PROJEDNÁVÁNÍ DALŠÍCH OTÁZEK V PŮSOBNOSTI FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
Jednání o programovém prohlášení a o vyslovení důvěry nebo nedůvěry federální vládě
(1) Po jmenování federální vlády zařadí předsednictvo Federálního shromáždění na pořad nejbližší společné schůze sněmoven projednání jejího programu a žádosti o vyslovení důvěry.4)
(2) Požádá-li federální vláda Federální shromáždění o vyslovení důvěry,5) zařadí předsednictvo Federálního shromáždění projednání této žádosti na pořad nejbližší společné schůze sněmoven; žádost musí být projednána nejpozději do 14 dnů.
(3) Požádá-li federální vláda o vyslovení důvěry některou ze sněmoven,6) postupuje předsednictvo sněmovny při svolání schůze sněmovny podle odstavce 2 obdobně.
(1) Návrh na vyslovení nedůvěry federální vládě nebo jejímu členu může podat písemně předsednictvu sněmovny nejméně jedna pětina poslanců sněmovny.6)
(2) K projednání návrhu poslanců na vyslovení nedůvěry federální vládě nebo jejímu členu svolá předsednictvo sněmovny neprodleně sněmovnu ke schůzi.
(3) K žádosti federální vlády o vyslovení důvěry a k návrhu poslanců podle odstavce 1 zaujme sněmovna po projednání ve výborech a rozpravě ve sněmovně stanovisko usnesením.
§ 52
Odepře-li Federální shromáždění, popřípadě jeho sněmovna vyslovit federální vládě důvěru anebo vysloví-li jí nebo jednotlivému členu federální vlády nedůvěru, oznámí to předseda Federálního shromáždění prezidentu republiky.
Volba prezidenta republiky
(1) Předseda Federálního shromáždění svolá na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění k volbě prezidenta republiky v posledních 14 dnech jeho funkčního období společnou schůzi sněmoven.
(2) Uvolnil-li se úřad prezidenta před skončením volebního období, na které byl zvolen, svolá předseda Federálního shromáždění k tomuto bodu pořadu společnou schůzi sněmoven nejpozději do 40 dnů od uvolnění úřadu.
Interpelace a otázky
(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i jednotliví poslanci mají právo interpelovat federální vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
(2) Poslanec podává interpelaci písemně předsedovi sněmovny, který o ní informuje předsedu Federálního shromáždění a předsedu druhé sněmovny. Předseda Federálního shromáždění zašle interpelaci předsedovi federální vlády a též interpelovanému členu federální vlády.
(1) Předseda sněmovny seznámí s interpelací všechny poslance sněmovny a předsednictvo druhé sněmovny.
(2) Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu nebo ústně na schůzi sněmovny. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou.
(3) Prohlásí-li sněmovna interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu kratší 30 dnů k odpovědi na tuto interpelaci.
(4) S písemnou odpovědí na interpelaci seznámí předseda sněmovny všechny poslance a předsednictvo sněmovny, které ji zařadí na jednání nejbližší schůze sněmovny; o písemné odpovědi informuje předsedu Federálního shromáždění a předsedu druhé sněmovny.
(5) O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Sněmovna zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.
§ 56
Poslanec může na schůzi sněmovny interpelovat též přítomného člena federální vlády. O ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o interpelaci písemné.
(1) Poslanec má právo klást otázky federální vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně na schůzích sněmovny nebo výborů. Dotazovaný odpoví zpravidla na téže schůzi sněmovny nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.
(2) Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi sněmovny nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou.
Projednávání zahraničně politických otázek
(1) Federální shromáždění jedná o zásadních otázkách zahraniční politiky, podílí se v rámci své působnosti na její tvorbě a realizaci a projednává mezinárodní smlouvy, pokud je třeba jeho souhlasu k ratifikaci nebo pokud má být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratikací vyslovilo Federální shromáždění souhlas.
(2) Federální shromáždění projednává zprávy o zahraničních stycích Federálního shromáždění a o výměně zkušeností s parlamenty jiných zemí, které mu předkládá předsednictvo Federálního shromáždění.
§ 59
Pro projednávání mezinárodních smluv platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů přiměřeně. Nesouhlasí-li Česká národní rada nebo Slovenská národní rada se smlouvou, k jejímuž provedení je třeba zákona České národní rady nebo Slovenské národní rady, nelze návrh projednat.
Volby soudců
§ 60
Pro projednávání návrhů na volbu soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a dalších zákonem stanovených funkcionářů, soudců z povolání vojenských soudů, jakož i návrhů na odvolání soudců, popřípadě na zproštění soudců těchto funkcí, se užijí přiměřeně ustanovení o projednávání návrhů zákonů.
Projednávání a vyřizování peticí
(1) Petice adresované nebo předané Federálnímu shromáždění, jeho orgánům, sněmovnám a jejich orgánům se evidují v útvaru Kanceláře Federálního shromáždění určeném pro příjem a evidenci peticí.
(2) Petice se předávají iniciativnímu a petičnímu výboru sněmoven, který je projednává a vyřizuje buď sám, nebo je postupuje k projednání a vyřízení jiným výborům sněmoven, popřípadě jinému orgánu Federálního shromáždění nebo sněmoven. Nepatří-li vyřízení petice do působnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven a jejich orgánů, postoupí ji příslušnému státnímu orgánu k vyřízení.
(3) Způsob projednání a vyřízení petice se vyznačí v evidenci peticí.
(1) Útvar Kanceláře Federálního shromáždění určený pro příjem a evidenci peticí vyhotoví čtvrtletně přehled doručených peticí s uvedením toho, kdo je podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak a kým byly projednány a vyřízeny.
(2) Do evidence peticí a petičního spisu může každý poslanec nahlédnout; toto oprávnění mají i poslanci národních rad.