PROJEDNÁVÁNÍ DALŠÍCH OTÁZEK V PŮSOBNOSTI FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
Jednání o programovém prohlášení a o vyslovení důvěry nebo nedůvěry federální vládě
§ 52
Odepře-li Federální shromáždění, popřípadě jeho sněmovna vyslovit federální vládě důvěru anebo vysloví-li jí nebo jednotlivému členu federální vlády nedůvěru, oznámí to předseda Federálního shromáždění prezidentu republiky.
Volba prezidenta republiky
Interpelace a otázky
§ 56
Poslanec může na schůzi sněmovny interpelovat též přítomného člena federální vlády. O ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o interpelaci písemné.
Projednávání zahraničně politických otázek
§ 59
Pro projednávání mezinárodních smluv platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů přiměřeně. Nesouhlasí-li Česká národní rada nebo Slovenská národní rada se smlouvou, k jejímuž provedení je třeba zákona České národní rady nebo Slovenské národní rady, nelze návrh projednat.
Volby soudců
§ 60
Pro projednávání návrhů na volbu soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a dalších zákonem stanovených funkcionářů, soudců z povolání vojenských soudů, jakož i návrhů na odvolání soudců, popřípadě na zproštění soudců těchto funkcí, se užijí přiměřeně ustanovení o projednávání návrhů zákonů.
Projednávání a vyřizování peticí
(1) Po jmenování federální vlády zařadí předsednictvo Federálního shromáždění na pořad nejbližší společné schůze sněmoven projednání jejího programu a žádosti o vyslovení důvěry.4)
(2) Požádá-li federální vláda Federální shromáždění o vyslovení důvěry,5) zařadí předsednictvo Federálního shromáždění projednání této žádosti na pořad nejbližší společné schůze sněmoven; žádost musí být projednána nejpozději do 14 dnů.
(3) Požádá-li federální vláda o vyslovení důvěry některou ze sněmoven,6) postupuje předsednictvo sněmovny při svolání schůze sněmovny podle odstavce 2 obdobně.
(1) Návrh na vyslovení nedůvěry federální vládě nebo jejímu členu může podat písemně předsednictvu sněmovny nejméně jedna pětina poslanců sněmovny.6)
(2) K projednání návrhu poslanců na vyslovení nedůvěry federální vládě nebo jejímu členu svolá předsednictvo sněmovny neprodleně sněmovnu ke schůzi.
(3) K žádosti federální vlády o vyslovení důvěry a k návrhu poslanců podle odstavce 1 zaujme sněmovna po projednání ve výborech a rozpravě ve sněmovně stanovisko usnesením.
(1) Předseda Federálního shromáždění svolá na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění k volbě prezidenta republiky v posledních 14 dnech jeho funkčního období společnou schůzi sněmoven.
(2) Uvolnil-li se úřad prezidenta před skončením volebního období, na které byl zvolen, svolá předseda Federálního shromáždění k tomuto bodu pořadu společnou schůzi sněmoven nejpozději do 40 dnů od uvolnění úřadu.
(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i jednotliví poslanci mají právo interpelovat federální vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
(2) Poslanec podává interpelaci písemně předsedovi sněmovny, který o ní informuje předsedu Federálního shromáždění a předsedu druhé sněmovny. Předseda Federálního shromáždění zašle interpelaci předsedovi federální vlády a též interpelovanému členu federální vlády.
(1) Předseda sněmovny seznámí s interpelací všechny poslance sněmovny a předsednictvo druhé sněmovny.
(2) Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu nebo ústně na schůzi sněmovny. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou.
(3) Prohlásí-li sněmovna interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu kratší 30 dnů k odpovědi na tuto interpelaci.
(4) S písemnou odpovědí na interpelaci seznámí předseda sněmovny všechny poslance a předsednictvo sněmovny, které ji zařadí na jednání nejbližší schůze sněmovny; o písemné odpovědi informuje předsedu Federálního shromáždění a předsedu druhé sněmovny.
(5) O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Sněmovna zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.
(1) Poslanec má právo klást otázky federální vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně na schůzích sněmovny nebo výborů. Dotazovaný odpoví zpravidla na téže schůzi sněmovny nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.
(2) Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi sněmovny nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou.
(1) Federální shromáždění jedná o zásadních otázkách zahraniční politiky, podílí se v rámci své působnosti na její tvorbě a realizaci a projednává mezinárodní smlouvy, pokud je třeba jeho souhlasu k ratifikaci nebo pokud má být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratikací vyslovilo Federální shromáždění souhlas.
(2) Federální shromáždění projednává zprávy o zahraničních stycích Federálního shromáždění a o výměně zkušeností s parlamenty jiných zemí, které mu předkládá předsednictvo Federálního shromáždění.
(1) Petice adresované nebo předané Federálnímu shromáždění, jeho orgánům, sněmovnám a jejich orgánům se evidují v útvaru Kanceláře Federálního shromáždění určeném pro příjem a evidenci peticí.
(2) Petice se předávají iniciativnímu a petičnímu výboru sněmoven, který je projednává a vyřizuje buď sám, nebo je postupuje k projednání a vyřízení jiným výborům sněmoven, popřípadě jinému orgánu Federálního shromáždění nebo sněmoven. Nepatří-li vyřízení petice do působnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven a jejich orgánů, postoupí ji příslušnému státnímu orgánu k vyřízení.
(3) Způsob projednání a vyřízení petice se vyznačí v evidenci peticí.
(1) Útvar Kanceláře Federálního shromáždění určený pro příjem a evidenci peticí vyhotoví čtvrtletně přehled doručených peticí s uvedením toho, kdo je podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak a kým byly projednány a vyřízeny.
(2) Do evidence peticí a petičního spisu může každý poslanec nahlédnout; toto oprávnění mají i poslanci národních rad.