PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU A ZÚČTOVÁNÍ
Zřizování, vedení a zrušení účtů
Bezhotovostní platební styk
Hotovostní platební styk
Provádění platebního styku a zúčtování na účtech
Úročení účtů

(1) Za účelem provádění platebního styku a zúčtování zřizují banky na základě smlouvy o účtu fyzickým a právnickým osobám (dále jen „klient“) účty. Smlouva o účtu musí mít písemnou formu. Za písemnou smlouvu se považuje i písemný souhlas klienta s podmínkami vedení účtu vydanými bankou.

(2) Banka při zřízení účtu požaduje doklady osvědčující vznik právnické osoby nebo prokázání totožnosti fyzické osoby, podpisový vzor osob oprávněných disponovat s peněžními prostředky na účtě, popřípadě další doklady.

(3) Při zřízení účtu oznámí banka písemně klientovi bankovní spojení (§ 16 odst. 2) a název účtu s údajem, ke kterému dni se účet zřizuje.

(1) Banka dohodne ve smlouvě o účtu s klientem podmínky zrušení účtu. Banka nemůže sjednat výpovědní lhůtu kratší než jeden kalendářní měsíc.

(2) Zrušení účtu s údajem, ke kterému dni je účet zrušen, oznamuje banka klientovi písemně.

a) jednorázového nebo trvalého příkazu k zúčtování; příkaz k zúčtování vyhotovuje plátce formou příkazu k úhradě nebo příjemce formou příkazu k inkasu v případech stanovených v § 5 odst. 2,

b) šeku k zúčtování,

c) bankovní platební karty (§ 24).

(1) Jednorázovým příkazem k úhradě provádí klient úhrady jakýchkoliv plateb.

(2) Jednorázovým příkazem k inkasu se provádějí výběry částek

a) přiznaných pravomocným a vykonatelným rozhodnutím příslušného státního orgánu,

b) u kterých je tento způsob placení stanoven právními předpisy,³)

c) u kterých byl tento způsob placení dohodnut mezi plátcem a jeho bankou.

(1) K zúčtování plateb uskutečněných prostřednictvím šeků a bankovních platebních karet vyhotovuje příjemce platby jednorázový příkaz k inkasu. K zúčtování plateb uskutečněných prostřednictvím směnek se vyhotovuje jednorázový příkaz k úhradě nebo k inkasu.

(2) Příjemce šeku je povinen ověřit totožnost jeho předložitele. U bankovní platební karty se postupuje podle § 29 odst. 2.

(1) Trvalými příkazy k úhradě se provádějí

a) opakující se platby pro stejného příjemce splatné v určitém termínu,

b) pravidelné převody do určité výše nebo limitu zůstatku na účtě nebo celého jeho zůstatku.

(2) Platby uvedené v odstavci 1 písm. a) mohou být prováděny i trvalým příkazem k inkasu, jestliže byl tento způsob placení dohodnut mezi plátcem a jeho bankou.

(3) Trvalý příkaz k úhradě nebo k inkasu je možno předložit bance jen písemnou formou.

a) přímým předáním hotovosti,

b) složením hotovosti k převodu peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce pokladním dokladem banky,

c) složením hotovosti k výplatě částky v hotovosti pokladním dokladem banky,

d) poukazem peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě částky v hotovosti pokladním dokladem banky,

e) šekem vystaveným k výplatě částky v hotovosti (pokladní šek),

f) výběrem hotovosti pokladním dokladem banky,

g) bankovní platební kartou.

(1) Klient skládá hotovosti ve prospěch svého účtu, popřípadě ve prospěch účtu jiného příjemce za podmínek stanovených bankou, která vede jeho účet.

(2) Jako součást tržeb skládaných v hotovosti mohou být předkládány bance písemné příkazy k inkasu plateb přijatých od klientů prostřednictvím šeků k zúčtování a bankovních platebních karet.

(1) Klient vybírá hotovosti ze svého účtu zpravidla u banky, která vede jeho účet, popřípadě u jiné banky za podmínek stanovených smlouvou. Banka je povinna informovat klienta, jehož účet vede, u kterých bank může vybírat hotovosti.

(2) Doklady banky určené k vybírání hotovosti uvedené v § 9 písm. e), f) musí být opatřeny podpisem oprávněné osoby a u právnické osoby i jejím označením. Banka požaduje, aby klient při vybírání hotovosti prokázal svoji totožnost a potvrdil příjem částky svým podpisem na dokladu.

a) jestliže je k tomu předem zmocněna písemnou smlouvou s klientem, jehož účet vede,

b) na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí příslušného státního orgánu,

c) k úhradě odměn a skutečných výloh za poskytnuté peněžní služby.⁴)

(1) Klient předkládá příkazy k zúčtování [§ 4 písm. a)] bance, která vede jeho účet, pokud se banka plátce s bankou příjemce nedohodnou jinak. Banka, která vede účet klienta, je povinna jej upozornit na takovou dohodu.

(2) Klient předkládá bance příkazy k zúčtování formou

a) technických nosičů dat předávaných fyzicky na kompatibilním médiu nebo dálkovým přenosem dat, a to na základě předem uzavřené písemné smlouvy s bankou,

b) písemných příkazů.

(1) Písemné příkazy k zúčtování předkládá klient na tiskopisech určených bankou a podepsaných v souladu s podpisovými vzory.

(2) U příkazů k zúčtování předávaných na technických nosičích dat nebo dálkovým přenosem dat může být podpis nahrazen kódem stanoveným v dohodě s bankou.

(1) Banka na požádání klienta dohodnutým způsobem potvrdí převzetí příkazu k zúčtování.

(2) Klient je oprávněn požádat banku o potvrzení kopie provedeného příkazu k zúčtování; banka je povinna mu tuto službu poskytnout, jedná-li se o zaplacení poplatku pro účely zahájení řízení příslušného státního orgánu.

(1) Klient uvádí na příkazech k zúčtování tyto povinné náležitosti:

a) bankovní spojení plátce,

b) bankovní spojení příjemce,

c) částku,

d) označení měny, pokud se nejedná o platbu v československých korunách,

e) konstantní symbol (charakter platby),

f) podpis (kód); u právnické osoby označení příkazce,

g) datum vystavení.

(2) Bankovním spojením se pro účely této vyhlášky rozumí číslo účtu a identifikační kód banky, popřípadě označení klienta a identifikační kód banky. Banka je povinna seznámit klienty, jejichž účty vede, se svým identifikačním kódem.

(3) Klient může uvádět na příkazech k zúčtování:

a) datum splatnosti,

b) variabilní symbol (zprávu pro příjemce platby).

(4) Klient může se souhlasem banky uvádět na příkazech k zúčtování tyto další náležitosti:

a) specifický symbol (zúčtovací údaj),

b) doplňující údaj.

(5) Konstantní symbol, variabilní symbol a specifický symbol jsou vždy číselné údaje a obsahují nejvýše 10 znaků. Konstantní symboly se uvádějí na příkazech k zúčtování v souladu s přílohou vyhlášky.

(1) Banka je povinna odepsat peněžní prostředky z účtu klienta v den určený klientem (splatnost), byl-li příkaz k zúčtování předložen alespoň dva pracovní dny před splatností, není-li dohodnuta jiná lhůta. Jestliže nebyla lhůta k předložení příkazu k zúčtování dodržena, nebo, není-li den splatnosti určen, je banka povinna odepsat peněžní prostředky z účtu klienta nejpozději druhý pracovní den po dni převzetí příkazu k zúčtování nebo v dohodnuté lhůtě.

(2) Banka je povinna připsat peněžní prostředky na účet klienta nejpozději následující pracovní den po dni, kdy obdržela peněžní prostředky a nutné podklady k jejich zúčtování od banky plátce.

(3) Odepsání peněžních prostředků z účtu a jejich připsání na účet se z hlediska počítání lhůt považují za samostatná zúčtování.

(4) Uvede-li klient na příkazu k zúčtování jako den splatnosti den pracovního klidu nebo volna,⁵) zúčtuje banka proveditelný příkaz následující pracovní den.