vyhlášky č. 415/1991 Sb.
Zásady pro stanovení bezpečnostních pásem vrtů a provádění hornické činnosti v nich
Ochranná pásma je nutno sestrojovat až do horizontální roviny, založené 25 m pod zaměřeným dnem vrtu.
Bezpečnostní pásmo má kruhový nebo eliptický (podle úklonu předmětné roviny) tvar se středem v ústí vrtu a sestrojí se k průsečíku osy vrtu s rovinou, proloženou úrovní ohrožených důlních děl.
Poloměr bezpečnostního pásma se stanoví podle následujících vztahů
| a) | u vrtů, kde byl zaměřen alespoň úklon, | |
| b) | u vrtů nezaměřených nebo v případech, kdy jsou důvodné pochybnosti o kvalitě měření, při vrtání nárazovým způsobem, | |
| c) | u vrtů nezaměřených nebo v případech, kdy jsou důvodné pochybnosti o kvalitě měření, při vrtání rotačním způsobem, |
Kde [L] je skutečná délka vrtu a [α] odchylka úklonu vrtu od požadované osy v jeho uvažované délce.
Bezpečnostní pásmo vrtu se dělí na dvě zóny
Bezpečnostní opatření se navrhují pro vnitřní a vnější zónu bezpečnostního pásma vrtu rozdílně, případ od případu, podle charakteru důlní činnosti prováděné v ochranném pásmu, stáří vrtu, jeho utěsnění, podle předpokládaného množství a tlaku vody nebo nebezpečného materiálu ve vrtu, charekteru provrtaných zvodněných nebo plynonosných horizontů, zatopených důlních děl apod.
Úseky, v nichž je hornická činnost prováděna v bezpečnostních pásmech vrtů, nutno označit za úseky se zvýšeným nebezpečím, pro které se stanoví v příslušných technologických postupech bezpečnostní opatření.
a) vnitřní zóna (bližší k ose vrtu) je vymezena poloviční hodnotou úhlu [α],
b) vnější zóna (plocha mezi vnitřní zónou a hranicí bezpečnostního pásma).