(1) Základním úkolem léčebných zařízení a hygienických stanic je poskytovat obyvatelstvu zdravotní péči a služby v souladu s koncepcemi příslušných medicínských oborů v oborech uvedených ve statutu, a to na dosud závazně stanoveném území,³) popřípadě vykonávat na svěřeném úseku státní správu.

(2) Změnu dosud závazně stanoveného spádového území, na němž léčebná zařízení a hygienické stanice plní své úkoly, stanoví, po projednání se zdravotnickými zařízeními, okresními úřady a obcemi, ministerstvo.

(3) Léčebná zařízení a hygienické stanice mohou provádět podle zásad stanovených ministerstvem a na základě dohod s tuzemskými nebo zahraničními specializovanými organizacemi, Státním ústavem pro kontrolu léčiv klinické hodnocení účinků léků a nové zdravotnické techniky.

(4) Léčebná zařízení a hygienické stanice mohou na základě dohod s ostatními zdravotnickými zařízeními převzít plnění jejich úkolů ve zdravotnických službách, poskytovat jim konsiliární služby a při dostatečném materiálním a personálním zajištění převzít i péči o určité skupiny nemocných.

(5) Léčebná zařízení a hygienické stanice poskytují na základě dohod uzavřených s univerzitami, lékařskými a farmaceutickými fakultami, Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, Institutem pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků a dalšími výchovně vzdělávacími zařízeními či organizacemi (dále jen „zadavatelé úkolů“) svá pracoviště k dalšímu postgraduálnímu vzdělávání lékařů a farmaceutů, ostatních zdravotnických pracovníků a k dalšímu vzdělávání středních zdravotnických pracovníků.

(6) Léčebná zařízení a hygienické stanice se na základě dohod s příslušnými zdravotnickými školami podílejí na odborné výuce žáků a případně i zřizují jednotlivé třídy středních zdravotnických škol.

(7) Léčebná zařízení a hygienické stanice mohou provádět doškolování středních nižších a pomocných zdravotnických pracovníků a rekvalifikace osob bez zdravotnického vzdělání pro funkce nižších a pomocných zdravotnických pracovníků.