(1) Každá smluvní strana nakládá s investory druhé smluvní strany a jejich investicemi ne méně příznivě než s vlastními investory nebo s investory třetích států a jejich investicemi.

(2) Ustanovení odstavce 1 se však nevztahují na současné nebo budoucí výhody, které jedna smluvní strana poskytuje investorům třetího státu nebo jejich investicím v souvislosti s:

a) hospodářskou unií, celní unií, společným trhem, zónou volného obchodu nebo hospodářským seskupením;

b) mezinárodní dohodou nebo mezistátní smlouvou nebo vnitrostátním právním předpisem o daňových otázkách;

c) úpravou k ulehčení pohraničního styku.