(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem, který je devizovým cizozemcem na takovém způsobu a výši odměny, jak je obvyklá ve státu jeho bydliště nebo sídla anebo jak je obvykle požadována za obdobnou odbornou pomoc v cizině.

(2) Je-li předmětem řízení nárok na zaplacení v cizí měně a nebrání-li tomu zvláštní předpisy,²) může být odměna patentového zástupce sjednána i v této měně.

(3) K dohodě podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se přiznává jiné fyzické či právnické osobě; na to je patentový zástupce povinen klienta upozornit.