SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC
Ukládání kázeňských trestů

(1) Policista je povinen

a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy nadřízených, pokud byl s nimi řádně seznámen,

b) vykonávat řádně službu,

c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,

d) dodržovat při výkonu služby pravidla služební zdvořilosti,

e) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.

(2) Výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru může policista vykonávat jen se souhlasem služebního orgánu. To platí obdobně o činnosti policisty v orgánech společností zabývajících se výdělečnou činností.

(3) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému. V těchto případech se pořídí písemný záznam.

a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,

b) zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě vycvičeni a vyškoleni,

c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

(1) Kázeňskými odměnami jsou:

a) peněžitý dar,

b) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.

(2) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, který má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní zákon.⁶)

(1) Kázeňskými tresty jsou:

a) písemná důtka,

b) snížení tarifního platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se policista dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,

c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,

d) zákaz činnosti,

e) propadnutí věci.

(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.

(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.⁷) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení tarifního platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze policistovi uložit zákaz výkonu funkce.

(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil.

(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat důkazy.

(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír.⁸)

(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.

(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodne služební orgán též o nároku na náhradu škody.

(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský přestupek prominut.

(3) Kázeňské tresty promíjí ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.

(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

(2) Nadřízený (§ 26) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.

a) rozhodování, zda jednání policisty má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,

b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

d) určování osoby blízké,

e) zjišťování výše způsobené škody.