PROJEDNÁVÁNÍ NAVRHŮ ZÁKONŮ
Podávání návrhů zákonů poslanci Federálního shromáždění

(1) Návrhy zákonů se projednávají tak, že navrhovatel předloží předsedovi Federálního shromáždění nejprve zásady připravovaného zákona.

(2) Navrhovatel může požádat, aby bylo od projednávání zásad zákona výjimečně upuštěno, jde-li o úpravu jednoduchou anebo vyžaduje-li to její naléhavost.

(3) O žádosti rozhoduje předseda Federálního shromáždění po jejím projednání s předsedy obou sněmoven.

(1) Návrh zákona se předkládá písemně předsedovi Federálního shromáždění, nejde-li o případ uvedený v § 48 odst. 1.

(2) Návrh musí obsahovat přesné znění navrhovaného zákona. K návrhu se připojuje důvodová zpráva, která musí obsahovat podrobné odůvodnění potřebnosti nové právní úpravy a odůvodnění jednotlivých ustanovení navrhovaného zákona. Bylo-li upuštěno od projednávání zásad zákona, musí obsahovat i odůvodnění základních zásad navrhované úpravy. Je-li navrhovatelem prezident republiky nebo federální vláda, v důvodové zprávě se rovněž uvedou nároky, jaké klade navrhovaná úprava na státní rozpočet federace, případně i republik.

(3) Hodlá-li návrh zákona podat výbor sněmovny, je ke schválení takového návrhu zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

(1) Předseda Federálního shromáždění postoupí neprodleně návrh zákona (§ 38 odst. 1, § 48 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2) předsednictvům sněmoven. Pokud navrhovatelem není federální vláda, zašle jí návrh zákona k zaujetí stanoviska. Pokud navrhovateli nejsou Česká národní rada nebo Slovenská národní rada, zašle jim rovněž návrh zákona, aby k němu podle svého uvážení sdělily stanovisko, a to tak, aby jim byl doručen nejméně 14 dnů před jeho projednáváním ve výborech sněmoven.

(2) Předseda sněmovny po projednání s předsedy všech výborů přikáže bez zbytečného odkladu návrh zákona k projednání jednotlivým výborům sněmovny, kterým podle své povahy přísluší, a těm výborům, které o to požádají. Zároveň zabezpečí rozeslání návrhu zákona všem poslancům spolu se sdělením, kterým výborům byl návrh zákona přikázán. Jde-li o návrh novely zákona, Kancelář Federálního shromáždění zajistí, aby každý poslanec měl k dispozici jeho stávající platné znění.

(3) Předseda sněmovny ve svém opatření o přikázání návrhu zákona výborům stanoví právního konzultanta, kterým je zpravidla pracovník Kanceláře Federálního shromáždění.

(4) Byl-li návrh zákona přikázán více výborům, může předseda sněmovny po projednání s předsedou druhé sněmovny pověřit některý z výborů sněmovny, aby shrnul výsledky projednání návrhu zákona v ostatních výborech sněmovny, jakož i stanoviska orgánů, kterým byl návrh zákona zaslán k vyjádření, a předložil sněmovně spolu se svým stanoviskem návrh usnesení.

(1) Federální vláda, Česká národní rada nebo Slovenská národní rada, popřípadě jejich předsednictva, zašlou stanoviska k návrhu zákona, pokud samy nejsou jeho navrhovateli, předsedovi Federálního shromáždění, který je postoupí předsedům sněmoven.

(2) Předseda sněmovny postoupí toto stanovisko těm výborům, kterým byl návrh zákona přikázán. Při projednávání návrhu zákona ve výborech sněmovny je nutno došlá stanoviska České národní rady a Slovenské národní rady projednat.

(3) Federální shromáždění po projednání návrhu zákona informuje Českou národní radu a Slovenskou národní radu o tom, jak bylo jejich připomínek využito.

(1) Návrh zákona při jednání výborů sněmovny odůvodňuje a obhajuje navrhovatel.

(2) Za federální vládu může jednat pověřený člen vlády nebo jiná vládou pověřená osoba.

(3) Za Českou národní radu nebo Slovenskou národní radu může jednat pověřený poslanec národní rady.

(4) Za prezidenta republiky může jednat jím pověřená osoba.

(5) Jsou-li navrhovateli poslanci Federálního shromáždění, může za ně jednat kterýkoli z navrhovatelů.

(6) Je-li navrhovatelem výbor sněmovny, může za něj jednat pověřený člen výboru.

(1) Výbor sněmovny zpravidla určí k projednávanému návrhu zákona ze svých členů zpravodaje.

(2) Předseda výboru a z jeho pověření zpravodaj může k projednání návrhu zákona vyžádat informace a vyjádření státních orgánů, veřejných institucí, občanských sdružení, odborových organizací i jednotlivých odborníků a podle potřeby svolat poradu.

(3) Kancelář Federálního shromáždění zajistí právní, popřípadě i jiné odborné posouzení návrhu zákona a poskytuje zpravodaji pomoc při plnění jeho úkolů. Právní konzultant (§ 39 odst. 3) zpracovává podklady pro zpravodaje výboru, předběžné stanovisko pro výbor z hlediska právního posouzení návrhu zákona a je oprávněn se jednání výboru zúčastnit a k právním otázkám při jeho jednání vystoupit.

(4) Zpravodaj při projednávání návrhu zákona ve výboru sněmovny informuje výbor o problematice předloženého návrhu zákona, o výsledcích dosavadního jednání o něm a o svém názoru; zpravodaj doporučí, na čem by se výbor měl usnést.

(1) Stanovisko výboru podle § 44 nebo návrh usnesení podle § 39 odst. 4 se předává všem poslancům.

(2) Stanovisko výboru ve sněmovně odůvodňuje jeho sněmovní zpravodaj. Pro pomoc právního konzultanta (§ 39 odst. 3) sněmovnímu zpravodaji platí § 42 odst. 3 přiměřeně.

(3) Byl-li návrh zákona přikázán k projednání několika výborům sněmovny, mohou se tyto výbory dohodnout na společném zpravodaji, který podá sněmovně ústní zprávu o výsledku projednání návrhu zákona ve výborech.

(4) Byl-li některý z výborů sněmovny pověřen podle § 39 odst. 4, je sněmovním zpravodajem člen tohoto výboru.

(5) Jestliže výbor, pověřený podle § 39 odst. 4, nepřijal některý pozměňovací nebo doplňovací návrh jiného výboru sněmovny a tento výbor na svém návrhu i po poradě předsedů těchto výborů setrvává, může pověřený výbor svolat společné zasedání těchto výborů. Jestliže ani pak nedojde ke shodě, může v rozpravě o návrhu ve sněmovně vystoupit hned po sněmovním zpravodaji zástupce tohoto výboru.

(1) Návrh zákona může být projednán ve sněmovně nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy byl poslancům předán. Jde-li o naléhavý návrh, může výjimečně předsednictvo sněmovny navrhnout sněmovně, aby návrh zákona projednala ještě před uplynutím této doby.

(2) Jednání sněmovny o návrhu zákona se zúčastňuje právní konzultant (§ 39 odst. 3), pokud předsedající nerozhodne jinak.

(3) Pro odůvodňování a obhajování návrhu zákona ve sněmovně platí § 41 obdobně; za federální vládu však může jednat pouze pověřený člen vlády.

(1) Poslanci Federálního shromáždění předkládají návrh zákona písemně iniciativnímu a petičnímu výboru sněmoven.

(2) Iniciativní a petiční výbor přezkoumá, zda návrh zákona má náležitosti podle § 38 odst. 2 a zda je způsobilý k věcnému projednání ve sněmovnách. Podle výsledku přezkoumání návrh zákona buď postoupí s kladným vyjádřením předsedovi Federálního shromáždění nebo jej s vysvětlením svého stanoviska vrátí těm, kdo mu jej předložili.

(3) Jestliže ve lhůtě do 30 dnů iniciativní a petiční výbor neučiní žádné z opatření podle odstavce 2, iniciativní a petiční výbor postoupí návrh zákona přímo předsedovi Federálního shromáždění.

(4) Pro volbu členů iniciativního a petičního výboru sněmoven se použijí přiměřeně ustanovení o volbě předsednictva Federálního shromáždění; pro volbu předsedy a místopředsedy výboru se použijí přiměřeně ustanovení o volbě předsedy a prvního místopředsedy Federálního shromáždění. Pro postup při jednání a hlasování iniciativního a petičního výboru sněmoven se použijí přiměřeně ustanovení o výboru sněmovny.

(1) Navrhovatelé mohou do 10 dnů od vrácení návrhu (§ 48 odst. 2) písemně požádat, aby stanovisko iniciativního a petičního výboru přezkoumaly sněmovny anebo předsednictvo Federálního shromáždění, pokud Federální shromáždění nezasedá.

(2) Pokud obě sněmovny anebo předsednictvo Federálního shromáždění vysloví nesouhlas se stanoviskem iniciativního a petičního výboru, je návrh zákona postoupen předsedovi Federálního shromáždění.