USTANOVENÍ O BANKOVNÍCH PLATEBNÍCH KARTÁCH

(1) Bankovní platební karta (dále jen „platební karta“), kterou se provádějí bezhotovostní platby a výběry hotovostí prostřednictvím účtu vedeného u banky, je platební prostředek, jehož fyzikální charakteristiky včetně materiálu, konstrukce, vlastností a rozměrů musí být v souladu s mezinárodními technickými normami vydávanými Mezinárodní organizací pro normalizaci (normy ISO).

(2) Platební karta musí obsahovat tyto náležitosti:

(3) Platební karty podle odstavce 1 jsou oprávněny vydávat jen banky.

(1) Klient může požádat o vydání platební karty banku, která vede jeho účet. Banka může vydat k jednomu účtu několik platebních karet, a to pro majitele účtu a osoby, které zmocnil k disponování s peněžními prostředky na účtě.

(2) Banka je povinna seznámit předem klienta s podmínkami vydávání a používání platebních karet, zejména s rozsahem a způsobem provádění platebních operací prostřednictvím platební karty, dobou její platnosti, výší, do jaké mohou být platební operace prostřednictvím platební karty uskutečňovány. O vydání a používání platební karty uzavře banka s klientem smlouvu.

(1) Za konečnou úpravu platební karty včetně údajů týkajících se jejího držitele odpovídá banka vydávající platební kartu.

(2) Údaje obsažené v záznamu dat na platební kartě jsou předmětem utajení před nepovolanými osobami a banka je povinna zabezpečit je před zneužitím.

(1) Platební karta je majetkem banky, která ji vydala a která je oprávněna v případech stanovených touto vyhláškou (§ 30) nebo smlouvou požadovat na držiteli platební karty její vrácení.

(2) Platební karty, které byly vráceny nebo staženy z oběhu, je banka, která je vydala, povinna znehodnotit.

(1) Banka může vázat používání platební karty na správnou volbu osobního identifikačního kódu nebo na prokázání totožnosti předložitele, popřípadě na jeho podpis. Osobní identifikační kód musí být zabezpečen před prozrazením a před zneužitím.

(2) Příjemci plateb prováděných prostřednictvím platebních karet jsou povinni u platebních karet, jejichž používání je vázáno na prokázání totožnosti předložitele, nebo jeho podpis, ověřit totožnost předložitele, popřípadě ověřit, zda jeho podpis odpovídá podpisu na platební kartě.

(3) Banka, která vydává platební karty, může dohodnout s příjemci plateb prováděných prostřednictvím platebních karet další podmínky. Za dohodu se považuje i přijímání platebních karet nebo umožnění výběru peněžní částky v hotovosti platební kartou při dodržení podmínek stanovených bankou, která platební kartu vydala.

(1) Banky si mohou vzájemně sdělovat údaje o ztracených, odcizených a zneužitých platebních kartách a vést jejich evidenci.

(2) Jestliže držitel platební karty provede platbu nebo výběr hotovosti prostřednictvím platební karty ve výši, která není kryta zůstatkem na účtě, může banka zakázat používání takové platební karty, požadovat její vrácení a zařadit ji do evidence podle odstavce 1.

a) označení vydavatele platební karty,

b) jméno držitele platební karty, popřípadě identifikaci držitele platební karty (např. rodné číslo, podpis),

c) číslo platební karty,

d) platnost platební karty,

e) záznam dat (magnetický proužek, mikročip, optický nebo jiný speciální záznam).