ORGÁNY FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ A ORGÁNY SNĚMOVEN

Předsednictvo Federálního shromáždění a jeho jednání

Předseda Federálního shromáždění

Předsednictvo sněmovny a jeho jednání

Předseda sněmovny

Výbory sněmovny a postup při jejich jednání

Komise
Každý výbor, popřípadě komise (§ 90 a 91) má organizačního tajemníka, kterým je pracovník Kanceláře Federálního shromáždění.

b) zjišťuje, že došlo k přijetí návrhu následkem nečinnosti jedné ze sněmoven (čl. 44 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.),

c) koordinuje činnost sněmoven a jejich orgánů,

a) usnáší se na svolání společných schůzí sněmoven, jde-li o volbu prezidenta republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění a o projednání programového prohlášení federální vlády,

e) schvaluje plán legislativní činnosti a na návrh zahraničních výborů a po projednání s předsedy ostatních výborů schvaluje plán zahraničních cest,

d) schvaluje rozpočet Kanceláře Federálního shromáždění a projednává jeho plnění,

f) plní další úkoly vyplývající z ústavních a jiných zákonů.

(1) Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění; požádá-li o to alespoň třetina jeho členů, učiní tak neprodleně.

(2) Schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo Federálního shromáždění, že schůze bude veřejná. Poslanci se mohou zúčastnit schůzí předsednictva Federálního shromáždění kdykoli.

(3) Na schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou zváni předsedové sněmoven. Mohou být přizváni i členové předsednictev sněmoven, předsedové výborů a další poslanci; mají právo vyjádřit se k projednávané věci.

(4) Předsednictvo Federálního shromáždění může na své schůze zvát další osoby, kterým může být poskytnuta možnost vyjádřit se k projednávané věci, jestliže o to požádají.

(5) Prezident republiky, předseda České národní rady, předseda Slovenské národní rady a předseda federální vlády mají právo účastnit se schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.

(6) Požádá-li o to předsednictvo Federálního shromáždění, jsou členové federální vlády, generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů povinni dostavit se na jeho schůzi.

(1) V případech, kdy pro hlasování předsednictva Federálního shromáždění platí zákaz majorizace, hlasují odděleně členové předsednictva zvolení Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů. Usnesení je přijato většinou hlasů všech členů zvolených Sněmovnou lidu a většinou hlasů všech členů zvolených Sněmovnou národů z poslanců zvolených v České republice a z poslanců zvolených ve Slovenské republice.

(2) Pro zápisy o schůzích předsednictva Federálního shromáždění platí přiměřeně ustanovení § 35. Zápisy ověřují k tomu pověření členové předsednictva Federálního shromáždění a schvaluje je předseda Federálního shromáždění.

c) podepisuje zákony, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění a usnesení Federálního shromáždění a jeho předsednictva,

a) zastupuje Federální shromáždění navenek, zejména ve styku s prezidentem republiky, Českou národní radou, Slovenskou národní radou, federální vládou a s představiteli státní a politické reprezentace jiných zemí,

b) svolává společnou schůzi sněmoven na základě usnesení sněmoven nebo usnesení předsednictva Federálního shromáždění v případech uvedených v § 63 písm. a (čl. 34 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.); je oprávněn její jednání přerušit na určitou dobu, rušitele nechat vyvést parlamentní stráží a v krajním případě galerii či balkón nechat vyklidit,

f) přijímá slib soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudců z povolání vojenských soudů.

e) přikazuje výborům po projednání s předsedy sněmoven návrhy zákonných opatření; v takovém případě může pověřit z obou sněmoven výbory, které k nim předloží návrh usnesení (§ 39 odst. 4); přikazuje výborům i jiné návrhy, o nichž má jednat předsednictvo Federálního shromáždění,

d) rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Federálního shromáždění mimo schválený plán zahraničních styků,

(1) Předsedu Federálního shromáždění zastupuje první místopředseda Federálního shromáždění.

(2) Místopředsedové Federálního shromáždění zastupují předsedu Federálního shromáždění podle pořadí stanoveného usnesením předsednictva Federálního shromáždění.

(3) Při zastupování mají první místopředseda, popřípadě další místopředsedové Federálního shromáždění práva a povinnosti předsedy Federálního shromáždění.

(1) Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů. Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu poslanců zvolených v České republice a poslanců zvolených ve Slovenské republice.

(2) Předsednictvo je orgánem sněmovny a působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Je odpovědno sněmovně, které pravidelně podává zprávy o své činnosti.

(3) Členové předsednictva jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoli odvolat.

(1) Předsednictvo sněmovny může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu na základě stanovisek ostatních výborů stanovisko souhrnné; to však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní. V případě projednávání návrhů zákonů se postupuje podle § 39 odst. 4.

(2) Předsednictvo sněmovny může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno nebo nejsou-li stanoviska více výborů souladná; v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup.

(3) Předsednictvo sněmovny může pověřit jednotlivé výbory sněmovny, aby i po dobu mimo zasedání Federálního shromáždění pokračovaly ve své práci.

(1) Schůze předsednictva sněmovny svolává předseda sněmovny.

(2) Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné. Poslanci sněmovny se mohou zúčastnit schůzí předsednictva sněmovny kdykoli.

(3) Předsednictvo sněmovny může na své schůze zvát předsedy výborů sněmovny a další poslance; mají právo vyjádřit se k projednávané věci. Požádá-li o to výbor, je předsednictvo sněmovny povinno jeho předsedu na svou schůzi pozvat a umožnit mu, aby v ní vystoupil.

(4) Předsednictvo sněmovny se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

c) informuje o usneseních sněmovny a jejích orgánů předsednictvo druhé sněmovny.

a) zastupuje sněmovnu navenek,

b) podepisuje usnesení sněmovny a jejího předsednictva,

(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbory, jejichž zřízení je stanoveno ústavním zákonem nebo tímto zákonem; další výbory může sněmovna zřídit usnesením.

(2) Výbory jsou odpovědny sněmovně, která je zřídila. Předseda a ostatní členové výboru jsou odpovědni sněmovně, která je zvolila.

(1) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České republice a zvolených ve Slovenské republice.

(2) Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven a členové federální vlády.

(1) Výbory projednávají v přiměřené lhůtě věci, které jim byly přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnesou.

(2) Výbory předkládají své návrhy, podněty a stanoviska sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu.

(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům federální vlády, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů; podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Členové federální vlády a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni výborům do 30 dnů, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, sdělit, jaká opatření přijali k doporučením výborů.

(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalšímu opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena federální vlády, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a požádat ho, aby svoji odpověď přezkoumal.

(1) Schůze výboru svolává a zpravidla řídí předseda nebo místopředseda výboru.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru. Pokud není v usnesení určeno nebo v žádosti požadováno, kdy se má schůze výboru konat, je předseda povinen svolat schůzi výboru nejpozději do 7 dnů od přijetí usnesení nebo doručení žádosti členů výboru.

(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru zpravidla jeho předseda. Každý člen výboru může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné. Účast zástupců veřejnosti je zaručena do naplnění kapacity míst v sálu, ve kterém výbor jedná. Ustanovení § 18 odst. 2 a 3 o neveřejném jednání platí pro výbor obdobně. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

(3) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, jsou oprávněni se účastnit jednání tohoto výboru a vyjádřit se k projednávané věci.

(2) Poslanci těch výborů, kterým nebyl určitý návrh přikázán k projednání, mohou písemně sdělit těm výborům, kterým návrh byl přikázán k projednání, své stanovisko.

(4) Na neveřejných schůzích výboru mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové federální vlády a se souhlasem výboru jiné osoby.

(1) Výbor může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

(3) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

(2) Před začátkem jednání výboru předseda sdělí, kteří poslanci požádali o omluvení neúčasti a kteří se dosud neomluvili.

(5) Jestliže alespoň jedna třetina přítomných členů výboru nevyslovila souhlas s usnesením výboru, ve stanovisku výboru se jejich mínění konstatuje, požádá-li o to kdokoli z přítomných členů výboru.

(4) Na závěr projednávaného bodu pořadu výbor zpravidla zvolí sněmovního zpravodaje výboru.

(1) Členové federální vlády mají právo účastnit se všech schůzí výboru sněmovny; udělí se jim slovo, pokud o to požádají.

(3) Členové federální vlády, popřípadě ti, kdo je zastupují, si mohou na schůze výborů sněmoven přibrat odborníky a požádat předsedajícího, aby jim bylo uděleno slovo.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát na schůze členy federální vlády, generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a vyžadovat od nich vysvětlení a potřebné podklady; tito jsou povinni se dostavit na schůze výboru sněmovny a požadovaná vysvětlení podat a požadované poklady předložit. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy federální vlády, popřípadě pověřenými zástupci, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

(1) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát na své schůze představitele ústředních orgánů České republiky a Slovenské republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

(2) Výbory mohou také přizvat k projednávání jednotlivých otázek odborníky a další občany a požádat je o stanovisko.

(3) K důležitým otázkám mohou pověřit odborníky, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovali znalecké posudky, jiné potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výborů. K vyjasnění obsahu podaného posudku může výbor požadovat, aby ten, kdo jej vypracoval, podal ústní vysvětlení před výborem.

(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy.

(2) Pro jednání společné schůze výborů sněmoven platí ustanovení o jednání na schůzích výborů sněmovny obdobně. V jejím řízení se však předsedové výborů střídají a výbory hlasují vždy odděleně.

a) ověřuje, zda poslanci splnili podmínky stanovené v § 2 odst. 2,

b) zkoumá, zda poslanci byli platně zvoleni a předkládá své návrhy sněmovně (čl. 47 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.),

c) jedná ve věcech zániku mandátu poslance a předkládá své návrhy sněmovně,

d) předkládá sněmovně svá stanoviska k žádostem podle § 6,

e) provádí šetření v disciplinárním řízení.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění, sněmovny a výbory sněmoven mohou zřizovat ve věcech působnosti Federálního shromáždění stálé nebo dočasné komise složené výhradně z poslanců nebo složené i z jiných osob. Předsedou komise je vždy poslanec.

(2) Sněmovny a výbory sněmoven se mohou dohodnout na zřízení společných komisí.

(3) Pro jednání komisí platí přiměřeně ustanovení o jednání výboru sněmovny. Pověření, aby komise pokračovaly ve své práci i po dobu mimo zasedání Federálního shromáždění, může komisím udělit ten orgán, který je zřídil.

(4) Pro volbu členů komisí platí § 12 obdobně.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny mohou zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komisi.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. O povinnosti svědčit, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, právu odepřít výpověď a o nároku na svědečné platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.⁷)

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce. Na přibrání znalce a na jeho povinnosti platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.⁸)

(4) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak.

(5) Členové vyšetřovací komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(6) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání tomu orgánu, který ji zřídil. Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny zaujímají ke zjištěním a návrhu vyšetřovací komise stanovisko usnesením.