké a pohraniční policie oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.

(2) Takovou věcí se podle odstavce 1 rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné službě nebo Sboru hradní policie oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních prostředků a objektů nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby. Nedotknutelnost obydlí je přitom oprávněn omezit jen v nezbytně nutné míře.

(2) Prohlídku osob podle odstavce 1 je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Prohlídka objektů, zavazadel, věcí a dopravních prostředků podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby, anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn, hrozí-li nebezpečí z prodlení, otevřít byt nebo jiné uzavřené prostory (dále jen „byt“), vstoupit do nich a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

(2) Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá.

(3) K provedení služebních zákroků nebo jiných opatření podle odstavce 1 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen život, hrozí-li výbuch nebo jiné stejně závažné nebezpečí.

(4) Po provedení služebního zákroku nebo jiného opatření podle odstavce 1 policista neprodleně vyrozumí uživatele bytu a zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(5) Otevření bytu nesmí sledovat jiný zájem než ochranu života nebo zdraví osob, ochranu majetku, ochranu práv a svobod druhých a nebo odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti.

(6) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.

(1) Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí¹²) nebo může být zabrána.¹³)

(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci.

(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí¹²) nebo zabrání věci,¹³) je policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil příslušnému správnímu orgánu, který o přestupku rozhoduje.

OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNÍCH PROSTŘEDKŮ
Operativní technika a povolení k jejímu použití

(1) Při odhalování trestné činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) a při plnění úkolů podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) (dále jen „odhalování trestné činnosti“) je Federální policejní sbor oprávněn použít operativní prostředky, jimiž jsou

a) operativní technika,

b) osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru,

c) krycí doklady,

d) sledování.

(2) Operativní prostředky mohou být používány pouze v souladu s tímto zákonem za účelem získání informací důležitých k odhalení trestné činnosti uvedené v odstavci 1 a zjištění jejích pachatelů.

(3) Federální policejní sbor je povinen zabezpečit ochranu operativních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů

(1) Operativní techniku může Federální policejní sbor použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití operativní techniky (dále jen „povolení“) vydaného prokurátorem a pouze v případech, kdy odhalování trestné činnosti podle § 30 odst. 1 a zjišťování jejích pachatelů je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené.

(2) Použití operativní techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovního tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být operativní technika použita, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní má být pořizován zvukový záznam,

b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování trestné činnosti, pro níž je použití operativní techniky vyžadováno,

c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a), včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku,

d) důvody k použití operativní techniky.

(1) Povolení vydávají

a) generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo prokurátoři jím určeni,

b) prokurátoři prokuratur v České republice a ve Slovenské republice, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s generálním prokurátorem příslušné republiky.

(2) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(3) Prokurátor stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. V takovém případě platí obdobně § 32, 33 a odstavce 1 a 2.

(1) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(2) V průběhu používání operativní techniky je Federální policejní sbor povinen soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití. Jestliže tyto důvody pominou, je Federální policejní sbor povinen použití operativní techniky bezodkladně ukončit.

(3) O ukončení používání operativní techniky informuje Federální policejní sbor prokurátora, který povolení vydal.

(4) Informace získané použitím operativní techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze v souladu s § 30 odst. 1.

(1) Osobou jednající ve prospěch Federálního policejního sboru se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje informace a služby Federálnímu policejnímu sboru při odhalování trestné činnosti.

(2) Federální policejní sbor může vést evidenci osob jednajících v jeho prospěch pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů.

(3) Na osoby uvedené v odstavci 1 se po dobu plnění jednotlivých úkolů vztahuje ustanovení § 69 tohoto zákona.

(1) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti policisty Federálního policejního sboru, který plní úkoly při odhalování trestné činnosti. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.

(2) Krycí doklady vydává Federální policejní sbor jen na základě rozhodnutí ředitele.

(3) Federální policejní sbor vede evidenci krycích dokladů. Údaje z této evidence předává Federální bezpečnostní informační službě.¹⁴)

(1) Federální policejní sbor uchovává údaje ve svých evidencích a využívá je při odhalování trestné činnosti podle § 30 odst. 1.

(2) Údaje o chování nezletilých mladších 15 let nesmí být ukládány do evidencí. Údaje o chování nezletilých starších 15 let musejí být po dvou letech od uložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech zničeny, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim Federální policejní sbor získal další poznatky o trestné činnosti podle § 30 odst. 1.

(3) Federální policejní sbor je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.

(1) Kontrolu použití operativní techniky vykonává Federální shromáždění, které k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá ze šesti poslanců příslušných výborů Federálního shromáždění.

(2) Kontrolní orgán je oprávněn řediteli Federálního policejního sboru nařídit, aby ukončil použití operativní techniky, které přesahuje působnost Federálního policejního sboru vymezenou v § 30.

POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b) slzotvorné prostředky,

c) obušek,

ch) úder střelnou zbraní,

d) pouta,

e) služební pes,

f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,

g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,

h) zásahová výbuška,

i) hrozba namířenou střelnou zbraní,

j) varovný výstřel do vzduchu.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(1) Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek je policista oprávněn použít, aby

a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b) zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c) předvedl, zajistil, zatkl, zadržel nebo dodal do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby osobu, která klade aktivní odpor,

d) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných a střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán.

(2) Hmaty a chvaty sebeobrany, které neohrozí zdraví nebo život osoby, je policista oprávněn použít, aby předvedl, zajistil, zatkl, zadržel nebo dodal do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby osobu, která klade pasivní odpor.

a) ke spoutání zajištěné, zadržené, zatčené osoby nebo osoby, která má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby a klade aktivní odpor nebo napadá jiné osoby nebo policistu anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,

b) ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných, zajištěných, zadržených nebo zatčených osob anebo osob, které mají být dodány do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby za podmínek uvedených v písmenu a),

c) při provádění služebních úkonů nebo procesních úkonů s osobami zajištěnými, zadrženými, zatčenými nebo osobami, které jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, jestliže se chovají násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí majetek.

(1) Služebního psa je policista oprávněn použít,

a) aby zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b) aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,

d) k pronásledování osoby, která se v blízkosti státních hranic po marné výzvě nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jiným způsobem zadržena,

e) k pronásledování osoby, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby,

f) aby donutil ukrývající se osobu, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby, k opuštění úkrytu.

(2) Policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu osoby vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.

(1) Zastavovací pás je policista oprávněn použít k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů¹⁵) nezastaví, jestliže je

a) bezohlednou jízdou ohrožen život, zdraví nebo majetek,

b) důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé některého ze zvlášť závažného úmyslného trestného činu uvedeného v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo věci pocházející z této trestné činnosti,

c) důvodné podezření, že se pokusí o násilný přejezd státních hranic.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může policista použít k zastavení takového vozidla i jiné prostředky, zejména služební vozidlo, povoz, stavební mechanismy apod.

a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby,

b) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,

c) překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.

(1) Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech,

a) aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,

d) aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

e) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů¹⁵) nezastaví,

f) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů¹⁵) nezastaví,

g) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,

h) aby zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.

(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.

(3) Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(4) Před použitím zbraně je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Před použitím střelné zbraně je policista povinen použit též varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

(1) Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(1) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu s tímto zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.

(4) Použije-li policista donucovacích prostředků nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu útvaru Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.

OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ SPECIÁLNÍCH DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A SPECIÁLNÍCH ZBRANÍ

(1) Speciální donucovací prostředky jsou

a) dočasně zneschopňující prostředky,

b) speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně,

c) speciální úderné prostředky.

(2) Speciální zbraně jsou

a) odstřelovací puška,

b) broková zbraň,

c) zbraň s tlumičem zvuku,

d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle,

e) výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo,

f) mechanické střelné zbraně,

g) speciálně upravené střelné zbraně.

ZÁKROKY SLUŽBY RYCHLÉHO NASAZENÍ

(1) Služba rychlého nasazení provádí služební zákroky proti

a) teroristům,

b) únoscům osob a dopravních prostředků,

c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.

(2) Službu rychlého nasazení je možno nasadit i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod, průmyslových havárií.

(3) O nasazení policistů služby rychlého nasazení ke služebním zákrokům a k záchranným akcím rozhoduje ministr vnitra.

(1) Zákroky policistů služby rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením.

(2) Při služebních zákrocích pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně velitel zakročující jednotky. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být uchována na zvukovém nebo písemném záznamu. Ustanovení § 57 platí obdobně.

(3) Na velitele zakročující jednotku, který rozhodl o použití donucovacích prostředků nebo zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití donucovacích prostředků nebo zbraně policisté.